Blíží se 85. narozeniny šéfa F1
Rozhovor s Berniem Ecclestonem
Bernie Ecclestone příští týden oslaví 85. narozeniny. Nejen o jeho věku a minulosti si popovídal s oficiálním webem F1.
Bernie, když jiní lidé oslavují 85. narozeniny, většinou jsou již 20 let v důchodu, ale ty stále třímáš kormidlo. Jak se máš?
Ha! Ještě žiji.
A nezdá se, že by si za posledních 20 let moc zestárl. Jak se udržuješ ve formě?
Řeknu ti tajemství. Nijak!
Takže žádný speciální jídelníček…
Ne, nic takového. Ale musím se zbavit trochu tohohle… (ukázal na pás)
A jaký je plán?
Budu muset více chodit. Byl jsem zvyklý běhat od jednoho k druhému, ale teď jsem trochu jako stratég. Jen sedím, a když někdo něco chce, přijde za mnou. Musím to zase změnit. Budu to dělat jako kdysi. Budu chodit a všude vyrábět problémy.
Jak často vídáš lékaře?
Jednou za čas si nechám zkontrolovat krev, zda je vše v pořádku. Kromě toho beru léky na cholesterol. To je vše. Pokud bych ty léky přestal brát, asi bych to ani moc nepocítil, takže jsem vlastně zdravý jako ryba!
Kdyby ses na svůj život podíval jako na film, co bys přidal a co vystřihl?
Na to mám jednoduchou odpověď. Nezměnil bych nic, protože cokoliv jsem v životě udělal, tehdy jsem si myslel, že dělám správnou věc.
Nelituješ, že si něco nezažil?
Ne. Mám to štěstí, že když mi něco chybí, můžu to napravit. Nemá mě co zastavit. Nemám pocit, že bych o něco přišel a pokud mě něco nebaví, můžu s tím do minuty přestat.
Nějaké zraňující vzpomínky?
Ani ne. "Zraňující" není správné slovo, ale někdy jsem zklamaný z lidí kolem. Možná oni jsou v pořádku a něco je špatně se mnou, protože hodně z toho, co dělají, mě dokáže zarmoutit nebo zklamat. Bývám zklamaný, protože strašně moc lidí nedokáže dodržet své slovo. A to se nedá nijak omluvit!
A nezapomenutelné momenty?
Já opravdu nejsem moc emocionální typ, takže nemám co říct. Nemívám takové nálady, při kterých si člověk sedne a vzpomíná, jak bylo to a ono úžasné. To není nic pro mě.
Tak jinak. Pokud bys mohl ze svého života odstranit jednu věc, co by to bylo?
To asi narážíš na tu loňskou záležitost s německým soudem?
Ne nutně.
Tak vyplýtval jsem tam hodně času, jen abych si nakonec vyslechl soudce, jak říká, že případ neexistuje. Dohodl jsem se se státním zástupcem a musím říct, že odvedl moc dobrou práci, když ze mě dokázal dostat takovou kupu peněz. Když tak nad tím přemýšlím, mohl bych ho požádat, aby pro mě pracoval, když jsem ještě prodával ojetá auta! Byl opravdu velmi, velmi dobrý.
Tvým největším úspěchem nepochybně bylo získání komerčních práv na Formuli 1. Je všeobecně známo, že jsi šéfům týmů nabídl přidat se, ale všichni zdvořile odmítli.
Navrhl jsem založit společnost, kterou bych řídil a dostával za to procenta. Ale je to nezajímalo. Řekli, že je zajímá pouze závodění a že si můžu dělat, co chci. Tak se to stalo. Byl jsem překvapený a, před chvílí jsem to říkal, zklamaný.
Tehdy si byl poměrně malá ryba ve srovnání s lidmi jako Enzo Ferrari, Colin Chapman nebo Teddy Mayer. Nevěřili, že můžeš uspět?
Nešlo o to, že jsem byl malá ryba. Pan Ferrari a Colin mě v mnohém podpořili. Myslím, že do toho nechtěli být zapojeni. Ano, tehdy bylo riskantní držet se mého plánu, to nepochybně ano.
Tak proč jsi do toho šel ty, když to bylo riskantní?
Protože jsem se na věci díval jinak. Spočítám výhody a nevýhody, a když výhody převyšují nevýhody, proč do toho nevhupnout? (smích)
Kdo tě dokázal opravdu ohromit? Při pohledu na fotky v tvé kanceláři je vidět, že ses setkal s některými z nejmocnějších lidí světa. Například s panem Putinem…
Nejspíš pan Ferrari nebo Colin Chapman. Rozhodně tenhle druh lidí. Pan Putin v Rusku mrhá svým časem. Měl by řídit celou Evropu. Nikdo jiný to nedělá, to místo je volné.
Kdybys měl svůj život popsat v 85 sekundách, jak by to vypadalo?
Nač 85 sekund? Stačí jedno slovo. Hektický!
To je všechno?
Tak trochu obšírněji. Měl jsem obrovské štěstí. Mám štěstí, že jsem dost zdravý na to, abych mohl dělat to, co dělám. A měl jsem štěstí, že se přede mnou otevřela příležitost. Měl jsem koule na to, abych se jí chopil. Nejsem pesimista a nejsem optimista, jsem realista.
V Mnichově měla tvá obžaloba 223 stran. Kolik stran má tvá poslední vůle?
Jak to myslíš?
Vůle - testament. Ty ještě žádný nemáš?
Ne, ještě ne. Nemám kam spěchat!