Novinky

  • 13.11.2024 Bad Maffei opouští místo ředitele Liberty Media

  • 12.11.2024 Bad Niels Wittich s okamžitou platností odstoupil z pozice ředitele závodů F1

  • 12.11.2024 Neutral Dan Fallows končí jako technický ředitel Aston Martinu

Facebook Instagram

Před VC Kanady 2019

Před VC Kanady 2019

Sedmá velká cena 70. ročníku mistrovství světa F1

Po napínavé VC Monaka se týmy F1 vydaly do zámoří, aby se střetly o body na okruhu Gillese Villeneuvea. Trať leží na ostrově Nôtre-Dame na řece Sv. Vavřince nedaleko centra kanadského Montréalu.

Pojede se na okruhu zcela odlišném od pomalého slalomu ulicemi Monte Carla. Kombinace dlouhých rovinek s ostrými zatáčkami prověří zase úplně jiné vlastnosti vozů. Také tady nebývá nouze o kolize ani o zásahy zpomalovacího vozu. Pravděpodobnost vyjetí safety caru je až 60 %.

Vedoucí pozici v šampionátu si drží Lewis Hamilton (137 bodů) před týmovým kolegou Valtterim Bottasem (120). Až v minulém závodě je od sebe na stupni vítězů oddělil Sebastian Vettel (82), který se tak dostal na třetí pozici průběžného pořadí. Na dalších místech jsou Max Verstappen (78), Charles Leclerc (57) a Pierre Gasly (32).

Pořadí v Poháru konstruktérů vede Mercedes (257) před Ferrari (139), Red Bullem (110) a McLarenem (38). Bez bodového zisku je stále jediný Williams.

Historie okruhu

VC Kanady se jela poprvé v roce 1967 v Mosport Parku. Na trati ležící sto kilometrů severovýchodně od Toronta vyhrál Jack Brabham. Rivalita mezi francouzskou a britskou částí Kanady však vedla k tomu, že se v pořádání závodu střídala s okruhem Mont-Tremblant zhruba 145 km severně od Montréalu. Záměr však zhatil ročník 1970, po němž byla trať v Mont-Tremblantu shledána příliš nebezpečnou. Dalších šest ročníků se tedy konalo v Mosport Parku.

Francouzští Kanaďané, povzbuzení skvělými výkony Gillese Villeneuvea, se však nevzdali. Prosadili stavbu nového okruhu. Volba byla jednoduchá a efektivní. Na ostrově Nôtre-Dame na řece Sv. Vavřince v Montréalu zazněly motory vozů F1 poprvé v roce 1978 a se dvěma výjimkami se zde závodí dodnes. Ostrov byl v roce 1967 dějištěm výstavy Expo, jejíž futuristické budovy vytvořily velké ceně atraktivní zázemí. V těsném sousedství padoku se nachází budova kasina, dobře známá z mnoha fotografií. Díky využití stávajících silnic kolem něj a olympijského veslařského kanálu to byla stavba rychlá a laciná. K trati se dá dojít pěšky od nejbližší stanice metra. Nebo i z centra města. A snad žádné jiné dějiště závodu F1 nežije velkou cenou tak jako Montréal.

Úvodní ročník vyhrál Gilles Villeneuve, miláček zdejšího publika a rodák z nedalekého Saint-Jean-sur-Richelieu. Za volantem ferrari tehdy dosáhl prvního ze svých šesti triumfů. Jeho synovi Jacquesovi, byť se stal mistrem světa, se to nikdy nepodařilo.

Po tragické smrti Gillese Villeneuvea byl po něm okruh v roce 1982 pojmenován. I v tomto případě nejde o permanentní autodrom. Přesto se na něm kromě F1 (jež na něm absentovala jen v letech 1987 a 2009) rovněž odehrála klání sérií Champ Car a NASCAR. 

V roce 2011 se jel v Montréalu nejdelší závod v historii F1

Dlouhé rychlé rovinky okruhu Gillese Villeneuvea končí ostrými zatáčkami. Na dvou místech se z rychlosti přes 300 km/h brzdí na stovku, takže brzdy dostávají pořádně zabrat. Nezapomenutelný je zejména závod v roce 2011, protože byl vinou počasí nejdelší a možná i nejpodivnější v celé historii F1. Oficiální čas vítěze Jensona Buttona byl 4:04:39,537 hodiny!

Tribuny v těsném sousedství tratě bývají tradičně zaplněné do posledního místa. V posledních čtyřech ročnících sice Lewis Hamilton (3x) a Sebastian Vettel (1x) tradici porušili, ale dřív bývalo zvykem, že jen zřídka zde vítězil držitel pole position. Jean Alesi (1995) a Robert Kubica (2008) vyhráli v Montréalu své jediné velké ceny.

Na trati, kde přišel o život Ital Riccardo Paletti (1982), byl dosud nejtěsnější finiš F1 k vidění v roce 2000 (0,174 s) a nejvíce odpadlých vozů v roce 1989 (osmnáct). Nejméně jezdců odmávl startér v cíli v sezonách 1989 a 1996 (osm). Čelo závodu se nejčastěji měnilo v sezonách 2004, 2012 a 2014 (šestkrát), ovšem nejvíc různých jezdců se ve vedení objevilo v roce 2008 (sedm: Lewis Hamilton, Nick Heidfeld, Rubens Barrichello, David Coulthard, Jarno Trulli, Timo Glock a Robert Kubica).

Z dosavadních 38 ročníků VC Kanady v Montréalu sedm vyhrál Michael Schumacher, šest Lewis Hamilton, tři Nélson Piquet. Ze současných jezdců zde dokázali zvítězit ještě Kimi Räikkönen, Sebastian Vettel a Daniel Ricciardo. Zajímavé bude také to, zda se podaří překonat letitý traťový rekord Rubense Barrichella, který drží výkonem 1:13,622 z roku 2004. Loni se mu přiblížil Max Verstappen výkonem 1:13,864.

Klíčová místa

Tato dráha patří v kalendáři k okruhům náročnějším na výkon motoru, protože vozy hodně času zrychlují na plný plyn převážně za pomalými a středně rychlými zatáčkami. Také je náročný na brzdy, a to kvůli řadě míst, kde se prudce brzdí z vysoké rychlosti na nízkou. Na vrcholu 13. zatáčky je velký obrubník, a když to na něm závodník přežene, může to auto rozhodit tak, že „vykolejí“ a jezdec má pramalou šanci vůz vyrovnat, aby nenarazil do zdi, která je ve výjezdu ze 14. zatáčky těsně u okraje dráhy.

Trať charakterizuje střídání rovinek, šikan a vlásenek, což z ní bezpochyby dělá nejtěžší zkušební okruh pro brzdové systémy monopostů. Přednost dostává nízký aerodynamický přítlak a to ještě znesnadňuje přesné dobrzďování do ostrých zatáček.

Brzdné body jsou poměrně blízko u sebe, což způsobuje prudký nárůst provozních teplot brzd, které ani na rovinkách nemají dostatek času na vychladnutí. Dalším problémem pro brzdové systémy je zadní vítr na dvou hlavních rovinkách.

Podle techniků italské firmy Brembo, kteří porovnávali 21 tratí mistrovského seriálu, spadá okruh Gillese Villeneuvea mezi ty nejnáročnější. Na indexu obtížnosti mu přidělili nejvyšší stupeň 5, což odpovídá například hodnotám ze Singapuru, Mexico City nebo Abú Zabí. 

Vlásenka u Casina je pro diváky jedním z nejatraktivnějších míst

Jak dokazuje srovnání s Monakem, počet brzdných bodů není úměrný náročnosti okruhu na brzdy. V Montréalu se brzdí vlastně jen šestkrát za kolo. Pro srovnání: v Melbourne je to osmkrát, v Monaku a Baku jedenáctkrát a v Singapuru patnáctkrát.

V Montréalu jsou brzdy v permanenci na 12,7 vteřiny v každém kole, což představuje 18 % z délky závodu. Výjimečné je, že na pěti místech dosahuje maximální zpomalení nejméně 5 G a zatížení působící na brzdový pedál překračuje 125 kg. Tyto hodnoty znamenají, že průměrné zpomalení je přes 4,9 G, tedy největší z celého seriálu mistrovství světa! Množství energie získané brzděním za celou vzdálenost velké ceny u každého monopostu je 258 kWh, přibližně stejné jako ve VC Mexika. Za celý závod každý závodník zatíží brzdový pedál celkovým tlakem 57 tun.

Nejkritičtějším místem je zatáčka číslo 13, tedy šikana, která předchází slavné „zdi šampionů“. Jezdci z rychlosti kolem 338 km/h brzdí po dobu 2,09 vteřiny, aby snížili rychlost na 133 km/h. Dokáží to na pouhých 122 metrech! Vyvinou k tomu sílu 139 kg.

Obtížná je také 10. zatáčka. Rychlost klesá za 2,64 vteřiny z 300 až na 65 km/h na pouhých 109 metrech. K tomu je nezbytné zatížení pedálu silou 179 kg a zpomalení dosáhne 5,3 G. Pokud se týká brzdné vzdálenosti, zajímavý je také údaj z 1. zatáčky. Z rychlosti 317 na 149 km/h se na 113 metrech brzdí 1,93 vteřiny.

Vzpomínka na rok 2018

Po předchozí VC Monaka vedl v šampionátu Hamilton. Vettel na něj ztrácel zatím nijak beznadějných čtrnáct bodů. Třetí Ricciardo měl už podstatnější, osmatřicetibodový odstup.

Některé týmy přivezly na severoamerický kontinent inovované monoposty. Týkalo se to Ferrari, Renaultu nebo Toro Rosso. Honda nasadila další vývojový stupeň motoru s posíleným výkonem.

Pole position si výkonem 1:40,764 vyjel Vettel a byl to již jeho 54. úspěch v kvalifikaci. Naopak Gasly, na jehož autě vyměnili prakticky všechno, co se dalo, se propadl na poslední místo na roštu. Smůla potkala Grosjeana, který se v úvodní fázi naboural už na výjezdu z boxové uličky. Nezaznamenal tudíž žádný čas, rozhodnutím sportovních komisařů byl nicméně do velké ceny připuštěn.

V neděli exmistr světa vcelku hladce obhájil vedení, zatímco Bottas odrazil Verstappenovy útoky. Boj ovšem vzápětí ztichl, protože poměrně divoce spolu kolidovali Stroll a Hartley. Na trať musel safety car.

Neutralizace skončila ve 4. kole. Během restartu otočil Sainz Péreze, který následně zamířil k mechanikům.

Hamilton si stěžoval na výpadky pohonné jednotky a kroužil až jako čtvrtý. Na Vettela už měl manko 7,7 sekundy, na Bottase 4,2 sekundy a na Verstappena dvě sekundy. Následovali Ricciardo, Räikkönen, Ocon, Hülkenberg, Sainz a Leclerc.

Ve 14. kole si pro nové obutí zajeli Verstappen a Hamilton. O kolo později zdolal obhájce titulu v boxech Ricciardo.

Alonsova jubilejní 300. velká cena pro něj nedopadla nejlépe. Kvůli vleklé technické závadě nakonec marné úsilí vzdal.

První tři borci, tedy Vettel, Bottas a Räikkönen, dál uháněli na původních ultraměkkých gumách, které kupodivu stále držely. Dokonce na nich byli rychlejší než přezutí konkurenti.

Räikkönen absolvoval zastávku až ve 33. kole a vrátil se před Hamiltonem. O čtyři okruhy později odbočil ke svému týmu Bottas, vzápětí napodobený Vettelem. S pořadím na špici to neudělalo vůbec nic.

Vettel měl nadále k dobru 5,5 sekundy na Bottase, 11,1 na Verstappena a už 15,4 na Ricciarda. Teprve pak se trápil Hamilton (+17,9), který se alespoň vypořádal s Räikkönenem. 

VC Kanady 2018

Nejúspěšnější trojice VC Kanady 2018

Až do cíle se už neodehrálo nic zásadního. Räikkönenův tlak na Hamiltona byl spíše platonického charakteru, i kvůli zhoršujícím se potížím s přehříváním brzd. Brit se naopak pozvolna přibližoval Ricciardovi. Dotáhl se na rozestup méně než sekundy, jenže ani s pomocí DRS ničeho nedosáhl.

Vše směřovalo k poklidnému dojezdu. Šachovnice se ale objevila nějak brzy. Došlo k neuvěřitelné ostudě. Kterási chytrá hlava přišla na to, že závod odmávne modelka Winnie Harlowová, známá svými blízkými kontakty s Hamiltonem. Těžko ji obviňovat, že praporkem zamávala o dost dříve, než měla… Pár na zadek by spíše zasloužili ti, kteří měli na proceduru dohlížet.

Nedalo se nic dělat, započítalo se pořadí po 68. kole, a ne po 70., jak to mělo být správně. Body si tak rozdělili Vettel, Bottas, Verstappen, Ricciardo, Hamilton, Räikkönen a už s kolem ztráty Hülkenberg, Sainz, Ocon a Leclerc.

Vettel se vrátil v průběžné klasifikaci o bod na nejvyšší příčku a zdálo se, že jeho duel s Hamiltonem přinese ve zbytku sezony ještě hodně napětí.

KanadaVC Kanady

Okruh: Circuit Gilles-Villeneuve

Místo: Montréal, Île Sainte-Hélène

mapa okruhu
DRS detekce DRS úsek Měřený úsek Cíl
Charakteristika závodního okruhu z pohledu brzd.
 
  • PRVNÍ VELKÁ CENA F11967
  • POČET KOL70
  • DÉLKA OKRUHU4361 m
  • DÉLKA ZÁVODU305,270 km
  • REKORD OKRUHU1:13.622 (2004)
  • DRŽITEL REKORDURubens Barrichello
 
  • Počet zatáček14
  • Nadmořská výška12,6 – 17,8 m
  • Opotřebení pneumatikvysoké
  • Opotřebení brzdvelmi vysoké
  • Spotřeba palivastřední
 

7. - 9. června 2019

  • První tréninkPÁ   16:00 – 17:30
  • Druhý tréninkPÁ   20:00 – 21:30
  • Třetí tréninkSO   17:00 – 18:00
  • KvalifikaceSO   20:00 – 21:00
  • ZávodNE   20:10 – 22:10
 
 

Vítězové VC Kanady v Montréalu

Rok Vítěz závodu Pole Position
Jezdec Vůz Motor Jezdec Vůz Motor
2018 Sebastian Vettel Ferrari Ferrari Sebastian Vettel Ferrari Ferrari
2017 Lewis Hamilton Mercedes Mercedes Lewis Hamilton Mercedes Mercedes
2016 Lewis Hamilton Mercedes Mercedes Lewis Hamilton Mercedes Mercedes
2015 Lewis Hamilton  Mercedes Mercedes Lewis Hamilton Mercedes Mercedes
2014 Daniel Ricciardo Red Bull Renault Nico Rosberg Mercedes Mercedes
2013 Sebastian Vettel Red Bull Renault Sebastian Vettel Red Bull Renault
2012 Lewis Hamilton  McLaren Mercedes Sebastian Vettel Red Bull Renault
2011 Jenson Button McLaren Mercedes Sebastian Vettel Red Bull Renault
2010 Lewis Hamilton  McLaren Mercedes Lewis Hamilton  McLaren Mercedes
2008 Robert Kubica BMW Sauber BMW Lewis Hamilton  McLaren Mercedes
2007 Lewis Hamilton  McLaren Mercedes Lewis Hamilton  McLaren Mercedes
2006 Fernando Alonso Renault Renault Fernando Alonso Renault Renault
2005 Kimi Räikkönen McLaren Mercedes Jenson Button BAR Honda
2004 Michael Schumacher Ferrari Ferrari Ralf Schumacher Williams BMW
2003 Michael Schumacher Ferrari Ferrari Ralf Schumacher Williams BMW
2002 Michael Schumacher Ferrari Ferrari Juan Pablo Montoya Williams BMW
2001 Ralf Schumacher Williams BMW Michael Schumacher Ferrari Ferrari
2000 Michael Schumacher Ferrari Ferrari Michael Schumacher Ferrari Ferrari
1999 Mika Häkkinen McLaren Mercedes Michael Schumacher Ferrari Ferrari
1998 Michael Schumacher Ferrari Ferrari David Coulthard McLaren Mercedes
1997 Michael Schumacher Ferrari Ferrari Michael Schumacher Ferrari Ferrari
1996 Damon Hill Williams Renault Damon Hill Williams Renault
1995 Jean Alesi Ferrari Ferrari  Michael Schumacher Benetton Renault
1994 Michael Schumacher Benetton Ford Michael Schumacher Benetton Ford
1993 Alain Prost Williams Renault Alain Prost Williams Renault
1992 Gerhard Berger McLaren Honda  Ayrton Senna McLaren Honda
1991 Nélson Piquet sen. Benetton Ford Cosworth Riccardo Patrese Williams Renault
1990 Ayrton Senna McLaren Honda Ayrton Senna McLaren Honda
1989 Thierry Boutsen Williams Renault Alain Prost McLaren Honda
1988 Ayrton Senna McLaren Honda Ayrton Senna McLaren Honda
1986 Nigel Mansell Williams Honda Nigel Mansell Williams Honda
1985 Michele Alboreto Ferrari Ferrari Elilo De Angelis Lotus Renault 
1984 Nélson Piquet sen. Brabham BMW Nélson Piquet sen. Brabham BMW
1983 René Arnoux Renault Renault René Arnoux Renault Renault
1982 Nélson Piquet sen. Brabham BMW Didier Pironi Ferrari Ferrari
1981 Jacques Laffite Ligier Matra Nélson Piquet sen. Brabham Ford Cosworth
1980 Alan Jones Williams  Ford Cosworth Nélson Piquet sen. Brabham Ford Cosworth
1979 Alan Jones Williams  Ford Cosworth Alan Jones Williams Ford Cosworth
1978 Gilles Villeneuve Ferrari Ferrari Jean-Pierre Jarier Lotus Ford Cosworth
 

Vybrané údaje z ročníku 2018

  • Vzdálenost od startu do 1. zatáčky1) 159,154 m
  • Poloha pole position vlevo
  • Délka uličky před boxy1) 404,2 m
  • Jízda na plný plyn (čas)1) 64 %
  • Jízda na plný plyn (vzdálenost)1) 76 %
  • Čas věnovaný brzdění4) 18 %
  • Počet řazení za kolo1/2) 52/52
  • Největší přetížení4) 5,3 G v 10. zatáčce
  • Největší tlak na brzdový pedál4) 179 kg ve 10. zatáčce
  • Max. rychlost v kvalifikaci5) 329,3 km/h (Leclerc)
  • Max. rychlost v závodě5) 349,7 km/h (Pérez)
  • Nejrychlejší kolo v kvalifikaci5) 1:10,764 (Vettel)
  • Nejrychlejší kolo v závodě5) 1:13,864 (Verstappen)
  • Ideální čas na kolo2) 1:10,616
    (S1: 19,420, S2: 22,626, S3: 28,570)
  • Vítězná strategie3) jedna zastávka v 37. kole (Vettel)
  • Počet předjetí1) 5
  • Počet předjetí s DRS1) 9
  • Nejdelší úsek na superměkkých pneu3) 67 kol (Ericsson)
  • Nejdelší úsek na ultraměkkých pneu3) 48 kol (Grosjean)
  • Nejdelší úsek na hyperměkkých pneu3) 23 kol (Gasly)
  • Průměrná spotřeba2) 1,57 kg/kolo
  • Max. rychlost průjezdu boxovou uličkou1) 80 km/h
  • Čas potřebný na projetí boxovou uličkou1) 18,189 s
  • Počet zastávek v boxech 20
  • Počet vítězství z pole position 19x ze 39 závodů
  • Pravděpodobnost vyjetí safety caru (2014-2018)1) 60 %
  • Pravděpodobnost deště (2014-2018)1) 0 %
  • Průměrná teplota vzduchu (2014-2018)1) 22,5 °C
  • Průměrná teplota asfaltu (2014-2018)1) 38,7 °C
 

Zdroje:
1) Mercedes, 2) Renault, 3) Pirelli, 4) Brembo, 5) FIA