Legendy: John Young “Jackie” Stewart

Jackie Stewart oslavuje v plném zdraví svoje osmdesátiny. Svérázný Skot je v současnosti služebně i fyzicky nejstarším světovým šampionem formule 1. První titul vybojoval v roce 1969 a další přidal v sezonách 1971 a 1973.

Z rodinné autodílny ve skotském Dumbartonu zamířil do světa závodů nejprve starší z bratrů Stewartových Jimmy. Po úspěších se sportovními vozy se postavil na start britské velké ceny roku 1953. Probojoval se na 6. pozici, ale vše ztratil vlastní chybou. Pak přišly dvě těžké havárie a Jimmy na naléhání matky se závody skončil.

O osm let mladší Jackie dával přednost střelbě na hliněné holuby. Jenže když se nedostal na olympiádu do Říma a posléze byl vyřazen i z přípravy na Tokio, vydal se, kvůli matce nejprve pod pseudonymem, v bratrových stopách.

Zaujal šéfa týmu Ecurie Ecosse Davida Murraye, pro kterého před deseti lety jezdil i Jimmy. Díky němu 24letého Skota pozval Ken Tyrrell do svého týmu F3. S Cooperem-BMC jezdil tak dobře, že ještě koncem roku dostal šanci v Lotusu F2 a britské týmy F1 se snažily jej získat pro rok 1965.

215467

První krůčky ve F1 učinil v roce 1965 s monopostem B.R.M.

Nejprve vyzkoušel v jihoafrických závodech Lotus, ale tušil, že vedle Jima Clarka by se jen těžko prosazoval. Cooper stagnoval, a tak volba padla na B. R. M. Se závodní organizací společnosti Owen podepsal smlouvu na tři roky.

Jako nováček byl velmi rychlý a do usedlého světa F1 přinesl vzruch trefnými i provokujícími komentáři. Už svou osmou velkou cenu vyhrál – v Monze po tvrdém souboji s týmovým kolegou Grahamem Hillem a neporazitelným Jimem Clarkem.

Sezona 1966 začala skvěle, když vyhrál vysoce ceněné Tasmánské mistrovství a zvítězil v úvodním závodě MS v ulicích Monaka. Jenže pak přišla Velká cena Belgie. Ta měla na jeho další kariéru zásadní vliv. V průběhu prvního kola vjely vozy do prudkého deště. Mezi mnoha havarujícími byl i Stewart. Vážně zraněn zůstal uvězněn ve zdemolovaném voze a z prasklé nádrže jeho kombinéza nasakovala benzinem. Jen díky Grahamu Hillovi, který okamžitě zastavil a pomohl svého týmového kolegu včas vyprostit, vše neskončilo tragédií. Vynechání několika závodů vyřadilo Stewarta ze hry o titul, ale se stále horším B. R. M. by stejně neměl šanci.

Nepřijal svou nehodu jako nevyhnutelnou součást závodnického řemesla a začal se zajímat o bezpečnost okruhů i vozů. V roce 1967 jako první začal používat nehořlavou kombinézu a svůj vůz nechal vybavit bezpečnostními pásy. O rok později byl jedním z prvních, kteří použili integrální přilbu, kryjící i obličej.

215465

Stewart startuje na vedoucí pozici do VC Velké Británie 1969

Jako mluvčí asociace jezdců GPDA přinutil během roku 1968 pořadatele velkých cen k osazení tratí svodidly. Vedl protestní akce, které bojkotem tratí ve Spa a na Nürburgringu přinutily jejich majitele k radikálním přestavbám. Na časté kritiky, že se bojí, odpovídal nejlepším možným způsobem – v „zeleném pekle“ Nürburgringu třikrát vyhrál.

Když už byly vozy B. R. M. v roce 1967 nekonkurenceschopné, pochopil, že cesta k úspěchu vede jen přes použití motoru Ford Cosworth a spolupráci s některým z dodavatelů pneumatik (B. R. M. bylo posledním týmem, který neměl se žádným smlouvu). Obojí nalezl po návratu do týmu Kena Tyrrella. S jeho vozem Matra-Ford v roce 1968 přišel o titul jen proto, že dva závody vynechal pro zranění zápěstí a ve Spa mu došel na vedoucí pozici benzin.

V zimě počátkem roku 1969 učinil něco, co je dnes samozřejmostí, ale tehdy to bylo nevídané - dlouhé týdny v jihoafrickém Kyalami testoval pneumatiky Dunlop pro nadcházející sezonu. V té pak šel od vítězství k vítězství a stal se suverénně mistrem světa.

O rok později jej v rozletu přibrzdil rozchod Kena Tyrrella s Matrou. Po odchodu Dunlopu počátkem roku 1971 zopakoval svou testovací anabázi s novým partnerem Goodyearem a vozem Tyrrell-Ford. A ač byl rok 1970 svědkem naprosté nadvlády pneumatik Firestone, následující sezona viděla další triumf Jackieho Stewarta. 

215462

Silná dvojka - Jackie Stewart a šéf stáje Ken Tyrrell

V roce 1972 se ozvaly žaludeční vředy, které Jackiemu připomenuly, že jeho aktivit je už příliš (kromě F1 jezdil i F2 a americké závody CanAm, takže za jediný rok nalétal 400 000 kilometrů!). Do sezony 1973 vstupoval opět fit proti nastupující generaci mladých jezdců. Získal potřetí titul, ač Ronnie Peterson a Emerson Fittipaldi měli v Lotusu 72D mnohem rychlejší vůz.

Závěrečná velká cena sezony v USA měla být Stewartovou jubilejní 100. v kariéře a také poslední. Jenže v tréninku smrtelně havaroval jeho týmový kolega Francois Cevert a Jackie už do svého posledního závodu nenastoupil. Na naléhání své ženy se závody ve 34 letech skončil.

Startoval v 99 velkých cenách a 27 jich vyhrál. Z mnoha vítězství připomeňme to, které se řadí mezi nejúžasnější výkony za volantem všech dob. V roce 1968 na Nürburgringu startoval se zabandážovaným pravým zápěstím po zlomenině a následné infekci. V prudkém dešti vyjel ze 3. řady na horský okruh dlouhý téměř 23 km, který zahalila mlha. V cíli byl první s náskokem neuvěřitelných čtyř minut před Grahamem Hillem, který se toho roku stal mistrem světa. 

215473

Stewart v době, kdy vedl vlastní stáj ve F1

Stewart přišel do formule 1 v době, kdy se o ni veřejnost zajímala jen ve chvílích tragédií. Před sezonou 1969 uzavřel smlouvu s manažerskou společností IMC McCormack a ta mu pomohla stát se první mediální hvězdou formule 1.

Nenápadný Skot si nechal narůst dlouhé vlasy a do své rodiny zval novináře. Během jediného roku se stal idolem mládeže i symbolem úspěchu ve F1. Byl také prvním, kdo ze závodů dokázal získat skutečně velké peníze.

Stal se partnerem Fordu a Goodyearu. To mu pomáhalo vítězit, protože měl vždy k dispozici ty nejlepší motory i pneumatiky. Po skončení závodní kariéry byl jmenován vyslancem obou společností s příjmem vyšším, než většina aktivních hvězd F1.

Když se jeho syn Paul rozhodl vstoupit se svým týmem do F1, ujal se vedoucí role a dokázal zajistit potřebné partnery a finance. Stáj vybudoval za peníze Fordu a potom mu ji za 110 milionů dolarů prodal!