Novinky

  • 13.11.2024 Bad Maffei opouští místo ředitele Liberty Media

  • 12.11.2024 Bad Niels Wittich s okamžitou platností odstoupil z pozice ředitele závodů F1

  • 12.11.2024 Neutral Dan Fallows končí jako technický ředitel Aston Martinu

Facebook Instagram

Oliver už druhou velkou šanci nedostal

Oliver už druhou velkou šanci nedostal

I pro něj byl osudný rok 1968

Právě dnes se před 77 lety v obci Chadwell Heath v britském hrabství Essex narodil Jack Keith Oliver. Svého času patřil k nejtalentovanějším mladíkům ve F1, přesto nikdy úplně neprorazil do absolutní špičky.

Jackieho začátky jsou spjaty se závody sportovních a GT vozů. V monopostech debutoval ve F3, jenže mu chyběly peníze a tím i kvalitní materiál. Přesto svojí přirozenou rychlostí upoutal pozornost jednoho člověka.

Jmenoval se Colin Chapman a pro sezonu 1967 nabídl Oliverovi smlouvu do formule 2. S autem této kategorie si ve stejném roce odbyl také premiéru ve F1. Na dlouhé Severní smyčce Nürburgringu byly tenkrát „efdvojky“ připuštěny na start, aby posílily prořídlé pole. Oliver rozhodně nezklamal a dojel pátý. Na body sice neměl nárok, nicméně stáhl na sebe pozornost.

Klíčový okamžik nastal na jaře 1968. Na Hockenheimringu vyhasl život Jima Clarka a Chapman potřeboval druhého pilota ke Grahamu Hillovi. Vybral si Olivera, jenže tomu životní šance proklouzla mezi prsty. Zatímco Hill mířil za titulem, Oliver se mohl vykázat jen pódiovým umístěním z Mexika a patnáctou příčkou v konečném pořadí. To bylo příliš málo a místo něj byl angažován Jochen Rindt. 

Jacky ickx (3), Jack Brabham (17), Jochen Rindt (5) a Jackie Oliver (ve druhé řadě) na startu v Brands Hatch v roce 1970

Přestoupil do BRM, který ale byl pouhým stínem někdejší slavné stáje. V příštích dvou letech jen čtyřikrát spatřil šachovnicový praporek, z toho pouze dvakrát na bodované pozici.

Naposledy zazářil ve VC Kanady 1973, v níž vyjel pro Shadow třetí místo. Po čtyřleté pauze se se šampionátem rozloučil ve VC Švédska 1977, v níž byl, opět se shadowem, klasifikován jako devátý.

Mnohem více se mu dařilo ve vytrvalostních kláních. S legendárním Fordem GT 40 organizace Johna Wyera a ve dvojici s Jackym Ickxem triumfoval v roce 1969 v Le Mansu i Sebringu.

Po skončení aktivní činnosti dlouho působil ve F1 ve strukturách týmu Arrows, u jehož zrodu spolu s Frankem Ambrosiem, Alanem Reesem, Davem Wassem a Tonym Southgatem stál. Pod názvem Footwork ho v roce 1988 dovedl ke čtvrtému místu v Poháru konstruktérů.