Systém kvalifikace při závodu Indianapolis 500

Kvalifikační systém pro Indy 500 je relativně složitý a z historických důvodů se zcela  liší od kvalifikací ostatních závodů série IRL. Letos byl navíc historický systém ještě poněkud upraven. Jeho principy je možno shrnout do následujících bodů.

Jezdci mají k dispozici celkem tři kvalifikační dny. Prvním dnem, tzv. " MBNA Pole Day" je sobota, druhým dnem pak tzv. " Rubber Queen Day",což je neděle čtrnáct dní před vlastním závodem. Letos připadají tyto dny na  14. a 15. květen.

Třetím dnem je tzv. „Bump day“ v neděli týden před startem Indy 500.

Pořadí, ve kterém jezdci nastoupí k prvním kvalifikačním jízdám se losuje.

Jezdec se do závodu kvalifikuje průměrnou rychlostí ze čtyř kvalifikačních kol, přičemž má maximálně tři pokusy tyto kvalifikační kola dokončit. Při každém pokusu musí absolvovat nejprve dvě zahřívací kola, během kterých se musí jezdec s týmem rozhodnout, zda dalším kolem začne kvalifikační pokus, nebo jízdu předčasně ukončí a zajede do depa. Jakmile ale čtyři kvalifikační kola  dokončí, žádný další pokus už nemůže absolvovat ve stejném voze. Pokud však byl předstižen dalšími jezdci a obsadil horší než 33. místo, popřípadě pokud bylo nutno stáhnout první vůz ze závodu (například pro technickou poruchu), může se pokusit znovu se kvalifikovat v náhradním voze.

Startovní pole je tvořeno 33 nejrychlejšími vozy z kvalifikací. Vozy jsou seřazeny následujícím způsobem. Prvních jedenáct míst má zajištěno jedenáct nejrychlejších z prvního kvalifikačního dne, nejrychlejší má pole position. Zbytek vozů je nutno kvalifikovat během druhého či třetího dne, přičemž dalších jedenáct míst na startu (tedy 12. až 22. pozici) obsadí jedenáct nejrychlejších z druhého dne kvalifikace. Pořadí zbytku roštu se stanoví třetí kvalifikační den. Každému z vozů přihlášených do kvalifikace v daném dni je zaručena možnost absolvování svých kvalifikačních pokusů. Pokud je to jakýmkoliv způsobem znemožněno (déšť), pokračuje vůz ve  kvalifikačních jízdách dalším dnem.