Zatáčky Filipa Salaquardy

Filip Salaquarda nevstupoval na formulovou scénu jako naprostý okruhový zelenáč. Už předtím si vysloužil ostruhy ve Ford Puma Cupu a Česká pojišťovna – Škoda Octavia Cupu. Vynechal však obligátní začátky v domácím rybníčku a rovnýma nohama skočil do hluboké vody – formule BMW.

Tomuto seriálu patří v historii motoristického sportu čestné místo. Svým charakterem i globálním rozměrem byl předobrazem současné F4. Zkušenosti v něm sbíraly mnohé pozdější veličiny F1.

Ve svém debutovém ročníku 2002 se Filip setkával na trati s Nikem Rosbergem. V následujícím roce se v padoku objevil nenápadný a poněkud zakřiknutý chlapec, na němž bylo na první pohled poznat, že vyrůstal ve skromných poměrech. „Pamatuji se, že ještě dříve, než jsem se s ním seznámil osobně, nám o něm vyprávěl jeden německý manažer. Prý ví o patnáctiletém klukovi, který má přímo úžasný talent. Později jsem mu dal stoprocentně za pravdu,“ vzpomíná český jezdec na společné závodění se Sebastianem Vettelem. Jejich cesty se protnuly i o pár let později v Euroserii F3. 

232345

První formulové krůčky učinil v monopostu, poháněném motocyklovým motorem BMW. Foto: archiv

Salaquardovy výsledky nebyly špatné, jednou se dokonce podíval na stupně vítězů. „Především jsem se pořádně naučil zahraniční okruhy. Do té doby jsem znal jen Most a Brno. Také jsem si zvykal na obrovskou tlačenici, na start se někdy postavilo i třicet aut,“ vybavuje si.

Postoupil do formule 3, jenže tomuto monopostu nikdy nepřišel na chuť. „Vůz se vyznačoval obrovským přítlakem a relativně malým výkonem. Taková kombinace mně moc neseděla,“ přiznává. To, že se v ní utkal s Lewisem Hamiltonem, mu však nikdo nevezme. Žádný jiný náš závodník v monopostech se něčím takovým pochlubit nemůže. 

232339

Ojedinělý zážitek představovala účast ve VC Makaa F3. Foto: archiv

V paměti mu z této éry utkvěla především účast ve VC Makaa. Je doposud jediným Čechem, který ji s „ef trojkou“ absolvoval: „Nikdy v životě jsem se už nesetkal s podobnou dráhou. V některých krkolomných zatáčkách byly dokonce trvale vyvěšeny žluté praporky a zakázáno předjíždění.“ Přesto se dobře aklimatizoval a mohl pomýšlet na slušné umístění. Čáru přes rozpočet mu udělal Bruno Senna, který ho ukázkově sestřelil.

Dvakrát také nastoupil v Masters F3, už zaniklém jednorázovém klání, v němž se potkávali borci z nejrůznějších mistrovství F3. „Větší důraz jsem ale vždy kladl na celosezonní série. Masters bylo především o prestiži,“ podotýká.

Specifickou stránku Salaquardovy kariéry v otevřených autech představovalo střídání rodinného týmu s cizími. Jeho otec Igor Salaquarda založil I.S.R. (Igor Salaquarda Racing) a dosáhl s ním pozoruhodných úspěchů, u nás bohužel ne plně doceněných. 

232336

S otcem Igorem, zakladatelem a šéfem veleúspěšného týmu I.S.R. Foto: archiv

Vždyť na ekipu z Čestlic u Prahy vsadil i Helmut Marko, mající na starosti aktivity Red Bullu. Ve vysoce respektované Světové sérii F Renault 3.5 tak její barvy hájil například Daniel Ricciardo, který pro ni vyhrál nejdůležitější závod roku v Monte Carlu.

Ve stejném šampionátu zažil svoje hvězdné chvíle také Filip. Ještě než přišel do angažmá věčně rozesmátý Australan, proháněl spolu se svým parťákem Estebanem Guerrierim konkurenci nevídaným způsobem. Vrchol představovala historicky jediná zastávka Světové série u nás. Na brněnském Masarykově okruhu si v roce 2010 vyjel dvě pole position a Esteban oba závody vyhrál. Na něj zbylo „jen“ jedno třetí místo, které si ovšem vzápětí zopakoval v Magny-Cours. 

232342

V závodě F Renault 3.5 v Magny-Cours v roce 2010 obsadil Filip Salaquarda třetí místo. Vyhrál Francouz Nathanaël Berthon, v mladíkovi na stříbrném stupínku určitě poznáváte Daniela Ricciarda. Foto: archiv

V první dekádě tohoto století prošel Filip Salaquarda devíti různými mezinárodními formulovými seriály. V některých bylo jeho účinkování okrajovou záležitostí, v jiných zanechal mnohem hlubší stopu.

Osmkrát reprezentoval Českou republiku v A1 Grand Prix. Vyzkoušel si i Superleague Formuli. To byl projekt, snažící se propojit motory s kopanou a vytěžit něco z popularity předních fotbalových klubů. Piloti nastupovali jako jejich ambasadoři. Salaquarda se pro tento účel stal sparťanem. Vozy pocházely ze zámořského mistrovství Champ Car. Nápad to nebyl zlý, měl nicméně jepičí život.

Naposledy se Filip svezl ve formuli v sezoně 2011. Ve 27 letech přesedl do výkonných GT vozů. Jeho další štace se jmenovaly FIA GT1 World Championship, FIA GT Series, International GT Open, Blancpain GT Series a v posledním období ADAC GT Series. Za tu dobu vystřídal jen dvě značky automobilů: Ferrari a Audi, jemuž je věrný dodnes.

S ostříleným Frankem Stipplerem vytvořil dobře sehranou dvojici, připravenou vytáhnout do boje také letos, jakmile to okolnosti dovolí. Především závodní aktivity má na starosti i ve firmě I.S.R. Auto, prodávající a servisující vozy Volkswagen a Audi.

„Co mně formule daly? Hlavně potřebnou kázeň. Často jsem v jiných stájích narazil na to, že přístup jejich členů byl jiný než u táty, někdy i o dost horší. Nikdy jsem ale nehodil flintu do žita. Musel jsem se vypořádat s nejrůznějšími překážkami a neustále se zdokonalovat. Naučil jsem se rozumět autu, tenkrát se také testovalo mnohem více než nyní. Přestup do gétéček byl potom daleko snazší,“ dodává Filip Salaquarda.

Příště: Tomáš Kostka

Zdroj: FORMULE.cz