Napodobil Reutemanna nebo Räikkönena

Premiérové vystoupení vítěze Velké ceny Maďarska 2008 Heikkiho Kovalainena v rallyeovém mistrovství světa skončilo úspěchem. Fin dokázal při Japonské rallye vybojovat jeden bod za celkové desáté místo. Kromě toho skončil se svým vozem Škoda Fabia R5 na čtvrtém místě v hodnocení kategorie WRC2.

Do podniku Kovalainen vstupoval jako úřadující japonský rallyeový šampion. V místním mistrovství dokázal na cestě za titulem vyhrát šest z celkových osmi soutěží. Letošek byl pro Kovalainena první sezonou, kdy se věnoval rallye skutečně naplno. V této disciplíně se sice objevoval už předtím a v roce 2021 se dokonce stal s vozem Toyota GT86-CS-R3 japonským mistrem třídy JN-2, jeho hlavním programem ale stále bylo až do loňska okruhové závodění, konkrétně seriál Super GT. Od letoška ale z okruhů zmizel.

Japonskou rallye zvolil Kovalainen pro svou světovou premiéru z logických důvodů. Jakožto účastník japonského rallyeového šampionátu měl už totiž s většinou cest, které byly součástí podniku, zkušenosti. I přesto ale do víkendu s žádnými velkými ambicemi nevstupoval.

Po úvodní čtvrteční rychlostní zkoušce, která měřila necelé tři kilometry, figuroval Kovalainen na 14. místě celkově a na pátém ve WRC2. Během pátečního programu ale mohl poprvé začít pomýšlet na to, že by mohl skončit na bodech. Po dramatické dopolední sekci se totiž posunul na 11. místo se ztrátou pouhých 1,3 sekundy na Grégoira Munstera. V tomto posunu mu pomohly i potíže favoritů. Na druhé rychlostní zkoušce Danimu Sordovi shořel vůz, Sébastiena Ogier potkal defekt a aspirant na titul ve WRC2 Kajetan Kajetanowicz havaroval. Na čtvrté erzetě pak měl nehodu Craig Breen.

V dalším průběhu soutěže se ale Kovalainenovi celkové body trochu vzdálily. Po odpoledním pátečním programu totiž spadl na 13. místo. Na konci sobotního dne to pak s jeho nadějemi vypadalo velmi bledě. Dopoledne se sice díky problémům již jistého šampiona Kalleho Rovanpery s pneumatikami dostal zpět na 11. pozici, na konci dne byl ale dvanáctý a na desátého Teemu Suninena navíc ztrácel téměř minutu.

V neděli se ale na Kovalainena štěstí přeci jen usmálo. Dlouho sice držel dvanáctou pozici, na předposlední rychlostní zkoušce se ale dostal zpět před Kalleho Rovanperu. Jezdec Toyoty už neměl naději na dobrý výsledek a poslední den tak pojímal spíše jako test. Bod si Kovalainen definitivně zajistil při poslední erzetě. Na ní překonal Samiho Pajariho, který do posledních dvou deštivých úseků nazul suché pneumatiky a propadal se tak pořadím. Kromě celkového desátého místa mohl Kovalainena těšit i výsledek ve WRC2. V této klasifikaci skončil čtvrtý.

Se svým vystoupením byl jednačtyřicetiletý jezdec spokojen: „Myslím si, že ještě důležitější než výsledek je, že jsme se vypořádali s nástrahami této soutěže. V rallye jsem totiž relativně pořád nováčkem. To, že jsme zvládli celý týden včetně seznamovacích jízd, napsali si dobrý rozpis a vypořádali se s deštivými nedělními erzetami, je podle mě úspěchem samo o sobě. Šli jsme do toho s velmi malými očekáváními, ale vedli jsme si lépe, než jsme doufali. Vážně jsme si to užili,“ hodnotil Kovalainen svou premiéru.

Finsko jako další zastávka?

Kovalainen má nyní na svém kontě bod z mistrovství světa i titul japonského šampiona. Nabízí se tedy otázka, co dál. Jako nejpravděpodobnější varianta pro příští rok se nyní jeví účast ve finském rallyeovém šampionátu. Tomu nahrává i skutečnost, že se v současnosti Kovalainen se svou rodinou stěhuje po osmi letech v Abú Zabí zpět do své domoviny.

„Bylo by docela zajímavé jet něco v Evropě. Možná bychom se mohli podívat na nějaké možnosti ve Finsku. Motivovalo by mě něco takového vyzkoušet,“ dodává Kovalainen.

Další starty ve WRC ovšem tak jisté nejsou: „Rád bych se zúčastnil něčeho dalšího, ale je otázkou, jestli by pro nás podniky WRC nebyly příliš velkým skokem. Soutěž v Japonsku jsme sice zvládli, tady jsme ale měli výhodu domácího prostředí. Na většině rychlostních zkoušek jsem totiž znal alespoň jejich část. Myslím si, že kdybychom zkusili závodit někde jinde, mohlo by to být těžké,“ je Kovalainen realistou.

Pátý pilot F1 bodující ve WRC

Díky svému desátému místu se stal Kovalainen dalším bývalým jezdcem F1, který zvládl bodovat v rallyeovém mistrovství světa. Těch mnoho není. Kovalainen je teprve pátým. Doplnil Carlose Reutemanna, Stéphana Sarrazina, Kimiho Räikkönena a Roberta Kubicu.

Vicemistr světa F1 z roku 1981 Reutemann se sice rallye věnoval pouze sporadicky a ve WRC se objevil jen dvakrát, přesto ale zanechal v tomto šampionátu výraznou stopu. Oba své starty v MS absolvoval na půdě své rodné Argentiny a pokaždé z toho bylo pódiové umístění. Zatímco v roce 1980 skončil s vozem Fiat 131 Abarth třetí, o pět let později bronzový výsledek zopakoval s Peugeotem 205 Turbo 16.

Reutemann je sice prvním bodujícím pilotem F1 ve WRC, přesto ale ne prvním jezdcem F1, který získal ve WRC pódium. Tím byl Leo Kinnunen. Ten při Finské rallye 1973 obsadil třetí místo. Tehdy ale ještě žádný šampionát jezdců neexistoval a žádné body tak do něj nezískal. Ve F1 si připsal šest účastí během sezony 1974. Jen jednou se mu ale podařilo kvalifikovat až do závodu – při Velké ceně Švédska 1974. Tu ale nedokončil.

Motoristický univerzál Stéphane Sarrazin, který má kromě F1 a WRC zkušenosti třeba i z vytrvalostních závodů včetně 24 hodin Le Mans nebo z formule E, zažil své nejlepší období ve WRC v sezonách 2004-2006. Tehdy se účastnil vybraných podniků s vozem Subaru Impreza, z toho v sezonách 2005 a 2006 v barvách továrního týmu japonské značky. Nejlépe dosáhl na čtvrtou pozici při Rallye Katalánska 2004 a Francouzské rallye 2005. Sarrazin se rallye příležitostně účastní dodnes. V MS jsme ho mohli vidět i letos. Ve Španělsku startoval s Volkswagenem Polo GTI R5.

V rallye zanechal Francouz podstatně větší stopu než ve F1. Tam si totiž připsal jen jeden start, když při Velké ceně Brazílie 1999 nahradil u Minardi zraněného Lucu Badoera. Jeho vystoupení ale skončilo předčasně poté, co se roztočil a havaroval.

Kimiho Räikkönena nemusíme současným fanouškům F1 blíže představovat. V královně motorsportu působil až do loňska, v roce 2007 se stal s Ferrari mistrem světa. Právě po svém odchodu u italské stáje strávil ve WRC dvě kompletní sezony s vozy Citroën, v roce 2010 s Citroën Junior Teamem, v sezoně 2011 se svou vlastní stájí Ice 1 Racing. V obou letech obsadil celkovou desátou příčku. Jeho nejlepším výsledkem je páté místo z Turecké rallye 2010.

Ještě před absolvováním dvou kompletních sezon se ale Räikkönen objevil ve WRC během roku 2009 při Finské rallye. S vozem Fiat Grande Punto S2000 po havárii nedojel. Tehdy byl ještě pilotem Ferrari ve F1.

Roberta Kubicu jsme mohli v rallyeovém MS vídat v letech 2013-2016. Jeho nejúspěšnější sezonou byl rok 2013. V něm se totiž stal šampionem třídy WRC2. Ve vrcholné kategorii WRC závodil nejprve při Rallye Walesu 2013 s Citroënem DS3 WRC. Od roku 2014 jsme ho zde vídali s Fordem Fiesta RS WRC. Polák sice často ukazoval slibnou rychlost, častokrát ale jeho snažení skončilo havárií. Tak trochu paradoxem je, že svého nejlepšího výsledku v MS dosáhl ještě jako jezdec kategorie WRC2. V roce 2013 těžil v Německu z výpadků favoritů a skončil pátý.

K větší rallyeové kariéře byl Kubica v podstatě tak trochu donucen. Během zimy 2011 měl totiž těžkou nehodu při soutěži Ronde di Andorra, při které mu muselo být částečně amputováno předloktí. Rovněž utrpěl zlomeniny pravého lokte, ramene a nohy. Od té doby byla pohyblivost jeho pravé ruky značně omezená a dlouho mu znemožňovala návrat do F1.

Do F1, kde Kubica nejprve závodil v období 2006-2010 za BMW a Renault, se vrátil až v roce 2019 s Williamsem. Na úspěchy jako vítězství z Velké ceny Kanady 2008 už ale nenavázal. Získal pouze jeden bod při Velké ceně Německa a poté se ze startovního pole znovu vytratil. Dočasně se vrátil v sezoně 2021, kdy jako rezervní jezdec Alfy Romeo nahradil koronavirem nakaženého Kimiho Räikkönena. Rezervistou Alfy Romeo je i letos a třikrát jsme ho mohli vidět ve volných trénincích.

Zdroj: vlastní reportáž redakce, úvodní foto: Rally Team Aicello