Bylo mu 90 let

Svět amerického motorsportu přišel o jednu z legend – ve věku 90 let zemřel v úterý vítěz Indy500 z roku 1963, majitel úspěšného týmu, a hlavně všestranný jezdec, který kromě IndyCar slavil triumfy i v jiných kategoriích, Parnelli Jones. Zprávu o úmrtí legendárního jezdce oznámil na facebooku jeho syn PJ Jones. Parnelli v posledních letech bojoval s parkinsonovou nemocí. Zemřel přirozenou smrtí.

Legendární jezdec se narodil 12. srpna 1933 v Arkansasu jako Rufus Parnell Jones. Jméno matka vybrala podle respektovaného soudce. S přezdívkou Parnelli přišel jeho kamarád ze střední školy, když spojil Jonesovo prostřední jméno s křestním jménem společné kamarádky Nellie a mladému jezdci na auto načmáral Parnellie, aby se rodiče nedozvěděli, že jejich 17letý syn závodí. E na konci vypadlo, ale Rufus Jones už byl navždy známý jako Parnelli Jones.

Zesnulý novinář Robin Miller kdysi prohlásil, že kdyby vznikl ekvivalent památníku Mount Rushmore, kde jsou do skály vytesány obličeje čtyř amerických prezidentů, s tematikou amerického formulového závodění, byly by na něm následující čtyři tváře – A. J. Foyt, Mario Andretti, Dan Gurney a Parnelli Jones.

Jones se brzy ukázal coby nesmírně všestranný jezdec. Od sedmi let vyrůstal v Kalifornii a začal sbírat triumfy v místní sérii NASCAR. Ale na začátku 60. let se přesunul na středozápad USA a tam začal závodit v Sprint Cars.

Svými výkony zaujal promotéra J. C. Agajaniana. S jeho týmem pak v roce 1961 Parnelli debutoval v Indianapolisu. V prvním ročníku si vynesl zklamání z nuceného odstoupení kvůli závadě na brzdách.

V dalším roce se stal prvním, kdo v kvalifikaci prolomil hranici průměrné rychlosti 150 mil v hodině. V roce 1963 slavný závod vyhrál. Blízko byl ještě v roce 1967 s vozem stáje Andyho Granatelliho vybaveným turbínou. Přestože Parnelli závodu dominoval, tři kola před koncem ho vyřadila technická závada. Je mimochodem jediným jezdcem, který ve dvou pětistovkách v Indianapolisu strávil na čele více než 400 mil.

Po sezoně 1968 skončil v pouhém věku 34 let v IndyCar, vítězství ale slavil i v dalších sériích. Společně s obchodním partnerem Velem Miletichem založil vlastní tým Vel’s Parnelli Jones Racing, pro který vyhrál v roce 1970 a v následujícím roce Indy500 Al Unser starší. Tým také získal na začátku 70. let tři triumfy v šampionátu USAC a to zásluhou Unsera a také Joea Leonarda, který k IndyCar přešel od motorek. Pod vedením mechanika George Bignottiho si tým stavěl vlastní šasi PJ Colt.

Od konce roku 1974 do začátku sezony 1976 to zkoušel i ve formuli 1, do závodů nasazoval Maria Andrettiho. Třikrát dojel Andretti na bodech - ve Švédsku v roce 1945 byl 4., později ve Francii pátý a v roce 1976 skončil v Jižní Africe na šesté příčce. Krom toho ještě v roce 1975 dojel Andretti třetí v nemistrovském závodě na Silverstone. Nedostatek sponzorů ale vedl k rychlému konci týmu. 

Al Unser a Mario Andretti za tým závodili ve Formuli 5000, která byla vrcholnou sérií závodící v Americe na silničních okruzích v době, kdy vozy IndyCar pod hlavičkou USAC závodily primárně na oválech. A tým pro ně nasadil vozy také do závodů sportovních vozů nebo do závodů USAC na prašných oválech.

265068

Parnelli Jones (vpravo) a A. J. Foyt v Indianapolisu, zřejmě v roce 2021.

„Závodní svět ztratil velkého závodníka a skutečného šampiona. Parnelli Jones byl jedním z nejúspěšnějších závodníků v historii a díky svému odhodlání a vůli po vítězství byl jedním z nejtvrdších závodníků, jaké jsem kdy viděl. Během závodění proti němu na trati i při soupeření s ním jako s majitelem týmu jsem vždy respektoval Parnelliho vášeň a oddanost sportu, který miloval. Byl jsem hrdý na to, že jsem Parnelliho mohl po mnoho let nazývat dobrým přítelem, a naše myšlenky jsou s jeho rodinou, když vzpomínáme na jednu ze skutečných legend motorsportu," uvedl k úmrtí Jonese majitel nejúspěšnější americké stáje, Indianapolis Motor Speedway a IndyCar Roger Penske.



Zdroj: Původní text redakce, úvodní foto: Penske Entertainment