Nové motory pro IndyCar Series
Porsche, Honda, Alfa Romeo a Audi ve hře
Přestože je oficiálních informací k druhému kolu jednání představitelů Indycar Series se zástupci potencionálních dodavatelů motorů pro sérii od roku 2011 jako šafránu, novinářům SpeedTV se přece jen podařilo zjistit některé zajímavé skutečnosti.
Druhého kola jednání se podle všeho zúčastnilo pět zástupců automobilek, mezi kterými byly kromě Hondy i Porsche, Audi a Alfa Romeo. Zatímco značka Audi nemá s americkou formulovou scénou zkušenosti žádné, o dvou zbývajících automobilkách to neplatí. Oba jejich programy v minulosti dopadly neslavně, ale zatímco Alfa Romeo prostě na konkurenci nestačila, Porsche byl naopak až příliš dobrý, a proto mu tehdejší vedení CART jednoduše "přistřihlo křídla".
Ze skromných informací je rovněž zřejmé, že nový motor bude pravděpodobně řadový čtyřválec přeplňovaný turbodmychadlem a podle všeho poháněný alternativním palivem.
Automobilka Porsche závodila v Indianapolis a sérii CART v letech 1989 a 1990, dosáhla dokonce jednoho vítězství v Mid-Ohio s Toe Fabim za volantem, ale pak odešla ze série za poněkud hořkých okolností. Derrick Walker, který vedl program Porsche po smrti Al Holberta vzpomíná: "Zvítězili jsme hned v prvním roce s šasi March a motorem Porsche na Mid-Ohio, ale pak se Porsche rozhodl podle svého dlouhodobého plánu postavit vlastní podvozek, první v CART z uhlíkových kompozitů."
"Byl přesně podle technických regulí, jenomže vlastníci konkurenčních stájí ve vedení CART se rozhodli, že nám s ním nedovolí startovat po dobu jednoho roku, než série "získá více poznatků a kompozitových podvozcích." Byl to však jasný pokus zabránit tomu, aby Porsche získal příliš velký technologický náskok. A to byl začátek konce."
Po podobné zkušenosti v Indianapolis se pak automobilka Porsche na konci roku 1990 ztáhla z CART a ve vedení Porsche zůstal vůči CART a Indy silný pocit hořkosti.
Projekt Alfy Romeo v letech 1990 a 1991 pak byl naprostou katastrofou, přestože byl za americkou stranu veden zkušenou trojicí Pata Patricka, Jima McGee a Morrise Nunna. Jejich reálné požadavky se však nesetkaly s představami italského vedení. Alfa nejdříve dodala motor, který byl vlastně jen upraveným motorem Ferrari. Tento agregát měl své problémy, ale alespoň na oválech představoval jednotku schopnou konkurence.
Druhý motor, tentokráte navržený přímo Alfou Romeo, však už byl holým neštěstím a přestože Alfa utratila za celý program spoustu peněz a angažovala tehdy velmi populární a schopné jezdce jako například Danny Sullivana, celý program skončil po dvou letech naprostým neúspěchem.