Už jen tři závody nás dělí od rozluštění hádanky, kdo se letos stane šampionem IZOD IndyCar Series. A stylově každý ze zbývajících závodů se jede na jiném typu trati. Sezóna skončí 15. září na oválu ve Fontaně. Příští víkend nás čeká závod na městském okruhu v Baltimoru a už tento víkend poslední přírodní okruh letošní sezóny, kalifornská Sonoma Raceway.

Okruh v severní Kalifornii ale oproti loňským ročníkům doznal změn. Už jen samotný název okruhu je jiný, než v předešlých letech. Od roku 2002 totiž okruh sponzorovala německá firma Infineon Technologies, ale smlouva letos vypršela. Okruh dostal nový název Sonoma Raceway podle kalifornského pohoří Sonoma Mountains a města Sonoma, u kterého leží. Až do roku 2001 byl přitom znám pod názvem Sears Point Raceway, podle ranče na části jehož pozemků vyrostl.

Za vznik okruhu vděčíme dvěma lovcům, Robertu Marshallovi Jr. a Jimu Colemanovi. Oba měli také rádi automobilové závody a právě během jednoho z honů si místo v okrese Sonoma vyhlédli jako ideální pro nový závodní okruh. Bagry do Sonomy přijely na začátku srpna 1968 a už 1. prosince na okruhu ležel povrch a mohl být pořádán první závod. Napřesrok Marshall a Coleman okruh prodali společnosti Filmwas Corporation. Ta to s okruhem myslela vážně a v roce 1970 přilákala na okruh šampionát USAC, předchůdce dnešní IZOD IndyCar Series. Ovšem na Sears Point Raceway USAC stihl vyhrát jen jeden závod, který vyhrál Dan Gurney. Potom společnost Filmwas Corporation zkrachovala a okruh byl uzavřen.

Virtuální kolo (stará konfigurace) na Sonoma Raceway:

Okruh ale zachránilo příznivé kalifornské podnebí a Bob Bondurant, který na Sears Point přesunul svojí závodní školu a trať díky tomu nezanikla. Navíc v roce 1977 přilákala americké mistrovství Superbiků a v roce 1980 také juniorskou Formuli Atlantic, která zde od roku 1983 do roku 1990 závodila pravidelně a vyjma prvního a posledního ročníku dokonce dvakrát ročně. Jeden ze závodů (ten v roce 1983) vyhrál i Michael Andretti.

Nejvíce ale Sears Pointu pomohlo zavření okruhu v Riverside. NASCAR nechtěl přijít o jeden z mála přírodních okruhů v kalendáři a hledal náhradu. Proto se Sears Point dočkal nového povrchu a v roce 1989 mohl NASCAR poprvé přivítat. Do kalendáře NASCAR vnesl jedno specifikum. Boxy byly pro NASCAR příliš malé, vešlo se jich tam jen 34. Proto se týmy musely o boxová stání dělit. Částečně to vyřešila výstavba vzdálených stání uvnitř okruhu v jedenácté zatáčce, kam se mohli nastěhovat piloti se startovními pozicemi 35. až 43. Podle populárního sitcomu o trosečnících na ostrově se jim přezdívalo Gilligan´s Island.

Mezi týmy se netěšily velké popularity. Mechanici odtud neměli přístup do garáže a nemohli provádět složitější opravy. A pokud jejich jezdec vypadl, stejně museli čekat až do konce závodu, aby se z „ostrova“ dostali. Protože měla stání kratší pit lane, po provedení zastávky musel vůz 15 až 20 vteřin v boxech počkat, než se mohl vrátit na dráhu. Prodloužení pit lane toto v roce 2002 vyřešilo. IndyCar v Sonomě tento problém nikdy neměla. Jednak nemá tak početné jezdecké pole a pak na trať poprvé zavítala až v roce 2005, tedy tři roky po prodloužení pit lane. Ale podobný vlastní Gilliganův ostrov najdeme i v kalendáři IndyCar. Když vloni poprvé série zavítala do Baltimoru, na pit lane se vešlo jen 26 boxových stání, o dvě méně, než by bylo potřeba. Proto poslední dva jezdci z kvalifikace na předešlý závod na stejném typu trati, konkrétně Danica Patrick a Ed Carpenter, měli stání na levé straně pit road (ostatní na pravé straně).

Sonomský okruh byl pro Indy Racing League přirozenou volbou, když její zakladatel Tony George začal pokukovat po expanzi mimo ovály. Vozy G-Force a Dallara byly, stejně jako speciály NASCAR, stavěny na ovály, proto není překvapením, že se v kalendáři IndyCar objevily okruhy, které také NASCAR využíval – Sonoma a Watkins Glen, byť v obou případech IndyCar zvolila náročnější konfiguraci.

Úpravy trati Sonoma Raceway před letošním závodem 

IndyCar v Sonomě závodí od roku 2005. Poslední roky se skoro pokaždé hovoří o tom, že „letos už je to naposledy“, ale kalifornský okruh v kalendáři stále přežívá. Dráha totiž nenabízí zrovna přebytek dobrých míst k předjíždění, proto už si INDYCAR podmiňovala další setrvání stavebními úpravami okruhu a k těm konečně došlo. Jak dokládá následující mapka, okruh se změnil na třech místech a jezdci si změny minulý pátek během testů pochvalovali. Aby si na ně lépe zvykli, umožní INDYCAR všem jezdcům využít celých 75 minut prvního tréninku, tedy první část nebude vyhrazena jezdcům mimo top 10 a nováčkům, jak je tomu u ostatních okruhů.

Will Power přijíždí do Sonomy jako staronový lídr šampionátu. O vedení přišel v Torontu, ale poté, co v Edmontonu a Ohiu dojel na stupních vítězů a Hunter-Reay poslední závod nedokončil, se Australan zase vrátil do vedení. Na Sonomu má rozporuplné vzpomínky. V roce 2009 mu zde těžká nehoda z tréninku a zlomený obratel ukončily sezónu, ale následující dva závody potom Power v Sonomě vyhrál, jako první jezdec v historii závodů IndyCar v Sonomě dokázal vyhrát podruhé a tento víkend útočí na hattrick. Do hry o titul se vrátil po vítězství v Ohiu také Scott Dixon, který ztrácí jen dva body na třetího Castronevese a od Powera jej dělí 26 bodů. Navíc uplynulý víkend během testů zajel Dixon nejlepší čas.

Kalifornie je pro mnoho týmů a sponzorů klíčový trh a proto se dočkáme i několika netradičních zbarvení. Tým Panther Racing připravil vůz v kombinaci zlaté a vínové podle fotbalového týmu San Francisco 49ers. Uvidíme dva téměř identické modrobílé vozy sponzorované společností TrueCar. Sebastien Bourdais a Katherine Legge se poprvé od závodu v Indianapolisu představí oba, Chevrolet týmu Dragon Racing pro domácí závod dodal dva motory.

Tony Kanaan pojede v modrém voze sponzorovaném společností Mouser Electronics. Podruhé se letos v IndyCar představí Sebastian Saavedra v žlutočerveném voze AFS Racing (ve spolupráci s Andretti Autosport). Oriol Servia bude mít vinovobílý vůz. Kromě loga sponzora TranSystem na bočnicích najdeme podobiznu Serviova krajana Salvadora Dalího. Modrou v kombinaci s černou nahradí na voze Josefa Newgardena zelená barva. Sponzoruje jej společnost Angie´s List (podobné barvy měl na voze Tomas Scheckter vloni v Las Vegas). A do vozu se po absenci v předcházejícím závodě vrací Charlie Kimball.

Sonoma Raceway
Délka trati: 2,3 míle
Délka závodu: 85 kol, 195,5 míle
Loňský vítěz: Will Power (Team Penske)
Loňské pole position: Will Power (Team Penske), 1:18.6017
Rekord okruhu: Ryan Briscoe (Target Chip Ganassi Racing, 2005), 1:16:4913

Časový harmonogram (SELČ)
Pátek 24. srpna
23:50 – 1:05 – 1. trénink
Sobota 25. srpna
19:50 – 20:50 – 2. trénink
23:30 – 0:45 – Kvalifikace
Neděle 26. srpna
18:00 – 18:30 – Warm up
22:35 – Start závodu GoPro Indy Grand Prix of Sonoma