Čtvrtý závod sezóny je před námi, co od něj můžeme očekávat?

Bristol Motor Speedway, známá také jako BMS letos poprvé otevře své brány pro závod série NASCAR Sprint Cup. Po druhé tomu bude až v srpnu, kdy se na Bristol podíváme za nočního osvětlení, ale nepředbíhejme.

Okruh BMS v Tennessee má 0,533 míle, řadí se tedy mezi takzvané půl mílové okruhy. Klopení v zatáčkách měla trať původně až 36˚, ale nyní se uvádí, že je klopení vzhledem k opotřebení 24-30˚. Na rovinkách je klopení v rozmezí 4-9˚ a jsou dlouhé 650 stop čili necelých dvě stě metrů. Kapacita hlediště činí 160.000 míst. Svou velikostí se BMS řadí na čtvrtou příčku v žebříčku největších sportovních areálů v USA. V celosvětovém měřítku je to potom až příčka osmá.

Areál byl otevřen v roce 1960 jako Bristol Motor Speedway. V červenci roku 1961 se na něm odjel první závod v rámci dnešního Sprint Cupu. V roce 1978 byl okruh přejmenován na Bristol International Raceway a na podzim téhož roku se na něm odjel první noční závod. Název Bristol Motor Speedway byl obnoven v roce 1996.

Od roku 1961 se v Bristolu odjelo již sto čtyři závodů pod záštitou NASCAR (Sprint Cup). Vždy se jezdí dvakrát ročně na pět set kol, výjimkou byly závody v letech 1976 a 1977 kdy byly tři závody o sto kol zkráceny. Nejvíce startů si ke dnešnímu dni drží Terry Labonte, ten jich má připsáno celkem padesát sedm. Pokud bychom zašli k již neaktivním jezdcům, překonal by ho Richard Petty s šedesáti starty. Nejvíce ukořistěných Pole Position má Mark Martin a Cale Yarborough, celkem devět. Z vítězství na BMS se radovalo již čtyřicet různých jezdců. Nejčastěji Darrell Waltrip - dvanáctkrát. Kurt Bush, Kyle Busch nebo Jeff Gordon dokázali zvítězit pětkrát.

Prozatím, a je čemu se divit, jsme se pouze třikrát v historii dočkali GWC restartu. A to v po sobě jdoucích letech 2007 (504 kol), 2008 (rekordních 506 kol) a 2009 (503 kol).

Žen v Bristolu příliš nekroužilo, zatím to byla během své čtyřleté kariéry Janet Guthrie a současná jediná žena v jezdeckém poli Sprint Cupu - Danica Patrick.

Bristol většinou nezklame nadšence NASCAR, kteří v něm vidí jistou demolition derby a to proto, že se pravidelně a s jistotou bourá. Délka trati je jenom prvním důvodem, rovinky o dvou stech metrech, všudypřítomné klopení a jezdecké pole, které se po startu rozprostře přes polovinu oválu, prostě nevěstí nic dobrého. Vysoký počet stupňů v zatáčkách navíc způsobuje časté "swapping paint", neboli odírání barvy z boku vozů a potom už chybí jenom málo ke klasickému pojmu políbit zeď, po kterém často dojde k odmrštění vozu od lemující zdi, nebo ještě hůře, k bouračce. Ale právě to je důvod, proč je Bristol tolik oblíbená trať. Žlutými vlajkami se mává o sto šest, hodně se bourá, strká a pošťuchuje. Pod žlutou fází se standardně odkrouží třeba i sto kol. Celé dění na trati je i přes všeobecně nižší rychlost tak rychlé, že i krátká zastávka na Pit Lane pod zelenou vlajkou může jezdci způsobit dvoukolovou ztrátu. Pit strategie je tak jedním velkým a důležitým pojmem. Kdo už se nemůže dočkat, nechť nezapomíná, že startovat budeme v podvečerních hodinách v neděli 17. března.

Pro připomenutí oba dva loňské závody:

Minulý rok se v závodě Food City 500 bouralo hned na začátku závodu. Do nehody se zapletlo šest vozů. Především Kasey Kahne, Kyle Busch, Kevin Harvick a Carl Edwards. Podstatně divočejší byl druhý, noční závod. Tam se mávalo žlutou vlajkou hned třináctkrát. Mimo jiné si v záznamu můžeme připomenout slavný hod helmou, který toho večera předvedl Tony Stewart.







Showdown Saturday Night 20. března 2010
Exhibiční show nazývaná také Legends race, v níž usedli za volanty staříci a veterání z NASCAR byla naplánována na třicet pět kol. Závod, který se jel především pro charitativní účely, nedopadl vůbec dobře. Do nepěkně vypadající nehody se zapletli pánové Larry Pearson a Charlie Glotzbach. Larry Pearson (60) byl závodníkem NASCAR celých 22 let, šestnáct let jezdil v sérii Nationwide, kde nasbíral celkem patnáct vítězství. Šest let ve Sprint Cupu mu přineslo pouze třikrát dojezd v TOP 10. Charlie Glotzbach (75) jezdil ve Sprint Cupu patnáct let. Za tu doby dokázal čtyřikrát zvítězit a padesátkrát dojet v TOP 10. Jako lovec Pole Position si připsal dvanáct úlovků.

Larry Pearson se během exhibičního závodu dostal do smyku v druhé zatáčce a to zbývala do cíle pouhá čtyři kola. Pearsonův vůz se začal pomalu sunout ke spodní lemující zdi, ze zatáčky právě vyjížděl Glotzbach a v plné rychlosti narazil do levého boku vozu Pearsona. Glotzbach ačkoli zraněn, dokázal vůz opustit sám, Pearson nikoli. Byl v bezvědomí a zachránáři jej museli z auta vystříhávat skrze střechu. Na trati ihned zavlály červené vlajky. Larry Pearson byl vrtulníkem přepraven do Bristol Regional Medical Center, již během transportu se naštěstí probral. Z bouračky si odnesl četné zlomeniny a doktoři ho museli dokonce operovat. Z nemocnice byl propuštěn po dvou dnech.