Na Martinsville Speedway se pojede 6. závod sezóny.

První pauza letošního maratónu jménem NASCAR Sprint Cup je za námi. Těšit se můžeme na nejkratší trať závodního kalendáře - Martinsville Speedway. Dalo by se říci, že budeme opět svědky tradičního pohledu do historie NASCAR, tato trať ve státě Virginia je zároveň i nejstarší, na které se letos pojede.

Stavět se začalo už v roce 1947 a hotovo bylo téhož roku 7. září. V programu zahajovacího dne nesměl chybět ani vlastní závod. Ten se jel na 50 kol a jako první se cílem prohnal Red Byron - jezdec, který mimojiné získal první titul v rámci nově vzniklé asociace NASCAR v roce 1949. Byron za svůj počin získal 500$ a jeho úspěchu přihlíželo 6’013 platících diváků.

Jak se zvedala popularita NASCAR na začátku padesátých let, zvedala se i úroveň závodění na Martinsville Speedway. V roce 1955 se prašná trať proměnila v trať asfaltovou a o rok později se jezdci mohli těšit na první pětisetkolový závod. Vítězem se tenkrát stal Buck Baker, jehož snažení se tentýž rok proměnilo i v zisk titulu. Titul si Buck Baker vykroužil i následující sezónu a stal se tak prvním jezdcem , který dokázal titul obhájit hned následující rok.

Martinsville Speedway patří do dnes mezi nejpopulárnější zastávky v kalendáři. Jezdci k sobě mají nebývale blízko a tudíž dochází k častému přerušení plného tempa. Závody na tzv “short tracks” sebou nesou i notnou dávku nervového vypětí. V minulosti jsme nesčetněkrát byli svědky oplácení nebo i pěstních soubojů.

Letos se podobný scénář opět nabízí. Řeč je zejména o Jeffu Gordonovi a Clintu Bowyerovi. Joey Logano si bude dávat pozor na Tony Stewarta, který při posledním závodě ve Fontáně dosti teatrálně dal najevo, že on je tu pánem. Bohužel v jezdeckém poli bude chybět zraněný Denny Hamlin, který v Martinsvillu vyhrál už ve čtyřech případech a řadí se tak právem mezi absolutní favority - týmy Joe Gibbs Racing a zejména Hendrick Motorsport v Martinsvillu jednoduše kralují. Z posledních dvaceti závodů si tyto dva týmy pro sebe utrhli patnáct vítězství.

Dennyho Hamlina tento víkend nahradí veterán Mark Martin. Ten se na letošek upsal týmu Michael Waltrip Racing, tudíž jej v některých závodech nahradí další dnes už veterán Brian Vickers. Možná škoda, že tým JGR nenabídnul tuto šanci některému z mladších jezdců, kteří se pohybují v nižších soutěžích. Právě Martinsville je trať, na které se debut ve Sprint Cupu toho kterého jezdce více než nabízí. To, že tým zvolil ostřílené mazáky se dá možná vysvětlit i snahou udržení čísla 11 ve vyšších patrech v bodování vlastníků.

Hamlin díky svému zranění přišel minimálně o šanci zvítězit v dalším závodě (Martinsville) - šance měl opravdu velké. Začalo se už i spekulovat o tom, zdali Hamlin bude po této odmlce schopen kvalifikovat se do Chase for the Cup. Jezdec s číslem #11 bude mimo hru celkem šest víkendů a to není málo. Hamlin však díky regulím má stále velkou šanci na postup. Podmínkou je začít vyhrávat. Je totiž pravděpodobné že jeho postup bude podmíněn právě počtem vítězství. Jeho bodový zisk na konci 26. závodu roku, by nemusel (díky pauze) stačit na postupující desítku. Hamlin minulý rok vyhrál pět závodů, z toho čtyři v základní části sezóny. Dvě divoké karty jsou pro Hamlina možná jedinou volbou jak se letos zúčastnit velkého finále.

Shodou okolností, zástupce Mark Martin se v roce 1990 na začátku sezóny dopustil měnší chyby, kterou následovala penalizace v podobě odebrání bodů. Zdánlivě banální zaležitost se v konečném zúčtování promítla dosti nešetrně. Díky ztrátě bodů Marka Martina ze začátku roku se v těsném souboji šampiónem stal Dale Earnhardt.

Nedělní závod na trati Martinsville Speedway začne po sedmé hodině večerní (našeho času)




Loňský závod: