Novinky

  • 13.11.2024 Bad Maffei opouští místo ředitele Liberty Media

  • 12.11.2024 Bad Niels Wittich s okamžitou platností odstoupil z pozice ředitele závodů F1

  • 12.11.2024 Neutral Dan Fallows končí jako technický ředitel Aston Martinu

Facebook Instagram

Nejdelší závod roku (s aperitivem Indy500 & MonacoGP)

Nejdelší závod roku (s aperitivem Indy500 & MonacoGP)

Charlotte Motor Speedway

Charlotte Motor Speedway patří díky své historii i lokalitě, mezi nejpopulárnější tratě v kalendáři NASCAR Sprint Cup. Závodiště, které se může pochlubit i s jedinou čtyřdráhou pro dragstery na světe, se rozprostíra mezi městečky Concord a Harrisburg, to vše nedaleko Charlotte. Obliba mezi jezdci i týmy jistě pramení i z faktu, že Charlotte Motor Speedway leží v samotném srdci série NASCAR. V okruhu několika desítek mil najdeme hlavní stan většiny zúčastněných týmů. Možná i proto se v Charlotte jezdí tradiční AllStar závod.

Trať byla dostavena během sezóny 1960. Hned od začátku se, ale spíše jednalo o jednu velkou patálii. I díky nepřízni počasí se stavební práce notně opozdily, celý proces byl stěžován finanční tísní, psalo se i o kráděži plánů atd. První závod tak byl přesunut o několik týdnů dopředu. Co ovšem zůstalo, bylo rozhodnutí jet na 600 mil - do dnešních dnů nejdelší závod historie NASCAR. Koncem 60.let se o “šestistovku” pokusili pořadatelé na okruhu Michigan International Speedway. Vytrvalý déšť, ale vytvořil podmínky jen pro závod na 330mil.

Poprvé se v Charlotte startovalo 19.června 1960. Na startu se smálo hned 60 jezdců. Ovšem problémy provázející otevření oválu se nakonec promítly i do samotného závodu. Jezdce trápily časté defekty pneumatik díky drolícímu se asfaltu. Na trati vznikaly díry a povrch se tak drolil dál. Charlotte se chtěla vyrovnat Daytoně, zatím se však nic podobného nedělo, spíše naopak. První kvalifikaci vyhrál neohrožený Fireball Roberts, který jeden a půl míle dlouhý ovál objel průměrnou rychlostí 134mph. V den závodu se přišlo podívat přes 70’000 diváků - údaj, který byl po letech upraven na 35’462. Původní číslo bylo zveřejněno hlavně pro sponzory, kteří tímto měli najít cestu zpět i na přes rok.

Fireball Roberts se ujal vedení hned po startu a po 114. kolech na prvním místě se poroučel do garáže díky hromadné havárii na protilehlé rovince. Prvenství se ujal jistý Tom Pistone, i on ale musel odstoupit a to díky prasklému chladiči (v hlavní roli opět úlomky asfaltu). Jack Smith se do čela dostal ve 160. kole z 400 vypsaných. Ovšem asfalt byl neúprosný a další kousek černé hmoty určené k nehybnosti si našel cestu směrem k mřížce před chladičem. 48 kol před koncem se tak do vedení dostal Joe Lee Johnson, který si už prvenství nenechal vzít.

Své problémy měl i hvězdný tým Petty Enterprises. Lee, Richard a Bobby Johns se sice dostali až do cíle i díky speciálním chráničům před chladičem - Lee a Richard se neradovali dlouho. Mizerně upravený nájezd na pit-lane byl příčinou několika špatných vjezdů na boxovou komunikaci. Lee i Richard byli den po závodě diskvalifikováni.
Rok 1967 přinesl další velkou bitvu, bitvu která možná nebyla na první pohled vidět. Toho dne se Firestone pochlubil s novými pneumatikami. Síla nové černé hmoty byla potvrzena během tréninků i kvalifikace. Jenže závod je závod a toho si byl velmi dobře vědom možná už zapomenutý Jim Paschal. Ten jako jeden z mála obul známe GoodYeary. Díky častým defektům Firestonu se Paschal postupně dostal až do tříkolového náskoku. Snadné vítězství, ale nepřišlo. Paschal při výjezdu z jedné ze zatáček byl až příliš netrpělivý, přišel náraz a nepřijemné drhnutí o zeď. Paschal zajel okamžitě ke svým mechanikům, opravy během kterých se použila hrubá síla zabrala tolik času, že Paschal přišel o všechna tři kola ve vedení.

Paschal následně předvedl notnou dávku odvahy a s poničeným vozem a zkrouceným plechem, který neustále atakoval pneumatiky, se přes veškerá varování pustil zpět do nejvyšších rychlostí. A vyplatilo se. Paschal se stal prvním jezdcem, který dokázal vyhrát s číslem 43, a nejmenoval se přitom Petty.

Charlotte Motor Speedway patří mezi nejstarší okruhy celého seriálu. Jezdci se na okruh vrací pravidelně během měsíce května (AllStar a CocaCola600) a na podzim (závod na 500mil). Mezi nejdůležitější mezníky závodiště patří přidání světel během sezóny 1992. CMS se tak stala první “speedway”, která se mohla pyšnit umělým osvětlením.

V roce 2005 byl po celé délce oválu vyměněn povrch. Operace se podobně jako v roce 1960 moc nezdařila. Oba následné starty zaznamenaly rekordní počet žlutých vlajek - díky praskajícím pneumatikám. Toho roku se během “šestistovky” mávalo žlutým praporkem hned ve 22 případech - závod trval neuvěřitelných 5h13m52s. Mezi vítězným Jimmiem Johnsonem a druhým Bobby Labontem bylo 0.027 sekundy - tedy nevšední zážitek po všech stránkách.
Následovalo několik sezón kdy hrozil, tedy v uvozovkách, konec závodění v Charlotte. Majitelé závodiště se potýkali s nespokojeností obyvatel přilehlých obcí kvůli hluku. Tehdejší prezident závodiště, H.A. Humpy Wheeler chtěl postavit zbrusu novou čtyřdráhu pro americké dragstery. Díky stoupajícímu napětí se Humpy nechal slyšet, že nemá problém závodiště zrušit a postavit jej jinde, kde o něj bude zájem. Zbytek každý zná. V Charlotte se závodí dál.

Letošní závod na 600 mil by mohl znamenat další krůček k šestému titulu rekordmana tratě Jimmieho Johnsona. Trať Charlotte Motor Speedway tomuto šampionovi nadělila hned šest vítězství. Johnson letos možná nikým nepozorován se zatím těší prvnímu místu v průběžném pořadí. Náskok 44 bodů je v dalších dvou závodech (téměř) nepřekonatelný.

Kvalifikaci vyhrál v rekordním čase navrátilec Danny Hamlin. Závod bude odmávnut kousek po půlnoci z neděle na pondělí. Jako aperitiv na nejdelší závod sezóny jistě poslouží letošní Indianapolis 500, který možná přinese nejedno překvapení (i během závodu).