Pozvánka na třináctý závod série Sprint Cup.

Místem konání prvního závodu druhé třetiny sezóny bude Dover International Speedway, ležící v severní části města Dover, ve státě Delaware. Stejně jako každý ovál nebo závodiště, má i ovál v Doveru svou zajímavou historii. Na počátku vzniklo uprostřed přírody jednoduché závodiště pro koňské dostihy. Fotografie z roku 1965 je toho důkazem. Na leteckém snímku můžeme na trati vidět hned několik koňských povozů.

O něco málo později na scénu přichází jistý Melvin Joseph se svou stavební firmou Melvin L. Joseph Construction Company, Inc., a na zakázku staví na tomto místě unikátní víceúčelové zařízení nesoucí název Dover Downs. Stavět se začalo roku 1966. Komplex byl navržen tak, aby nadále vyhovoval koňským dostihům, ale nově také závodům automobilovým. Trať pro auta získala asfaltový povrch a po dokončení roku 1969 se mohl odjet první závod. Mason-Dixon 300 připadl na 6. července 1969 a z výhry prvního závodu se radoval Richard Petty, který se zrovna tak radoval i následujícího roku.

Od roku 1971 se na závodišti začalo preferovat automobilové závodění. Koně, které jste v areálu mohli vidět, byly už jenom ty, schované pod kapotami vozů. Díky tomu, že NASCAR dostal přednost, se do Doveru vracel pravidelně dvakrát ročně a to vždy na jaře a na podzim, kdy si pokaždé auta odkroužila pěti set mílový závod.

Historicky významným rokem je určitě rok 1983. Bobby Allison si totiž 18. září v závodu Budweiser 500 dojel v Doveru už pro sedmé vítězství. Dodnes vede tabulku v počtu nejvíce vítězství, a to společně s Richardem Pettym, který má také sedm vítězství a nově také s Jimmiem Johnsonem, který si pro svou sedmou výhru dojel 3. června 2012 v závodu FedEx 400. Johnson je tím pádem v počtu vítězství mezi aktivními jezdci rekordmanem.

V roce 1995 došlo k velké změně, a sice že Dover vůbec jako první “naskárová“ dráha vyměnila asfaltový povrch za betonový. Nový povrch, označován také slovním spojením “High-grip“ způsobil dvě věci. První byla především věc estetická. Nový beton byl totiž, dalo by se říci, až zářivě bílý. Trať Dover Downs International Speedway tak na chvíli získala přezdívku “White Lightning“. Druhá věc, kterou betonový povrch přinesl, byla ta, že závody byly najednou mnohem čistší a především rychlejší. Povrch totiž jezdcům začal mnohem více umožňovat “tlačit“ jejich auta k maximálním výkonům, výsledkem tak byla jízda agresivnější, než kdy dříve a navíc bez nadměrného opotřebení pneumatik. Právě to přineslo závodišti v Doveru jeho novou a stávající přezdívku “Monster Mile“. Dover má dnes jednoho jediného betonového brášku a to Bristol. Asfalt na okruhu ale přece jenom zůstal, a sice na Pit Lane. Rozdíl mezi betonem a asfaltem je vidět na první pohled.

O dva roky později (rok 1997) se původně pět set mil dlouhé závody zkrátily na čtyři sta mil. První zkrácený závod MBNA 400 se odjel 21. září. V roce 2001 byl závod v Doveru tím prvním, který se konal po teroristickém útoku na New Yorská dvojčata. Závod MBNA Cal Ripken Jr. 400 vyhrál Dale Earnhardt Jr., na počest tragické události vítěz kroužil na oválu proti směru jízdy s vlající americkou vlajkou.



V roce 2002 původní areál Dover Downs International Speedway změnil a zkrátil svůj název na Dover International Speedway.

Roku 2006 začalo velké plánování celkové rekonstrukce a mnohých vylepšení areálu. Projekt byl rozdělen do tří částí. V první části proběhla celková rekonstrukce, bylo postaveno nové mediální centrum, v objektu byly vydlážděny chodníky, byla zrekonstruována parkoviště, další byla přistavena stejně, jako vznikla i nová parkoviště pro autobusy. Areál byl opatřen novým ozvučením, nechyběla ani výstavba dalších pohostinství nebo i záchranné služby. V neposlední řadě proběhly četné terénní úpravy.

Druhá část projektu byla především stavba památníku. Ten byl umístěn na náměstí Victory Plaza. Socha vysoká čtyřicet šest stop (14 metrů) byla vyrobena ze sklolaminátu. Návrh provedla architektonická firma Becker Morgan, která v roce 2007 poskytla 3D model "Miles Monster". Popraskanou zem, z níž vylézá monstrum a v pravé ruce dřímá závodní vůz v životní velikosti. V srpnu téhož roku dodavatel stavby ACI (se sídlem v Lancasteru, Pennsylvania) dodal potřebné kompozity k výstavbě monumentu a mohlo se začít stavět. Monstrum bylo stavěno během zimních měsíců (výroba byla zahájena 3. prosince) na příjezdové cestě k továrně dodavatele stavby a v dubnu 2008 bylo hotovo. Monument byl poté rozebrán a přesunut na dobarvení šedou barvou. Na závěr bylo monstrum potaženo skleněnými vlákny, která mu dodávají jeho konkrétní strukturu, a také bylo instalováno auto do pravé ruky.

Stavba Monstra:



Slavnostní ceremoniál proběhl 14. května 2008, zúčastnil se jej také Jeff Goron, který slavnostně odhalil plaketovou část. Místo, kde jsou přidávány žulové destičky se jmény vítězů závodů, ale také jména legend. Ke dnešnímu dni jich je vedle sebe vyskládáno více jak dvě stě (pravděpodobně 228) a místa pro další jezdce je prý ještě na následujících dvacet pět let. Navíc byli většími plaketami poctěni Bobby Allison (31. května 2008) a Richard Petty (20. září 2008). Vše mohlo vzniknout díky hlavnímu sponzorovi a to společnosti AAA. Hmotnost monstra je něco málo přes osmnáct tun. “Monster Miles“ se stal nedílnou součástí Dover International Speedway. Dnes je toto monstrum vyobrazováno téměř na všem, co se areálu týká. Mimo jiné i na lístcích nebo na trofeji pro vítěze závodu.

Třetí a poslední etapa projektu přišla na řadu v roce 2009, tam byla naplánována rekonstrukce silnic vně i uvnitř areálu. Nově byla postavena i Pit zídka a celá Pit Lane byla vybavena bezpečnějšími bariérovými technologiemi.

V areálu nebo chcete-li komplexu, kde se nachází závodiště, můžete najít i nesčetně sportovního a zábavního vyžití. Nechybí hotel, kasino, různé druhy pohostinství a spousta dalšího. Vše leží na neuvěřitelné rozloze 750 akrů (3km2). Samotný ovál nabízí kapacitu 113.000 diváků (uváděno i 135.000).

Jedno-mílový ovál s klopením 24˚ v zatáčkách a 9˚ na rovinkách, hostil i závody USAC nebo IRL IndyCar Series. Od roku 2000 se kromě Sprint Cupu do Doveru pravidelně vrací i série Camping World Truck Series (dříve Craftsman Truck Series). První závod trucků vyhrál z Pole Position Kurt Busch. Samozřejmě nechybí závody série Nationwide.

Něco málo ze statistik:

Nejvíce vítězství mají na kontě již zmínění tři pánové, a to Petty, Allison a Johnson. Johnson jako jediný aktivní jezdec. Po čtyřech výhrách mají potom Gordon a Martin. Nejvíce dojezdů v TOP5 má Mark Martin (23x), nejvíce dojezdů v TOP10 opět Martin (31x). Největší počet Pole Position drží již neaktivní jezdec David Pearson (6x).

Minulý rok se na Victory Lane blýskli Johnson a Keselowski, rok před tím Kurt Busch a Logano. A například rok 2009 patřil jenom Jimmiemu Johnsonovi. Možná díky Johnsonovi a jeho sedmi výhrám se na vrcholu žebříčku továrních značek drží Chevrolet s třiceti dvěma výhrami.

V počtu mávání žlutých vlajek vede závod z 19. září 1993, kdy byl závod přerušen šestnáctkrát. Jednou jedinkrát se stalo, že žluté vlajky nebyly potřeba vůbec, a sice přímo pradávno 6. června 1971.


FedEx/Autism Speaks 400 již tuto neděli, start naplánován v přepočtu na naše v 19.15.