Poněkud smutný závod pro Kyla Busche nebo Juana Pabla Montoyu.

Šestnáctý závod letošní sezóny série NASCAR Sprint Cup se odehrával v Kalifornii, nedaleko města Sonoma, na stejnojmenném závodišti Sonoma Raceway. Necelé dvě míle dlouhá trať s deseti zatáčkami se zařadila do kalendářů NASCAR teprve v roce 1989 a dnes patří mezi jednu z nejoblíbenějších zastávek. Možná právě proto, že se jedná o klasickou trať.

I letos se ve startovní listině objevila méně známá jména. Například Jacques Villeneuve, Kanaďan, syn závodníka F1 Gillese Villeneuve. Ten se ve Sprint Cupu objevil v roce 2007 a v Sonomě startoval z dvacáté druhé pozice. Dalším méně známým závodníkem byl určitě Ron Fellows, také Kanaďan, který se ale ve Sprint Cupu objevil už v roce 1995. Dále se na startu postavili Jason Bowles, Justin Marks, Alex Kennedy, Paulie Harraka, Tomy Drissi nebo Victor Gonzalez Jr.

Mezi největší favority patřil beze sporu Jeff Gordon, který má v Sonomě nejvíce vítězství a to rovnou pět. Ve větším měřítku klasických tratí má na kontě o čtyři vítězství navíc. Hned za ním se drží Tony Stewart. Dalšími favority jsou přeběhlíci z klasických tratí, čili Juan Pablo Montoya a Marcos Ambrose. Sledovat jsme mohli i loňského vítěze Clinta Bowyera. V tabulce nejvíce nasbíraných bodů ze Sonomy se na prvním místě pro změnu drží Kurt Busch, druhý je zmíněný Stewart, třetí Ambrose, čtvrtý Gordon a první pětku uzavírá Montoya. Favoritů celá hrstka, ale cesta osudu bývá nevyzpytatelná.

Na startu se v první řadě postavil Jamie McMurray a Marcos Ambrose. Z druhé řady startovali týmoví kolegové Edwards a vítěz posledního závodu Biffle. V první pětce se tak sešli hned tři Fordy. Gordon startoval z desátého místa, Stewart z jedenáctého, Montoya ze třináctého. Jimmie Johnson, současný leader šampionátu, startoval až devatenáctý.

Závod Toyota Save Mart 350 byl naplánován na sto deset kol neboli dvě stě devatenáct mil. Ještě než byl závod vůbec odstartován, začali jezdci a některá auta poněkud vyšilovat. Hurraka, který se se svou #52 zřejmě nemohl dočkat závodu, se při vjíždění na trať rozjel s takovou vervou, že nedobrzdil zpomalení na pit a namířil si to přímo do před ním jedoucího Kennedyho. Padesát dvojka měla značně pošramocený čumák, ale do závodu přece jenom nastoupila.



Druhým zádrhelem během Pre-Race byla olejová nádoba ve voze Bobbyho Labonte. Ten se musel právě proto odebrat do garáže. Problémy měl i Jacques Villenevue, který se ještě před startem vrátil na Pit Lane. Poslední tečkou bylo neustále mrholení a celkové obavy o průběh závodu. Bobby Labonte se nakonec stihl vrátit na start, když byla hladina oleje v jeho voze připravena na závod. Dlouho ale Labonte v Sonomě neřádil, už v druhém kole jeho vůz opustil trať a motor se odporoučel. Pro #47 to znamenalo DNF a na trati stále vlála zelená vlajka.

V čele závodu se držel Ambrose, McMurray a Biffle. V pravotočivých zatáčkách jsme mohli několikrát vidět smyky vozů, mezi první patřil Ragan, kterého do smyku dostal Stremme. Kolo na to se situace zopakovala mezi Kylem Buschem a Montoyou, který nebohého Busche otočil dost nevybíravým způsobem. Pro Kyla Busche to byl jenom počátek jeho trápení.



První žluté fáze jsme se dočkali záhy, způsobil ji už zmiňovaný Hurraka, který se následovně odporoučel do garáže. Restart v devátém kole nepřinesl změnu, na čele se držely vozy #9, #78, #1, #20 a #16. Za neustálého poprchávání se závodilo až do dvacátého čtvrtého kola. Během toho se do vedení dostal Kurt Busch a smyk předvedla jediná žena v jezdeckém poli - Danica Patrick. Druhá žlutá fáze byla zapříčiněna Larry Saidem a jezdci se poprvé podívali na Pit Lane. Pit strategie přitom více než kde jinde byla hlavním tématem. Žlutá fáze byla prodloužena poté, co déšť zintenzivnil. Restartovat se mohlo až v třicátém prvním kole. Leader se nezměnil - Kurt Busch, druhý Ambrose, třetí Bowyer.

Kolo na to, už se opět mávalo žlutou vlajkou, Kennedy s vozem číslo devatenáct byl tím důvodem. Mimo to se do kolize dostali pánové Logano a Reutimann.



Ve třicátém třetím kole se mohlo restartovat, kolo na to, už měl závod nového leadera Brada Keselowskiho. Zelená vlajka vydržela až do šedesátého třetího kola. Danica Patrick neukočírovala svou desítku při výjezdu ze zatáčky. Po restartu vypadalo pořadí první pětky následovně: #1, #56, #99, #31, #2. V šedesátém osmém kole se mimo trať dostal díky Stewartovi Denny Hamlin, žlutá fáze byla vyvěšena až o několik chvíli později a to proto, že se v místech, kam Hamlin se svým vozem “vyletěl“, objevil oheň.



Promáčklý čumák Stewartova Chevroletu tak mohl být opraven během zastávek na Pit Lane. Truex Jr. bohužel ztratil své místo kvůli pomalejší zastávce. Po restartu v sedmdesátém prvním kole se tak v čele drželi Logano, Earnhardt Jr., Gordon, Said a Kenseth. Ihned se ale mávalo žlutou vlajkou. Gonzalez s #36 při restartu akceleroval až přespříliš, nedokázal se vyhnout nastalému zmatku a tak došlo ke konfliktu. Pro závod to znamenalo šestou žlutou fázi.



V sedmdesátém čtvrtém kole se mohlo opět závodit. První trojice se nezměnila - Logano, Earnhardt Jr. a Gordon. Johnson, který se na klasických tratích pořád ještě trochu hledá, kroužil na devátém místě. Montoya byl jedenáctý a Ambrose až devatenáctý. Do smyku se dostal i Pole Sitter McMurray, vše se ale obešlo bez žluté vlajky.

Sedmé mávání žlutou vlajkou proběhlo po smyku #18. Pro Kyla Busche to znamenalo druhý zádrhel závodu. Busch se vydal z trati ven a namířil si to do lemující zdi. Kyle přitom v Sonomě vyhrál v roce 2008 a to startoval ze třicátého místa. Během zastávek na Pit Lane byla osmnáctka opravována. Po restartu v osmdesátém šestém kole vypadala první pětka následovně: #56, #20, #42, #16, #99.

Už v dalším kole byl k vidění opět smyk, tentokráte v podání Stremmeho v sedmé zatáčce. Naštěstí se mu ale všichni dokázali vyhnout a tak se nemuselo mávat žlutou vlajkou. V osmdesátém osmém kole se do smyku dostal nešťastník Busch, tomu se podařilo vyletět z trati na stejném místě jako Hamlinovi.

Truex Jr. se držel v čele závodu a jel si pro jisté vítězství, druhý Montoya se ho snažil dohnat a předjet. Třetí kroužil Kenseth a čtvrtý Ambrose. První pětku zavřel Edwards. Vracečka nám neustále nabízela dramatické situace, do kontaktu se dvacet kol před cílem právě tam dostal Stewart a Burton. Opět nemusela být zelená fáze přerušena.

Čtrnáct kol před cílem bylo jasné, že nejvíce kol ve vedení strávil současný Leader závodu Truex Jr. Pořadí závodu vypadalo následovně: #56, #42, #99, #24, #9, #78, #20, #15, #29, #5. Leader si začal budovat na druhého Montoyu slušný náskok. Devět kol do konce závodu už to bylo 5,5 sek a Truex Jr. si tak stále víc a víc pojišťoval své vítězství.

Bitvy se tak začaly svádět o co nejlepší umístění. O páté místo se prali Ambrose a Kurt Busch. O deváté místo bojovali Biffle a Kenseth. Čtyři kola před cílem zkoušel pozornost traťových komisařů vůz Jimmiho Johnsona, který začal kouřit, ale vše pravděpodobně jenom kvůli zatíženému brzdovému systému. Závod se tak nepřerušil a #48 vesele jela dál.

Truex Jr. zvýšil náskok o další půl vteřinu a dojel si tak pro bílou vlajku. K nešťastnému Buschovi, který se v tu chvíli nacházel na třicátém pátém místě (na kterém také dojel), se přidal Montoya, kterému v posledním kole došly pohonné hmoty. Montoya se z druhé pozice propadl až na třicáté čtvrté místo.

Martin Truex Jr. si s neuvěřitelným náskokem 8,2 sek. dojel pro druhé vítězství kariéry (první má z roku 2007)a stal se tak jistým překvapením závodu.



Závod Toyota Save Mart 350 přinesl kromě úžasné podívané díky svým charakteristickým rysům (pravotočivé zatáčky, stoupání a klesání) celkem sedm žlutých fází, které se rozprostřeli do devatenácti kol, k rozmanitosti vítězů za posledních šest let závodění Sonomy přibylo další jméno. Pole Sitter McMurray dojel nakonec na dvacátém pátém místě. První desítka je tedy následující: #56, #24, #99 # 78, #15, #5, #9, #16, #48, #29. Jezdci, kteří se Sprint Cupu neúčastní s jistou pravidelností, vesměs obsadili chvost jezdeckého pole. Čtyři jezdci závod nedokončili.

Součastné pořadí jezdců v šampionátu naleznete ZDE .