Velká cena Masarykova.

Přestože ročník 1933 byl uspořádán týden po velké ceně Itálie a týden před velkou cenou Španělska, pořadatelé byli znovu schopni zajistit slušnou mezinárodní účast. Přestože Lehoux (Bugatti) měl nejlepší start, do čela se brzy propracoval Chiron (Alfa Romeo) který dokončil první kolo s minutovým náskokem a do konce závodu před sebe nepustil už nikoho.

Jako v předchozím roce, řada vozů byla nucena zastavit pro výměnu svíček a Lehoux a Brivio-Svorza (Alfa Romeo) museli po pár kolech odstoupit. Od pátého kola přestalo pršet a na trati se blýsknul domácí Pohl (Bugatti) který se díky zvyšujícímu tempu brzy propracoval za vedoucí trojici vozů Alfa Romeo pilotů Chiron, Pietsch, a Moll. Mezitím ale začal zrychlovat i Fagioli (Alfa Romeo) který nakonec Pohla předjel, ale protože Pietsch zároveň po menší havárii odstoupil, držel si Pohl nadále čtvrté místo.

Později ztratil Moll kontrolu nad vozem a vyjel ve vysoké rychlosti z trati. Poté, co jeho vůz narazil do několika objektů včetně párkářského stánku, byl mladík z Alžíru vyřazen a Pohl tak získal skvělou třetí pozici. Během závěrečných kol ale znatelně zpomalil a propadl se až na šesté místo. Důvodem bylo to, že po odstoupení Molla měl Pohl na trati značný náskok před dalším vozem na pneumatikách Baťa. A v roce 1933 továrna Baťa vypsala neuvěřitelnou odměnu 100 000 korun (pro srovnání vítěz závodu dostal od pořadatelů 80 000 KČ) pro prvního jezdce v cíli na pneumatikách jejich značky. Pro Pohla a jeho tým bylo tedy mnohem důležitější závod dokončit, než obranou umístění riskovat kolizi nebo poruchu.

Do cíle dojel za Chironem a Fagiolim na třetím místě Wimille (Alfa Romeo), a před Pohla se v závěru dostali i Dreyfus a Hartmann (oba Bugatti). Závod třídy do 1.5 litru byl poznamenán řadou nehod, po kterých dva účastníci skončili v nemocnici s těžkými zraněními.

Burggaller na Bugatti si zopakoval vítězství z loňského roku, když dojel s desetiminutovým náskokem před Sojkou. Novinové inzeráty byly doplněny reklamami na svíčky Sinterkorund a hodinky šampionů Wyler. Ročník 1934 byl ve znamení návratu německých značek do Brna a vedle firmy Mercedes-Benz se představil nový koncern Auto Union, který vzniknul spojením čtyř menších továren.

Díky přítomnosti továrních týmů Maserati, Alfa Romeo, Bugatti, doplněných v nižší třídě firmou M.G. tak byla zajištěna nejsilnější účast od roku 1931. Počet návštěvníků byl odhadován na enormních 350 000 nebo i více. V tréninku brněnský okruh zažil svou první smrtelnou havárii, když se zabil bratislavský jezdec Brázdil.

Po startu šel sice do čela Varzi (Alfa Romeo), ale závod se velmi rychle vyvinul v souboj mezi von Stuckem na Auto Union a Fagiolim s vozem Mercedes-Benz. Alfy Romeo očividně zaostávaly a především trojnásobný vítěz Chiron byl nezvykle pomalý, společně s novými Bugattkami Wimilleho a Benoista. Všichni tři tito závodníci odstoupili pro poruchy během první poloviny závodu a spolu s nimi i Pohl (Bugatti). Za vedoucí dvojicí se o třetí místo hrdinně bil Nuvolari (Maserati) s Caracciolou na rychlejším voze Mercedes-Benz. Když Caracciola později odpadl, mohl si Nuvolari trochu oddechnout, protože měl pohodlný náskok před dalšími v pořadí Varzim a Leiningenem (Auto Union).

Tři kola před cílem začal Fagiolimu vynechávat motor a Ital musel do boxů pro nové svíčky. To zajistilo prvenství von Stuckovi, který tak pohodlně zvítězil před Fagiolim, Nuvolarim, a Leiningenem, který se v závěru dostal před Varziho. Závod nižší kategorie vyhrál Farina na Maserati.

V roce 1935 byl brněnský závod poprvé klasifikován jako Grand Prix s oficiálním názvem Velká cena Masarykova. Přes další hojnou diváckou návštěvnost byl podnik bohužel poznamenán opětovnou nepřítomností továrního týmu Mercedes-Benz, který v poslední chvíli odřekl účast. Oficiálním důvodem byl údajný nedostatek času na přípravu, protože závod se znovu konal pouhý týden po španělské Grand Prix, ale všeobecné mínění bylo, že po vítězství ve Španělsku nechtělo Stuttgartské vedení firmy v závěru sezony riskovat porážku od Auto Union.

Dalším negativem byl fakt, že poprvé nebyli v silné skupině zastoupeni domácí jezdci. Jediný přihlášený Čech Pohl (Bugatti) se nakonec rozhodl startovat ve slabší skupině s vozem M.G. Kvůli poměrně malému počtu vozů v obou kategoriích pořadatelé rozhodli, že obě třídy odstartují zároveň a ne s mírným časovým odstupem jako v dřívějších letech.

Po startu Varziho Auto Union okamžitě vystřelil do čela a začal pomalu zvyšovat náskok před skupinou Rosemeyer (Auto Union) von Stuck (Auto Union) a Nuvolari (Alfa Romeo). Prvními odpadlíky byli Steiweg a Wimille (oba Bugatti) a potom musel do depa i von Stuck poté, když mu do tváře pravděpodobně vletěl pták. Náhradní pilot Pietsch převzal jeho vůz a vrátil se na trať na čtvrtém místě.

Když později Pietsche předjel Chiron (Alfa Romeo), inspirovalo to von Stucka k tomu, aby znovu usedl za volant, což mu ale nebylo nic platné, protože hned v příštím kole byl nucen odstoupit pro mechanickou poruchu. Vše se rozhodlo po dvou třetinách závodu, když Varzi dramaticky zpomalil a po pár kilometrech úplně zastavil s rozbitým zadním náhonem. Po zbytek závodu pak Rosemeyer kontroloval získaný náskok, aby pojistil, že poslední Auto Union v poli vítězně projede cílem, následován třemi vozy Alfa Romeo s Nuvolarim, Chironem, a Brivio-Svorzou.Závod kategorie do 1.50 litru ovládl od začátku do konce Angličan Seaman s vozem ERA.

Závěr závodu byl také poznamenám zostřující se mezinárodní situací, když skupina soustředěná na hlavní tribuně po odpadnutí Varziho v každém dalším kole nadšeně zdravila projíždějícího Rosemeyera nacistickým salutováním a provolávánim hesla Heil-Sieg-Heil. To přimělo většinu ostatních fanoušků k razantnímu skandování pro Nuvolariho, takže závěrečné ovace měly spíše charakter hlasitého překřikování. I noviny věnovaly reportáži ze závodu méně místa než obvykle, protože většina tisku byla věnována politickým zprávám.

V roce 1936 se pořadajícímu Čs.AMS nepodařilo velkou cenu zorganizovat vůbec, ale vše se vrátilo k normálu v roce 1937. Ale přestože všechna velká jména byla zpět v Brně, závod samotný byl bezesporu duelem mezi dvěma německými giganty, vedenými novojičínským rodákem Alfredem Neubauerem a Wilhelmem Walbem.

Mercedes-Benz přivezl svůj masivní W-125 osmiválec s obsahem 5.7 litru a Auto Union na to odpověděl ještě monstroznějším šestilitrovým šestnáctiválcem typu C. Pro srovnání, Scuderia Ferrari do Brna přijela s loňským typem vozu Alfa Romeo 12C s dvanáctiválcovým motorem o objemu čtyři litry. Počet diváků znovu překročil 300 000. Startu předcházel pietní akt k poctě presidenta Masaryka, který zemřel jenom o několik dnů dříve.

Pozice Auto Unionu byla oslabena ještě před závodem, když se nedostavili Hasse a von Stuck, a na poslední chvíli odstoupil i Varzi. Všichni domácí jezdci opět zvolili start ve třídě do 1.5 litru, která se tentokrát jela samostatně o Cenu města Brna. Vítězem byl Villoresi s vozem Maserati a závěr závodu byl poznamenán havárií, po které Pohl (M.G.) skončil v nemocnici.

Po startu hlavního závodu šel ihned do čela Lang (Mercedes-Benz) následován Rosemeyerem (Auto Union), Caracciolou (Mercedes-Benz) a von Brauchitschem (Mercedes-Benz). Alfy Romeo jednoduše nemohly držet krok, ale Nuvolari přesto nekompromisně držel páté místo.

Ve čtvrtém kole se do čela probojoval Rosemeyer a hned v příštím kole Lang těžce havaroval. Jezdec byl vymrštěn z vozu, který se roztrhl na kusy a přistál mezi diváky. Výsledkem bylo 11 těžce zraněných, z nichž dva po převozu do nemocnice zemřeli.

Závod pokračoval dále a Caracciola se pomalu ale jistě dotáhnul na Rosemeyera a předjel ho. Na začátku druhé poloviny závodu byl Rosemeyer po menší havárii nucen odstoupit a poslední Auto Union kočírovaný Müllerem tak postoupil na druhé místo. Během několika příštích kol ho ale předjeli jak von Brauchitsch, tak Seaman (Mercedes-Benz) a na pátém místě se dotahoval Nuvolari, který ale utrpěl defekt a musel zastavit v boxech.

Mezitím Rosemeyer došel zpátky do depa a Auto Union povolal Müllera k vystřídání. Rosemeyer byl nakonec schopen se v závěru dostat před Seamana a zachránit tak pro Auto Union třetí místo, jenom pár vteřin za von Brauchitschem, zatímco Caracciola suverénně projel cílem s více než půlminutovým náskokem. Nuvolari nakonec uhájil páté místo před týmovým kolegou Brivio-Svorzou, ale obě tovární Alfy Romeo skončily se ztrátou celého kola. Novinovou reportáž provázely reklamy na pneu Baťa a pohonnou směs Benzol.

Události následujících let které samozřejmě vyústily ve druhou světovou válku znamenaly, že závodům na brněnském okruhu bylo na příštích 12 let odzvoněno.

130544