Závěrečný závod a hádanka postupové rošády.
Richmond International Raceway (26/36)
Podzimní start na trati Richmond International Raceway se od roku 2004 nese ve znamení poslední šance hrstky nadějně smyšlejích jezdců, kteří věří v postup do závěrečných bojů dané sezóny. Letošní rok nebyl jiný a v RIR se pod lampami umělého osvětlení lámal chleba mezi celkem 16 vozy a to včetně Tonyho Stewarta.
Jak známo, v letošní sezóně byl hlavním postupovým klíčem vítězný závod. Jezdců, kteří se během prvních šestadvaceti závodů dokázali alespoň jednou podívat na victory lane, bylo před 26. startem sezóny 13. Na posledních třech postupových místech byl Matt Kenseth, Ryan Newman a Greg Biffle - bodově se pánové mohli pochlubit 89, 42 a 23 bodovým náskokem na nepostupové, sedmnácté místo - to před startem patřilo Clintu Bowyerovi.
Scénář byl tedy jednoduchý. Co se vykroužených bodů týče, postoupit mohl pouze Clint Bowyer a Kyle Larson. A to na úkor pánů Newmana a Biffla. Pokud by však v Richmondu vyhrál kdokoliv do této chvíle nevítězný a zároveň přítomný v TOP30 - mohl rovněž postoupit. Newmana a Biffla mohl možná mírně uklidnit fakt, že v Richmondu se ohledně vítězného jezdce žádné zázraky nedějí. Vyměnit Richmond za Talladegu, vrásky by se jistě prohloubily.
Do závěrečného závodu základní části sezóny si pole-postion vyjel Brad Keselowski. Byla to pro něj čtvrtá vítězná kvalifikace v rámci letošního roku a útočil tak zároveň i na čtvrté vítězství sezóny 2014. Jeff Gordon doplnil Brada v první řadě. Za nimi se seřadili: Jimmie Johnson, Kevin Harvick, Joey Logano, Clint Bowyer, nebo také sedmý Ricky Stenhouse Jr či osmý Kyle Larson.
: výsledky kvalifikace
Vedení se hned po startu ujal Brad Keselowski. Za ním si několik pozic vyměnili Jeff Gordon, Kevin Harvick a ostatní. Celkem pochopitelně se v průběžném pořadí hledala jména Biffle, Larson, Newman a Bowyer. Poslední jmenovaný má svým způsobem štěstí. Do Richmondu se Clint v posledních letech podíval buďto těsně na postupovém resp. těsně na nepostupovém místě. Koneckonců tzv. “spingate” byla před závodem několikrát připomenuta.
Padesáté kolo se neslo ve znamení competition yellow. Té jezdci povinně využili k návštěvě svých menchaniků. Na sobotní závod se tentokrát dobře vyspali pánové v týmu s číslem dvě, tedy u Brada Keselowskiho. Stejně jako minulý týden v Atlantě - kde vládli mechanici Denny Hamlina - se stejné role ujali pánové u Penske Racing. Jezdci se během závodu dostali na pit-lane celkem v pěti případech. Mechanici v overallech Miller Time si vždy vybojovali prvenství. Brad si tímto buďto vedení udržel, anebo jej v jednom případě získal zpět.
Z předchozího odstavce se tedy dá vytušit, že po celou délku závodu v Richmondu kraloval již několikrát jmenovaný Brad Keselowski. Ze začátku závodu na něj dosti vydatně dorážel Kevin Harvick. Ten kroužil velmi rychle i v závodě Nationwide, kde jej ovšem zastínil Kyle Busch. Ten ve vedení strávil všech 250 vypsaných kol - což se od roku 1982 stalo teprve po sedmé.
Ačkoliv se tedy Harvick s Gordonem snažili sebe více, Brad byl jednoduše nejrychlejší. Menší vzrušení zařídil Matt Kenseth, který se v souboji s Dalem Earnhardtem Jr. (o 11. místo) nevešel do zatáčky a mírně se otřel o lemující zeď. Následoval pit-stop za plného tempa a propad o několik kol nazpět. Matt měl však štěstí, co se postupové pozice týče. Ačkoliv sám během předchozí části sezóny nevyhrál, bodově si postup zajistil. Matt se do cíle nakonec dostal až na 41. místě.
Mattovo pochybění byl zároveň jediný kontakt s betovnou zdí, kterého se včera diváci dočkali. Přerušovalo se celkem ve čtyřech případech. Po competition yellow, přišla na řadu dvakrát přestávka plného tempa díky nepořádku na trati. Poslední žlutá fáze, která přišla na řadu v 331. kole, byla vyhlášena (údajně) díky neposlušnému fanouškovi, který se rozhodl dostat se na trať skrze bezpečností plot ve čtvrté zatáčce.
Na trati se tedy kroužilo celkem bez větších problémů. Clint Bowyer se postupně šplhal směrem na horu, stejně tak i Kyle Larson. Ačkoliv se bodově oba piloti dotáhli na zatím posupového Grega Biffla, nikdy se přes tolik nepřijemný mínus nedostali. Greg si celkem zkušeně udržoval kontakt s deseti bodovým náskokem. Greg se neustále pohyboval okolo dvacátého místa, v jednom případě jej zachránila jedna ze žlutých fází, díky které se Greg dostal zpět do vedoucího kola.
Diváci se toho dne dočkali celkem čtyř restartů. I když statistiky na začátku naznačovali, že se v posledních pěti závodech - a v posledních deseti kolech - na RIR měnilo jméno na prvním místě téměř pokaždé, letošní podzimní závod byl přecijenom o poznání mírnější.
Brad, který nakonec 26. závod sezóny i vyhrál, se mohl pochlubit celkem zajímavým výkonem. Startoval z první pozice, nejhůře byl druhý a ve vedení srávil celkem 383 kol. Kromě osobního úspěchu a bonusu dalších tří bodů do CFTC, se Brad zapsal i celkově 400. vítězstvím pro Rogera Penskeho. Penske, jak známo, patří mezi nějvětší osoby amerického motorsportu. Jeho vozy se proslavily zejména v rámci IndyCar, CART a mnohačetných vítězství v Indianapolis 500 či také v rámci zaniknuvší ALMS.
: výsledky závodu
Clint Bowyer se cílem nakonec prohnal na třetím místě, ovšem bodově to nestačilo. Greg Biffle si svým devatenáctým místem zajistil účast v letošním play-off, do kterého tímto postupuje celkem 16 jezdců.
Připomeňme, že vždy po třech závodech v rámci CFTC, se ze skupinky postupujících poroučí čtyři jezdci, kteří se během daných tří startů nedokáží bodově vyznamenat. V následujících třech týdnech se tedy bude rozhodovat na tratích v Chicagu, Loudonu a Doveru. Ačkoliv nový formát měl, má a určitě i bude mít své odpůrce, je se na co těšit.
: průběžné pořadí
: co nás čeká a nemine
: facebook.com/NASCAR CZ
Faktem zůstává, že si navzdory novému scénáři určení letošního šampióna, budou jistě všichni dávat pozor na Jimmieho Johnsona. Ten má za sebou celkem nevýraznou sezónu. Během letních měsíců měl Jimmie problém se vůbec dostat do TOP10. Navzdory tomuto faktu, Jimmie vyhrál tři závody a celkem bez problémů si získal postup. V rámcu CFTC je Jimmie absolutním rekordmanem. Během 100 startů zvítězil 24 závodů. Jako jediný postoupil zatím do všech CFTC. Jimmie měl mimojiné po závodě na RIR velké problémy, byl dehydrovaný a téměř omdlel hned po vystoupení z vozu.
Další závod se jede na trati Chicagoland Speedway a to hned příští neděli v přijmených podvečerních hodinách. Chase for the Cup se rozjíždí!!