Jima Clarka a Martina Donellyho osudové spojil Lotus
Při tradiční Hockenheim Historic vzpomene památky obouch jezdců.
Při tradiční Hockenheim Historic vzpomene památky Jima Clarka mimo jiných i Martin Donelly – jezdec, na kterém se osud podepsal v monopostu stejné značky.
Když se 1. dubna roku 1968 světem rozletěla zpráva o smrti dvojnásobného mistra světa formule 1 Jima Clarka, nechtěla většina fandů a insiderů věřit vlastním uším. Že by si osud vybral právě rozvážného Clarka? A to „jen“ v závodě formule 2 na pro tehdejší poměry ultra moderním a bezpečném Hockenheimringu? Bylo to ale opravdu pravda. Skotův Lotus-Ford vybočil na jezdecky zcela nenáročné rovince směrem Ostkurve z dodnes neznámých důvodů z dráhy a roztříštil se o stromy vlevo vedle ní. Na instalaci svodidel v těchto nekritických místech tehdy nikdo nepomyslel. Vůz se nacházel ve špičkové rychlosti a Clark neměl šanci přežít. Chapmanova oblíbence dodnes mnozí experti považují za nejlepšího jezdce F1 všech dob a onen sychravý den v Hockenheimu beze sporu značil konec velké kapitoly dějin sportu.
Noví jezdci plní nadějí a snů se ovšem i po Clarkově smrti snažili psát další kapitoly těchto dějin. Jedním z nich byl o dobrých 20 let později Severní Ir Martin Donelly. Talent z Belfastu patřil v polovině osmdesátých let k nejlepším jezdcům britské F3 a roku 1988 postoupil do F3000 (dnes GP2), kde startoval s podporou firmy Camel za výborný tým Eddieho Jordana. I v této třídě patřil hned mezi špičku. V sezoně 1989 vyhrál v Brands Hatchi, zatímco jeho kolega Jean Alesi získal titul mistra. Oba ještě ve stejném roce debutovali ve formuli 1: Martin dostal shodou okolností šanci ve stejné Grand Prix, jako Jean. V Le Castelletu dojel Alesi na Tyrrellu čtvrtý, Donelly dokončil závod na Arrowsu, kde zaskakoval za Warwicka 12. Oba definitivně potvrdili, že „mají na formuli 1“ a sponzor Camel nechal Martina roku 1990 postoupit do týmu Lotus, který tento výrobce cigaret také podporoval. Lotus devadesátých let, to ovšem nebyl Lotus z dob Jima Clarka – z neposledního důvodu proto, že zakladatel značky Colin Chapman již dávno nežil. Typ Mk102 s motorem Lamborghini V12, kterým měl Donelly společně s Derekem Warwickem v sezoně 1990 k dispozici, stačil přinejlepším na střed pole a nejlepším výsledkem Severního Ira bylo až do 14. závodu sezony 7. místo z Maďarska.
Camel rozhodl, že tradiční tým přestane podporovat, Donellyho mladá kariéra byla v ohrožení a jezdec se musel snažit, aby na sebe pozitivně upozornil. V Jerezu právě chtěl posunout svůj žlutý vůz během kvalifikace pokud možno daleko kupředu, když monopost v předposlední zatáčce za špičkové rychlosti nereagoval na pohyb volantu a přímo opustil trať. Příčinou musela být – jako v Clarkově případě – technická závada. Donelly se zavrtal kolmo do svodidel a přední část vozu se roztříštila na tisíce karbonových střepů. Zbrždění bylo ohromné a náraz vyrval jezdce jako hadrovou pannu i se sedačkou z torza vozu. Martin letěl obloukem zpět směrem dráhy a zůstal bez známky života s očividně strašně polámanýma nohama ležet uprostřed trati...
Jistě, bezpečnostní opatření se od Clarkových dob značně zlepšila, že Donelly strašnou nehodu přežil, se ale dá připsat jen a jen šťastným okolnostem. Následovaly měsíce léčení (mimo jiné i u Laudova „zachránce“ Williho Dungla) a Martin svá těžká zranění nohou a plic přežil. Na návrat do monopostu ovšem nebylo pomyšlení. Stopy nehody jsou na Donellym i po 25 letech jasně vidět i slyšet – silně kulhá a mluví s námahou. Ve funkci patrona poháru Lotus Cup Europe bude mít „Clarkův osudový spojenec“ v Hockenheimu jistě co vyprávět. Mimo jiné také při tradičním pokládání věnců u Skotova památníku, kam Donellyho doprovodí i vítěz velké ceny Španělska 1975, Jochen Mass a Porscheho jezdecká a vývojářská ikóna šedesátých let Herbert Linge. Velkému Jimovi Clarkovi bude samozřejmě věnována i zvláštní výstava v depu jezdců, kterou bude letos zdobit Skotův vítězný Lotus 33 z velké ceny Nizozemí roku 1965. Vůz je téměř v originálním stavu – tedy bez zásahu restaurátorů.
„Bosch Hockenheim Historic in Memory of Jim Clark“ ale mezi 17. a 19. dubnem nabídne i další zajímavosti - i když se podniku dá vytknout jisté „přešlapování na místě“. Ohledně hostujících šampionátů bohužel nelze hlásit mnoho nového: „nejostřejší“ třídou, která se na Hockenheimringu předvede bude opět BOSS-GP Series, zahrnující od vozů F1, přes monoposty GP2 i IndyCary a formule Nissan. Betonové ochozy autodromu jistě rozhýbe i dunění objemných sportovních speciálů skupin CanAm Challenge a SuperSports – zbývá jen doufat, že se v této ještě ranné fázi sezony dostaví uspokojující počet majitelů takových monster. Fandové formule 1 si na své příjdou především díky demonstračním jízdám klubu F1, který se v posledních letech značně rozrostl a předvede (za relativně pomalé jízdy) mnoho zajímavých exemplářů dějin Grand Prix a jiných formulí. Chvilek, kdy se na dráze nebude nic dít, bude poskrovnu. O první body ročníku totiž pojede i dalších osm tříd: vedle historicky zajímavých mistrovství formulek VW a Junior (Lurani Trophy) to bude především skupina DRM Klassik nabitá vozy zlaté epochy Deutsche Rennsport Meisterschaft. Mimo to se představí několik značkových pohárů jako Lotus Cup Europe, Alfa Classico a Triumph & British GT.