Čtyřiadvacetihodinovka ve Spa v éře FIA GT Championship

Společnost Stéphana Ratela oslovila pořadatele belgické 24hodinovky se zájmem o vyhrazení prestižního podniku „gétéčkům“. Činovníci Belgického královského automobilového klubu s návrhem SRO souhlasili, takže se spolu s novým stoletím začala psát další kapitola závodu.

Od roku 2001 se 24 hodin trvající klání stalo vrcholným podnikem mistrovství FIA GT pro vozidla tříd GT (od 2006 GT1) a N-GT (GT2). Součástí závodu bez nároku na body mohly být také vozy s národními homologacemi (2001 Category 2, 2002 GTN, od roku 2003 G2) anebo z pohárových šampionátů (2001 Category 3, 2002 SMM, od roku 2003 G3). Nedlouho po vzniku kategorie GT3 v roce 2006 se mohli do závodu přihlásit i účastníci s touto technikou (byli součástí G3). Toto rozdělení bylo používáno až do roku 2009.

Specialitou v letech 2007 a 2008 byla soutěž o pohár Coupe du Roi. V jednom voze se vystřídaly celkem tři dvojice jezdců. V poli se nacházely vždy dva automobily v této třídě.

Bitvy v první éře „gétéček“

Premiéra v Belgii byla festivalem americké značky Chrysler, která obsadila první čtyři místa celkově i v hlavní třídě GT. O rok později byli zástupci amerického výrobce na pódiu osamoceni. Druhý byl se ztrátou pěti kol britský malosériový výrobce Lister.

V roce 2003 vybojovalo senzační vítězství Porsche. Drtivý náskok osmi kol byl docílen s vozem nižší třídy N-GT, navíc až ve druhé polovině závodu. Do karet trojici Ortelli/Lieb/Dumas kromě bezchybného průběhu hrálo počasí, když se pouze dvě hodiny obešly bez deště.

Po půstu trvajícím více jak půl století měli v roce 2004 hned dvojnásobný důvod k radosti v Maranellu. Součástí vítězné posádky byla první a prozatím jediná žena úspěšná v tomto závodě, švýcarská závodnice Lilian Brynerová. Na druhém místě skončila s vozem Ferrari 575 GTC italská Giese Squadra Corse.

Jiné italské značce patřil následující ročník - poprvé se radovali u Maserati. Úspěšnější byl německý Vitaphone před monackým týmem JMB. Svůj triumf zopakovali i o rok později. Posádka Bartels/Bertolini/van de Poele navíc stanovila rekord na kratší verzi okruhu po absolvování 4093 kilometrů průměrnou rychlostí 171,043 km/h. O prvenství svedla tuhý boj s aston martinem týmu Phoenix, který zdolala necelou hodinu před koncem.

V dramatickém souboji maserati stáje Vitaphone (Poele/Bartels/Biagi/Lamy) a corvette týmu Carsport v roce 2007 nastalo rozuzlení v závěrečné hodině. Třetímu triumfu v řadě pro výrobce s trojzubcem ve znaku zabránila chyba vedoucího Van de Poeleho. Belgičan na lijákem skrápěné dráze krátce skončil v kačírku, po vyproštění dojel alespoň druhý.

Maserati se hattricku dočkalo o rok později. Chuť si spravilo obsazením prvních dvou míst. V první třetině závodu zástupci italského výrobce přihlíželi soubojům corvette týmu Phoenix a aston martina Jetalliance. Po jejich vzájemné kolizi se závod odehrával již v režii týmu Vitaphone. Zatímco se dalším soupeřům nevyhýbaly technické potíže, po bezchybném výkonu zvítězila zkušenější sestava před svými kolegy (Negrao/Ramos/Lémeret/Pier Guidi).

Naposledy se třídy GT1 i FIA GT Championship představily v roce 2009. Vytrvalostní klání ve špičkových kategoriích se transformovala na krátké závody chystaného světového mistrovství GT1. S výrazným náskokem jedenácti kol se závod stal kořistí domácího týmu PK Carsport sedlajícího corvette.

Nejúspěšnějším jezdcem v této periodě se stal domácí Eric van de Poele (vítěz 2005, 2006, 2008) spolu s Michaelem Bartelsem. Belgický pilot předtím vyhrál s cestovními vozy (1987 a 1998), takže je s celkem pěti prvenstvími nejúspěšnějším účastníkem podniku.

Dvakrát triumfovali Andrea Bertolini (2006, 2008), Christophe Bouchut (2001, 2002), Fabrizio Gollin (2004, 2007) a Mike Hezemans (2007, 2009). Po jednom vítězství má hned trojice jezdců, kteří navíc vyhráli před anebo po tomto období. Marc Duez zvítězil v roce 2001 (a také v letech 1997 a 1998), Romain Dumas v roce 2003 (další výhru si připsal v roce 2010) a Kurt Mollekens (2000, 2009).

S třemi úspěchy je nejlepší značkou tohoto období Maserati (2005, 2006, 2008). Dvě vítězství dobyly Chrysler (2001, 2002) a Corvette (2007, 2009), jednou vyhrály Porsche (2003) a Ferrari (2004).

Přehled vítězných posádek, jejich týmů a použité techniky z období FIA GT Championship je v následující tabulce. Její součástí je i výsledek z roku 2010 s popisem pod tabulkou.

rok	posádka	tým	vůz
2001	C.Bouchut/J.P.Belloc/M.Duez	Larbre Compétition	Chrysler Viper GTS-R
2002	C.Bouchut/D.Terrien/V.Vosse	Larbre Compétition	Chrysler Viper GTS-R
2003	S.Ortelli/M.Lieb/R.Dumas	Freisinger MS	Porsche 996 GT3-RS
2004	L.Cappellari/F.Gollin/L.Bryner/E.Calderari	BMS Scuderia Italia	Ferrari 550GTS Maranello
2005	M.Bartels/T.Scheider/E.Van de Poele	Vitaphone Racing	Maserati MC12
2006	E.Van de Poele/M.Bartels/A.Bertolini	Vitaphone Racing	Maserati MC12
2007	J.D.Deletraz/M.Hezemans/F.Gollin/M.Fässler	Carsport Holland	Chevrolete Corvette C6.R
2008	M.Bartels/Bertolini/S.Sarrazin/E.Van de Poele	Vitaphone Racing	Maserati MC12
2009	M.Hezemans/A.Kumpen/J.Menten/K.Mollekens	PK Carsport	Chevrolete Corvette C6.R
2010*	R.Dumas/J.Bergmeister/Ragginger/W.Henzler	BMS Scuderia Italia	Porsche 997 RSR

 

Závod v roce 2010 se stal mezníkem, když hlavní role připadla třídě GT2. Její zástupci se utkali v tomto jediném klání o Evropský pohár, který se stal náhradou za neuskutečněný samostatný šampionát. Poprvé byl ve Spa umožněn start automobilů třídy GT4.

Dlouhou dobu vévodila poli dvojice továrních bmw, která byla kvůli použité převodovce zařazena do třídy GTN. Technické potíže s řízením však srazily čtyřicet minut před koncem úspěšnější z těchto vozů na bronzovou příčku. Porsche tak slavilo dvojité vítězství (druhé bylo z francouzské stáje IMSA).