Dějiny okruhu Spa-Francorchamps do roku 1945

Přesně za měsíc touto dobou započnou v belgických Ardenách boje sedmdesátého ročníku 24 hodin trvajícího závodu. Kulaté jubileum je příležitostí pro několikadílný seriál přibližující tento významný podnik. V úvodu si přiblížíme kulisy, v nichž se 70. ročník bude odehrávat.

Tradice motorsportu sahající do 19. století

Oblast v okolí Spa byla zaslíbená motorsportu již od roku 1896, kdy byl uspořádán závod do vrchu Spa - Barisart. Jeho pořadatelem byl nově založený autoklub, jenž je v současnosti znám pod názvem Belgický královský automobilový klub (Royal Automobile Club of Belgium, RACB).

Do roku 1902 bylo uspořádáno několik závodů mezi Bruselem a lázeňským městečkem. Z nich se vyvinulo šest ročníků závodu Circuit de Ardennes, jenž byl pořádán na silnicích mezi nedalekými obcemi Bastogne (podle níž nesl okruh jméno), Longlier a Habay-la-Neuve. Přímo ve Spa byl start a cíl jiného závodu, který v roce 1906 vedl do Lucemburku.

Poté si až do začátku roku 1920 žilo okolí lázeňského městečka Spa v nynější valonské provincii Lutych poklidným životem. Silnice spojující obce Malmedy, Stavelot a Francorchamps, zobrazené na mapách ve tvaru trojúhelníku, podnítily zájem předsedy sportovní komise RACB Henri Langloise van Ophema a šéfa novin La Meuse Julese de Thiera. S realizací jejich nápadů jim pomáhal tehdejší starosta Spa Joseph de Crawhez.

Několik technicky náročných úseků doplňovaly dlouhé rovinky, takže se jednalo o velmi rychlý okruh. Dráha zasazená do působivého prostředí ardenských hor a jejich nevyzpytatelné počasí měly být zárukou úspěchu.

156746

Sklepy stavelotského opatství skrývají expozici věnovanou historii belgického okruhu

Foto: Tomáš Krejčík

První závod byl připravován na srpen roku 1921. Nedostatečná prezentace však byla příčinou propadáku – do závodu byl přihlášen pouze jeden vůz. Nakonec se o slavnostní otevření nového okruhu postaralo 14. srpna 23 motocyklistů. Závodní automobily se na dráze objevily o rok později, jejich premiéra se uskutečnila 12. srpna 1922.

Záhy přišly na řadu i mezinárodní podniky. Rok po vzniku dnes nejznámějšího vytrvalostního závodu v Le Mansu proběhl 20. července 1924 první 24hodinový závod i ve Spa-Francorchampsu. Následující sezonu byla na okruhu poprvé zorganizována Velká cena Evropy.

Původní verze okruhu měřila 14,982 kilometru a v této podobě fungovala osm let. Pojítkem prvotní a nynější verze je (kromě dvou níže zmíněných odlišností) úsek mezi Blanchimontem a Les Combes.

Zde se místo do nynější šikany stáčela silnice doleva do Haut de la Cote a mířila z kopce do táhlé pravé zatáčky Burnenville. Na jejím konci šikana u odbočky k obci Malmedy mířila k dvojici dlouhých rovinek Masta a Holowell, které oddělila šikana Masta Kink. Po mírném zvlnění dráhy vedl okruh do vracečky na okraji Stavelotu. Za mírnou levou zatáčkou La Cariérre následovala dvojice pravých záhybů, která dráhu nasměrovala k Blanchimontu a napojení na dosud používané části.

Okruh byl v roce 1928 vyasfaltován. Brzy následovaly dvě menší úpravy týkající se úseku u obce Malmedy. V roce 1930 zde byla vyřazena dvojice zatáček, aby o tři roky později byly na stejném místě mírnější záhyby znovu přidány.

190787

Vlásenka mezi Eau Rouge a Raidillonem nazývaná l´Ancienee Douanne byla součástí belgického okruhu do roku 1939

Foto: Tomáš Krejčík

Vynecháním technické pasáže a jejím nahrazením kratší spojkou se délka okruhu zkrátila na 14,5 kilometru. Zároveň se jednalo o první nově vybudovaný úsek na okruhu, který si brzo získal věhlas. Účelem změn bylo ještě více zvýšit rychlost vozů, aby došlo ke zvýraznění rozdílu v porovnání s konkurenčním okruhem v německém pohoří Eifel. Severní smyčka Nürburgringu patřila totiž naopak k nejpomalejším tratím.

V té době se již nad Evropou stahovala mračna nacistické rozpínavosti, která vyústila v druhou světovou válku. Místo šlechetných soubojů závodní techniky se v ní Ardeny staly hned dvakrát místem, kudy postupovaly německé jednotky. V roce 1940 se rychlý postup Němců obešel bez závažnějších škod, události během bitvy v Ardenách však připomínaly řádění okupantů o tři desítky let dříve na začátku první světové války.

Nelítostné boje u slavného okruhu

V polovině září 1944 byl po více jak čtyřech letech okupace osvobozen Stavelot a další obce spjaté s okruhem. Úleva Belgičanů v Ardenách však trvala jen tři měsíce, během nichž se Spojenci vzdálili pouze o tři desítky kilometrů dále. V časných ranních hodinách 16. prosince zahájily německé armády svůj poslední větší útok v druhé světové válce. Jeho cílem byl více jak sto padesát kilometrů vzdálený přístav v Antverpách.

Zpevněné komunikace tehdejšího okruhu měly posloužit pro zajištění rychlého postupu nejzkušenějších a nejlépe vybavených útočících jednotek. Zpočátku překvapeným Spojencům se v té době již podařilo zaujmout obranné pozice. Američtí a norští vojáci bránili přístup do samotných Malmed a tím i na silnice okruhu.

Ještě než se hlavní útočné síly 1. tankové divize SS vydaly po nezpevněných komunikacích ke Stavelotu, vojáci vedení podplukovníkem Joachimem Peiperem zavraždili více jak osm desítek válečných zajatců. Masakr, k němuž došlo 17. prosince po poledni pět kilometrů jižně od Malmed, byl pojmenován podle této belgické obce i jedné z tehdejších zatáček.

Po dobytí Stavelotu o den později si Němci dělali zálusk na velký sklad paliva v šest kilometrů vzdáleném Francorchampsu. Získání životodárné tekutiny pro těžce zničitelné, ale žíznivé tanky Tiger zabránili vojáci 5. belgického střeleckého praporu. Po neúspěšném pokusu zničit zásoby vylili okolo půl milionu litrů paliva na silnici a zapálili jej. Neprostupná hradba plamenů odradila ostřílené a východní frontou zocelené Peiperovy vojáky od dalších pokusů o dobytí skladu.

190790

V roce 2014 v rámci blížícího se 70. výročí bitvy v Ardenách navštívila okruh a podnik 24 hodin ve Spa historická technika americké armády

Foto: Tomáš Krejčík

Protiútok americké 30. pěší divize vytlačil německé jednotky z části Stavelotu, čímž se podařilo odříznout nepřítele od zásobování a posil. Ještě, než byl 22. prosince Stavelot osvobozen, zaměřili se Němci na vraždění civilistů. Nebezpečí zcela pominulo až na Vánoce, kdy se německé síly musely kvůli nedostatku paliva stáhnout z dobytých pozic.