Grand Prix of Portland – před závodem

Vyrovnaný šampionát IndyCar Series se pomalu blíží ke svému závěru. Zbývají už jen dva závody – tento víkend na silničním okruhu v Portlandu a o týden později na trati Laguna Seca. Šanci na titul má stále sedm pilotů, byť k tomu, aby o titul bojovali Palou, McLaughlin či O´Ward, kteří jsou v šampionátu na 5. až 7. místě, by se musela sejít řada okolností.

Předposlední krok v bitvě o titul piloty čeká na okruhu Portland International Raceway. S tím se pojí zajímavá historie. Okruh bychom totiž tak trochu mohli označit za městský okruh. Akorát, že ono město už zde třičtvrtě století nestojí. A jeho historie byla přitom velmi krátká, byť svého času bylo domovem i pro 40 tisíc lidí.

Jmenovalo se Vanport, což byla složenina ze jmen Vancouver a Portland. Vanport ležel mezi nimi a vznikl za 2. světové války kvůli nedalekým loděnicím miliardáře Henryho Kaisera, které chrlily plavidla pro válečné námořnictvo. Vanport byl domovem dělníků, kteří se sem přestěhovali za prací.

Když válka skončila, nastal rychlý exodus. Ve městě ale i tak zůstalo 18 tisíc lidí a to až do konce května 1948. Město pak spláchla povodeň způsobená přívalovými dešti, které protrhly přehradu na řece Columbia. Tragédii nepřežilo „jen“ 15 lidí, ale z města narychlo postaveného během války armádními ženisty zbyly jen betonové základní desky a silnice.

Obyvatelé se rozprchli do jiných koutů Spojených států a Vanport už obnovený nebyl. Pěkné zpevněné cesty ale lákaly mládež z nedaleké Portlandu v době, kdy se v USA po válce ve velkém rozmáhal automobilismus. V roce 1961 „ulice“ Vanportu hostily první oficiální závod.

Zhruba o dvě dekády později, v roce 1984, přilákal Portland sérii Champ Cars. Své vůbec první vítězství v kariéře zde slavil Al Unser Jr. Závod byl spojený s místním festivalem růží a pevné místo v kalendáři měl až do roku 2007, kdy se IndyCar a Champ Cars spojily a nastala dlouhá přestávka. Závod se podařilo obnovit až v roce 2018. Ten předloňský podnik byl navíc zrušený kvůli covidu, jinak se ale Portlandu podařilo na konci sezóny vytvořit silný tandem s jinou obnovenou klasickou tratí z éry CART/Champ Cars, kalifornskou Lagunou Secou a společně sezonu uzavírají.

Jako lídr šampionátu přijíždí do Portlandu Will Power. Ten ví, jaké je to v ulicích zaniklého města vyhrát, povedlo se mu to v roce 2019. A dobrý výsledek by potřeboval, v posledních dvou závodech se jeho náskok v čele šampionátu smrsknul na pouhé tři body. Jeho největším rivalem je po vítězství v St. Louis Josef Newgarden. Mimochodem, vítěz bere 50 bodů, druhý v cíli 40. Ve hře jsou také ještě až čtyři bonusové body.

Dixon ztrácí 14 bodů, Ericsson 17, Palou 43, McLaughlin 54 a O´Ward 58. Mimochodem, takto vyrovnaný šampionát za poslední roky nebyl. Nejtěsnější rozdíl byl v roce 2011, kdy Franchitti vedl dva závody před koncem sezony před Powerem o pět bodů, titul nakonec Skot získal. Obhájcem vítězství v Portlandu je Álex Palou, kterého vítězství před rokem definitivně nasměrovalo k titulu.

Palou je jediným jezdcem, který je v boji o titul a zároveň letos ani jednou nevyhrál. Jeho maximem jsou tři druhá místa. Ericsson a Power mají na kontě jediné vítězství, Ericsson ale v Indy500, kde se udělovaly dvojnásobné body. Dixon, McLaughlin a O´Ward vyhráli dvakrát, Newgarden pak dokonce pětkrát.

Portland International Raceway

Délka okruhu: 1,964 míle (3,16 km), 12 zatáček
Délka závodu: 110 kol / 216 mil
První závod: 1984
Rekord okruhu: Will Power (Team Penske) – 0:57,2143 v roce 2018
Loňské pole position: Alex Palou (Chip Ganassi Racing) – 0:58,7701
Loňský vítěz: Alex Palou (Chip Ganassi Racing)

Časový harmonogram (SELČ)
Pátek 2. 9.
23:30 – 0:15 – 1. trénink

Sobota 3. 9.
18:00 – 19:00 – 2. trénink
21:05 – 22:20 – Kvalifikace

Neděle 4. 9.
1:15 – 1:45 – závěrečný trénink
21:30 – Start závodu Grand Prix of Portland

Zdroj: Původní text redakce, úvodní foto: Penske Entertainment