Honda Indy Toronto – průběh a výsledky závodu
Nádhernou bitvu od prvního kola až do konce závodu a v některých případech od zaváděcího kola po kolo, kdy se po závodě vrací jezdci do boxů, předvedli jezdci IndyCar series v Torontu. Problémy se nevyhnuly žádnému z favoritů. Stejně jako v Long Beach a v Richmondu zavlály žluté vlajky v nejlepší možnou chvíli pro Daria Franchittiho a nejen z tohoto důvodu si britský šampion z roku 2007 připsal na své konto další vítězství a posunul se do průběžného vedení v šampionátu.
Honda Indy Toronto - Toronto Exibition Center
85 kol – 149,2 míle
5 žlutých fází – celkem 15 kol
5 jezdců ve vedení, 8 změn ve vedení
Nejrychlejší kolo: Ryan Briscoe – 1:02.2313 v 84. kole
Jestli se někomu start vyloženě nepovedl, tak vozům stáje Penske Racing. Ryan Briscoe a Will Power ani neprotnuli cílovou pásku a už měli proraženou pneumatiku. Will Power si vůz poškodil o Grahama Rahala. Rahal musel do boxů pro nové přední přítlačné křídlo. O trosky prorazil kolo i Briscoe. Naopak problémy se vyhnuly Alexi Taglianimu, který se posunul na druhé místo. Power i Briscoe dokázali dojet do boxů předtím, než je Dario Franchitti předjel o kolo. Dopředu se posouvali i Doornbos a Dixon, kterým patřila 3., respektive 4. pozice.
Poprvé žluté vlajky zavlály v osmém kole. Dan Wheldon bojoval ve třetí zatáčce s Richardem Antinuccim, vozy se lehce střetly a Wheldon do zatáčky nezatočil. Když byl jeho vůz otočen správným směrem a nastartován, mohl Brit pokračovat v závodě, ale se ztrátou celého kola. Žluté fáze využilo 10 jezdců k zastávce v boxech. Mimo jiné stavěli všichni tři piloti stáje Penske (Briscoe a Power už podruhé). Podruhé stavěl i Graham Rahal. Zastavili Scheckter a Hunter-Reay a polovina stáje Andretti-Green Racing, Danica Patrick a Marco Andretti. Jak se později ukázalo, tato včasná zastávka nebyla špatným taktickým rozhodnutím.
Ihned po restartu se toužil Scott Dixon dostat před Roberta Doornbose. V první zatáčce se ještě „Bobby D“ udržel na třetí pozici, ale na nejdelší rovince okruhu, Lakeshore Boulevardu, pro sebe Dixon vytouženou pozici získal. Ed Carpenter prokázal, že mu okruh v Torontu vyloženě nesvědčí a v prvním kole po restartu dostal na výjezdu z šesté zatáčky hodiny a zůstal stát napříč tratí. Znovu musela být vyhlášena žlutá fáze. Přirozeně ji k zastávkám v boxech nikdo nevyužil, kdo chtěl, ten mohl zastavit při předešlé žluté.
Restart ve 14. kole ukázal, jak skvělým místem k předjíždění je konec Lakeshore Boulevard a třetí zatáčka. Před Doornbose se v jednom okamžiku dostali Mike Conway a Paul Tracy. Paul Tracy se za 14 kol dokázal posunout o deset příček! Ještě o jednu příčku více získal Tony Kanaan.
Ve 24. kole vypověděla službu elektronika Doornbosova vozu a Holanďan přišel o slušně rozjetý závod. Ve stejnou chvíli jako Doornbos zajeli do boxů i Kanaan a potřetí Ryan Briscoe. Zatímco Kanaan přezouval z červených pneumatik na černé, Briscoe se odhodlal k opačnému kroku. Znovu si slabou chvilku vybral Ed Carpenter a nasměroval svou Dallaru do únikové zóny.
Ve 25. kole zajel do boxů vedoucí muž závodu Dario Franchitti. Tým Target Chip Ganassi Racing plánoval krátkou zastávku s menším množstvím paliva, když už byla hadice vytažena z vozu a vůz postaven na kola, hlásil mechanik vyměňující levé zadní kolo problémy. Monopost musel být znovu zdvižen, ale naštěstí Franchitti mohl s mírnou ztrátou pokračovat. Skvělý předjížděcí manévr ve třetí zatáčce předvedl v e 27. kole Paul Tracy, když se dostal před Conwaye a o kolo později na úplně stejném místě jako přes kopírák před Dixona. Jelikož od Franchittiho zastávky vedl v závodě Alex Tagliani, mohli mít domácí fanoušci důvod k radosti. Kanadským jezdcům patřily první dvě příčky.
Z dobře rozjetého závodu se svou vlastní chybou vyřadil Mike Conway. Po návratu z boxů se ve 32. kole dotkl zdi a poškodil zavěšení. Když ve 33. kole zajel do boxů Tagliani a o kolo později Moraes připadlo vedení v závodě Scheckterovi. Už to budou dobré dva roky, kdy naposledy Tomas vedl závod. Pořadí v 35. kole bylo: Scheckter, Castroneves, Power, Wilson, Hunter-Reay
Scheckter vydržel ve vedení jen pět kol, než i on zajel podruhé ke svým mechanikům. Do vedení se dostal Helio Castroneves, senzačně druhý byl Ryan Hunter-Reay, protože Will Power zajel ke své zastávce o kolo po Scheckterovi. Sympatickému Australanovi se nevyhnuly problémy ani při zastávce v boxech. Pro změnu levé přední kolo nešlo vyměnit. Hunter-Reay vydržel na trati do 45. kola. Rozhodně je znát, že režii týmu a strategii převzal do svých rukou sám A.J. Foyt!
Pro riskantní taktiku se rozhodl Tim Cindric, závodní stratég Helia Castronevese. Po neuvěřitelných 39 kolech na trati zavolal Castronevese ve 48. kole do boxů. Castronevesovi dotankovali nádrž až po okraj a nasadili měkké červené pneumatiky. Podle Cindricových propočtů měl Helio vydržet na trati až do cíle! Zajímavý strategický tah předvedla Penskeho stáj i u Willa Powera v 53. kole. Na jeho Dallaru obula dvě nové červené pneumatiky a dvě použité červené. Dario Franchitti se otřepal ze svých předešlých problémů s výměnou kola a už na pátém místě dotíral na Maria Moraese.
V 56. kole zajel do boxů Paul Tracy. Bohužel mechanikům stáje KV Racing dělalo problémy vyměnit u Tracyho levé zadní kolo. Tracy v boxech strávil 11,2 sekundy, což ještě nikdo netušil, jaký význam ta ztráta dvou nebo tří sekund bude mít. Když v 58. kole zajížděl do boxů Dario Franchitti havaroval tvrdě Graham Rahal. Ve třetí zatáčce Rahala zavřel a přišpendlil na zeď Ed Carpenter. Paradoxní je, že Carpenter mohl v závodě pokračovat, zatímco Bobby Rahal jen nevěřícně kroutil hlavou nad rozbitým monopostem jeho syna. Jenže, v momentě vyvěšení žlutých vlajek byl již Franchitti v boxové uličce, tudíž mu bylo povoleno dotankovat a vyměnit gumy. Přestože podle oficiální grafiky byl Paul Tracy před Franchittim, vedení závodu rozhodlo, že Tracy musí Franchittiho pustit před sebe. Nejen Tracyho šéf, šampion CART z roku 1996 Jimmy Vasser, jen nevěřícně kroutil hlavou. Tracymu zřejmě ožily v hlavě vzpomínky na pětistovku v Indianapolis z roku 2002, kde díky podobné kontroverzní události přišel o vítězství. Do boxů vjížděl první Alex Tagliani. Scott Dixon dokázal využít lépe postaveného boxového stání a posunout se před Taglianiho. Samozřejmě nejlépe na tom byli ti, kteří zastavili před žlutou fází. Jmenovitě Castroneves, Franchitti a Tracy.
Helio Castroneves zápasil s ojetými měkkými pneumatikami, takže Franchittimu stačila tři kola, aby se před Castronevese dostal. Evidentně nabuzen byl Paul Tracy. Zvlášť, když teď byl za tím, kdo jej kontroverzně v roce 2002 připravil o vítězství v Indianapolis. Marně jej Vasser žádal, aby byl v klidu. V 65. kole na konci Lakeshore Boulevard to Tracy zkusil. Došlo k drobnému kontaktu mezi ním a Castronevesem, ale Helio ztratil kontrolu nad vozem a podobně jako předtím Carpenter Rahala přišpendlil i Castroneves Tracyho na zeď. Přestože měl Castroneves poškozené zavěšení, dokázal s vozem dojet do boxů. Místní fanoušci mu pak dali hlasitým bučením najevo, co si o něm myslí. Paul Tracy zjevně neměl čisté svědomí, protože zatímco Castroneves v rozhovoru řekl, že on by podobný manévr nikdy nezkoušel, Paul jen podotkl, že si nemyslí, že by to Helio udělal schválně a že to byl normální závodní incident. Nicméně tento incident Paula Tracyho připravil o možnost bojovat minimálně o stupně vítězů a Helia Castronevese víceméně připravil o možnost získat letos titul. Kdyby Tracy při své poslední zastávce neměl ty problémy s výměnou kola, pravděpodobně by před sebe nemusel pouštět Franchittiho a kdo ví, jak by to dopadlo. Ale na „kdyby“ se ve sportu nehraje.
Krátce po restartu v 70. kole se opřel o bariéru i Tony Kanaan, který by na tento víkend jistě nejraději co nejrychleji zapomněl. Sice Brazilec ve službách stáje Andretti-Green dojel do boxů, ale stejně jako Conwaye i jeho poškozené zavěšení vyřadilo ze závodu. Stále více dopředu se probíjel Will Power. Po restartu zdolal EJ Visa. V 71. kole kde jinde než ve třetí zatáčce zaútočil i na Justina Wilsona. Zatímco Power se kolem Wilsona bez problémů dostal, pokusila se o útok i za nimi jedoucí Danica Patrick. Došlo ke kontaktu mezi jejím a Wilsonovým vozem. Naštěstí vítěz posledního závodu incident ustál. Snad o tři sekundy později viděli diváci ve třetí zatáčce další zajímavý souboj. Ale Scott Dixon ukázal EJ Visovi, proč je dvojnásobným šampionem a nedal mladému Venezuelanovi šanci.
EJ Viso nezažívá nejlepší sezónu. Sotva jej předjel Scott Dixon, zaútočil na něj ve stejném místě v dalším kole Mario Moraes. Moraesovi se nepřezdívá bezdůvodně „Mr. Agressive“. Visův vůz zůstal po kontaktu stát na trati. Překvapivě nebyly vyvěšeny žluté vlajky, ale záchranný tým restartoval Visův vůz za plného provozu! Ale možná ty žluté vlajky vyvěsit měli, trvalo přesně kolo, když na stejném místě vedle sebe bojovali Scheckter, Tagliani a znovu Moraes, který v tom tentokrát byl jako nevinný pozorovatel. Scheckter a Tagliani spolu kolidovali. Vytvořil se zajímavý vláček, kde jako lokomotiva stál opřený o bariéru z pneumatik Tomas Scheckter, jako druhý vagón byl zapřažen Moraes a vše zezadu jistil Tagliani. Protože prostor třetí zatáčky blokovali skutečně parádně, žluté vlajky vyvěšeny byly. Moraes a Tagliani mohli pokračovat v závodě, pro Schecktera to znamenalo konec. Když pak odcházel od svého monopostu, zrovna jej míjelo celé pole s Taglianim na chvostu. Scheckter nejdříve výhrůžně mával. Na Taglianiho ukázal nataženou levou rukou a pravicí po něm mrsknul svou jezdeckou rukavici. Netrefil.
Po posledním restartu se dokázal Dixon poměrně bez problémů dostat před Justina Wilsona. Wilson, jak sám prohlásil po závodě, byl rád, že závod vůbec přežil, po té, co tolik jezdců nedokončilo a po té, co i on sám lehce kolidoval s Danicou Patrick. Ryana Briscoea na druhém místě jistil příležitostný týmový kolega Will Power. Franchitti se díky vítězství a bonusovým bodům za pole position a největší počet kol v čele závodu vyšvihl na první příčku před Dixona. Scotta Dixona mírně stáhl i Ryan Briscoe. Můžeme tedy říct, že boj na čele šampionátu se zase trochu zdramatizoval, ačkoliv Helio Castroneves již ztrácí 78 bodů.
Jak jsme již naznačili, někteří závodníci bojovali i po skončení závodu. Ať už to bylo mládí, či jižanská krev nebo prostě a jen horké hlavy, EJ Viso a Mario Moraes dokázali prakticky zopakovat svou nehodu z poslední čtvrtiny závodu. Na Lakeshore Boulevard spolu začali nepochopitelně závodit. Přestože Moraes dojel v pořadí před Visem, na trati byla situace opačná. Moraes se pokusil po vnějšku předjet Visa, ten potřebný prostor zavřel, čímž se odsoudil k tomu, že jej Moraes nabral a otočil o 90°. Moraes v rychlém sledu zničil druhé přední přítlačné křídlo. Po kontaktu s bariérou dopadl Visův vůz o poznání hůře. Ke cti jim alespoň připočtěme fakt, že na rozdíl od mnohem zkušenější dvojce Hornish Jr. a Kanaan před pár lety ve Watkins Glen, se to po závodě nejali řešit ručně. Nebo alespoň ne před televizními kamerami. Je velmi pravděpodobné, že Brian Barnhart a vedení série se tímto incidentem bude zabývat.
p.
|
Jezdec |
Tým |
Čas/odstup
|
1.
|
D.Franchitti |
Target Chip Ganassi Racing |
01:43:47.1408
|
2.
|
R.Briscoe |
Team Penske |
1.6745
|
3.
|
W.Power |
Penske Racing |
2.1355
|
4.
|
S.Dixon |
Target Chip Ganassi Racing |
2.4803
|
5.
|
J.Wilson |
Dale Coyne Racing |
2.9230
|
6.
|
D.Patrick |
Andretti Green Racing |
6.4095
|
7.
|
R.Hunter-Reay |
A.J. Foyt Enterprises |
7.1837
|
8.
|
M.Andretti |
Andretti Green Racing |
8.2552
|
9.
|
A.Tagliani |
Conquest Racing |
13.4745
|
10.
|
R.Matos |
Luczo Dragon Racing |
16.0983
|
11.
|
M.Moraes |
KV Racing Technology |
19.0141
|
12.
|
H.Mutoh |
Andretti Green Racing |
1 kolo
|
13.
|
E.Viso |
HVM Racing |
1 kolo
|
14.
|
D.Wheldon |
Panther Racing |
1 kolo
|
15.
|
E.Carpenter |
Vision Racing |
2 kola
|
16.
|
T.Scheckter |
Dreyer & Reinbold Racing |
havárie
|
17.
|
T.Kanaan |
Andretti Green Racing |
havárie
|
18.
|
H.Castroneves |
Team Penske |
havárie
|
19.
|
P.Tracy |
KV Racing Technology |
havárie
|
20.
|
G.Rahal |
Newman/Haas/Lanigan Racing |
havárie
|
21.
|
R.Antinucci |
Team 3G |
porucha
|
22.
|
M.Conway |
Dreyer & Reinbold Racing |
havárie
|
23.
|
R.Doornbos |
Newman/Haas/Lanigan Racing |
porucha
|