Automobilový sport ve filmu
Větší i menší perly stříbrného plátna.
Když v roce 1966 americký režisér John Frankenheimer dokončil velkofilm ‘Grand Prix’ dosáhl toho, že se motoristický sport dostal do podvědomí široké veřejnosti, která do té doby o automobilových závodech měla přinejlepším mlhavé představy.
‘Grand Prix’ byl vysoce ambiciózním projektem s mezinárodním hereckým obsazením a rozsáhlou spoluprací týmů a pilotů Formule 1. Zcela revolučním bylo použití speciálně umístěných kamer pro záběry natáčené ve vysoké rychlosti během oficiálních tréningů, které filmu dodaly značnou dávku autentičnosti. Hlavním pilotem kamerových vozů byl mistr světa z roku 1961 Phil Hill a kromě něho je na plátně možné zahlédnout taková dobová esa jakými byli Graham Hill, Jim Clark, John Surtees, Jochen Rindt, a další. Vpodstatě se jednalo o fiktivní/alternativní průběh sezony 1966.
Amerika nemohla zůstat pozadu a v roce 1969 zde vyšel film ‘Winning’ s Paul Newmanem v hlavní roli. Tentokrát se hlavní příběh odehrával kolem Indy 500 a podobně jako u filmu ‘Grand Prix’ dějová zápletka stála na vztahu dvou mužů k jedné ženě. Scéna hromadné havárie po startu není nahraná, ale jedná se o reálný dokumentární záběr z Indy 500 v roce 1966. Role v tomto filmu vzbudila v Newmanovi skutečný zájem o automobilové závody, vedoucí k poloprofesionální kariéře závodního jezdce, která trvala prakticky až do jeho smrti v roce 2008.
O tom, že Newman opravdu byl plnokrevným závodníkem a ne jenom načančanou celebritou svědčí mimo jiné i to, že v roce 1979 se s Rolf Stommelenem a Skip Barberem střídal za volantem vozu Barber Porsche, který se umístil na celkově druhém místě v klasickém závodě 24 hodin Le Mans. A v roce 1995 (týden po svých 70 narozeninách) Newman společně s triem pilotů Tommny Kendall, Mike Brockman, a Mark Martin vyhráli s vozem Ford Mustang třídu GTS-1 v další klasické čtyřiadvacetihodinovce Daytona 24.
Motiv dva muži (i když jeden tragicky už po smrti) a jedna žena se objevil i v dalším hraném filmu dalšího hollywoodského herce s ambicemi závodního jezdce. V roce 1970 Steve McQueen a jeho tým šli tak daleko, že fakticky kvalifikovali vůz Porsche 908 do závodu 24 hodin Le Mans, který pak použili k filmování autentických záběrů přímo během závodu. Samozřejmě, že tyto byly doplněny hranými a zaranžovanými scénami, ale výsledný film ‘Le Mans’ je téměř výhradně o závodě samotném a dramatická zápletka s minimálním dialogem se dějem prolíná spíše okrajově.
Mimochodem, tento kamerový vůz pilotovaný dvojicí Herbert Linge a Jonathan Williams v zavodě skončil na devátém místě.
V roce 1972 následovaly dva dokumentární filmy. První z nich ‘Once Upon a Wheel’ vzikl v USA a zahrnoval přehled celé historie automobilových závodů do té doby. Program byl hostován a moderován právě Newmanem.
V Evropě pak známý režisér Roman Polanski natočil rozsáhlý dokument ‘Weekend of a Champion’ soustřeďující se na osobnost Jackie Stewarta a jeho ženy Helen během víkendu Monacké Grand Prix v roce 1971. Naštěstí pro Polanského, Stewart tuto velkou cenu po startu z pole position suverénně vyhrál stylem start-cíl...takže celý projekt mohl skončit happyendem.
Do hraného filmu se Formule 1 vrátila v roce 1977 v podobě filmu režiséra Sydney Pollacka ‘Bobby Deerfield’. V hlavní roli se ukázal Al Pacino jako pilot F-1, který poté, když v havárii zahyne jeden z jeho nejbližších přátel, svádí vnitřní boj o pochopení a smyslu automobilových závodů. Na rozdíl od ‘Le Mans’ je ‘Bobby Deerfield’ především dramatickým příběhem a v celém filmu je vpodstatě jenom jedna závodní scéna, ve které za Pacina zaskakuje brazilský pilot Carlos Pace s vozem Brabham Alfa Romeo.
Pokud jsem na nic nezapoměl, tak se automobilový sport na filmovém plátně znovu objevil až v roce 1990, když Tom Cruise u Paramount Pictures prosadil svůj projekt z prostředí série NASCAR ‘Days of Thunder’ a dostal od studia vysoký rozpočet i hvězdné obsazení. Cruise hraje úspěšného pilota formulové série CART, který se potýká s různými potížemi a překážkami během přestupu do NASCAR. Je docela zajímavé, že v době natáčení, kdy byl CART na vrcholu popularity, vypadalo téma přestupu pilotů z CART do NASCAR docela pošetile, ale dnes je běžnou praxí. Ve filmu vystupuje několik jezdců NASCAR včetně tehdejšího šampiona Rusty Wallace. Podobně jako u filmu ‘Le Mans’ bylo použito záběrů natočených přímo během mistrovských závodů na oválech v Phoenix, Daytona, a Arlington. Za volantem kamerových vozů byli Bobby Hamilton, Hut Stricklin, a Greg Sacks.
Poté, co v roce 1997 navštívil italskou velkou cenu v Monze, se Sylvester Stallone rozhodl natočit další hollywoodský film o Formuli 1. Trvalo pár let, než se nápad stal skutečností, ale natáčení začalo během víkendu kanadské Grand Prix v roce 2000. Mezi Stallonem a Formulí 1 ale brzy došlo k různým a četným neshodám, takže téma bylo přesunuto do prostředí série CART, kde byl film také dokončen. Do kin šel v roce 2001 pod názvem ‘Driven’ a přestože obsahoval několik záběrů ze skutečných závodů a ukázalo se v něm mnoho tehdejších pilotů CART, z hlediska motoristického sportu měl jen velmi málo společného s realitou. Dokonce se ozvaly hlasy, že se film měl raději jmenovat ‘Drivel’ (což se dá přeložit i jako hovadina).
Hlavní linkou příběhu byly osudy mladého, nadějného, ale nedisciplinovaného pilota, který se za každou cenu snaží prosadit mezi ustálenými hvězdami Champ Car. Jeho boss (Burt Reynolds) vidí nesporný talent a rozhodne se povolat z důchodu svého předešlého pilota (Stallone) aby mladíka trochu usměrnil. Kromě toho je přítomna i povědomá zápletka dva muži-jedna žena.
Přestože spolupráce mezi Stallonem a F-1 netrvala dlouho, je Formule 1 ve filmu překvapivě silně zastoupena. V první řadě, helmy třech hlavních pilotů příběhu jsou kopiemi designů přileb Juan Pablo Montoye, Mark Blundella, a Mauricio Gugelmina. Postava majitele týmu, kterého hraje Reynolds je nesporně inspirována osobností Frank Williamse, a ve filmu je použito i pár záběrů z depa v Montréalu, kde se před kamerami mihne Jean Alesi.
Ještě dříve, než se na plátnech představil ‘Driven’ se rozšířila šeptanda ohledně připravovaného celovečerního filmu o trojnásobném mistru světa Ayrton Sennovi. Projekt brzy získal kredibilitu, když Antonio Banderas potvrdil, že bude hrát v hlavní roli. Tím ale zároveň celá akce pohasla a vyšuměla do neur ita. Místo toho jsme se loni dočkali premiéry dlouho očekávaného a silně publicizovaného dokumentu ‘Senna’ dvojice Manish Pandey a Asif Kapadia. Přes možná trochu idealizovaný portét byl ‘Senna’ s relativním úspěchem promítán po celé zeměkouli a teď se zdá, že v příštích dvou až třech letech se filmová plátna rozzáří zcela nečekaným množstvím filmů z prostředí Formule 1.
Film známého Hollywoodského režiséra Ron Howarda o průběhu a událostech sezony 1976 s pracovním názvem ‘Rush’ je už údajně ve střižně a měl by být prvním hotovým dílem. Howard práci na tomto filmu přirovnává k procesu, kterým procházel jeden z jeho předešlých hitů ‘Apollo 13’ kde vedle autenticky natočených záběrů mají na konečném produktu značný podíl speciální a především digitální efekty.
Další na řadě by zřejmě měl být digitálně obnovený ‘Weekend of a Champion’ v high-definition kvalitě. Sir Jackie Stewart zároveň působí jako poradce v projektu Hollywoodského producenta Bill Pohlada, který plánuje celovečerní drama o přátelství mezi Stewartem a jeho týmovým kolegou François Cevertem v letech 1971-1973. Ještě dále v budoucnosti je scénář, který momentálně píše Pandey. Mělo by se jednat o další hraný celovečerní film o vztahu a osudech britských pilotů z padesátých let Peter Collinse a Mike Hawthorna. Dá se ale předpokládat, že rozhodnutí, zda tyto pozdější projekty vůbec kdy spatří světlo světa bude záležet především na tom, s jakým úspěchem bude přijat ‘Rush’ který by se měl v kinech promítat nejpozději za rok. Takže uvidíme a dáme se překvapit.