1. generace (1948-1966)

Téměř 900 koní, přes 1500 kilogramů, žádný palivoměr, žádná elektronika, v podstatě jenom karburátor a rychlost i přes 320 km/h. Tak by se dala popsat motorová monstra, která v současné době řádí v nejvyšší sérii NASCAR - Sprint Cup.

Zrovna tak , jak se vyvíjí téměř vše kolem nás, prošly svým vývojem i vozy NASCAR. Dnes vídáme krásné naleštěné vozy, které jsou nejen designově na vrcholu, ale jsou i bezpečné pro řidiče. Není se čemu divit, vždyť je to již šestá generace! Chevrolet, Dodge, Ford a Toyota - čtveřice automobilek, které známe jakou současné dodavatele vozů, ale nebyly to vždycky jenom ony…

PRVNÍ GENERACE

Vozy tzv. první generace se oficiálně počítají od roku 1948 do roku 1966. Jednalo se o velmi jednoduchá auta, dveře byly přidělávány popruhy, nebo šrouby. Karoserie vozů byla vyrobená z téže oceli , jako auta v běžném provozu. Motory byly na počátku všeho většinou šesti nebo osmi ventilové s výkonem méně než dvě stě koní.

Ne zcela povinné byly bezpečnostní pásy nebo jiné bezpečnostní prvky. A to byly pásy jako takové patentovány již v roce 1885. Už tehdy někdo zjistil, že je dobré mít pásy, kde byl tedy problém? U výrobců, ti totiž nebyli povinni vyrábět vozy s bezpečnostními pásy až do roku 1963. Jezdci se tak k sedačkám přivazovali lany nebo různými popruhy. Z toho mála nařízených věcí jmenujme například materiál, z kterého byla vyrobena zadní náprava. Muselo se totiž jednat o těžký kov, který autům měl zabránit v převrácení.

Již v roce 1960 byla Johnem Holmanem a Ralphem Moodym z továrního týmu Ford navržena vnitřní konstrukce, která při převrácení na střechu udrží stejný tvar střechy, jenomže opět - tento bezpečnostní prvek nebyl povinný! Dnes je tato konstrukce naprostým standardem. Do roku 1964 používala většina týmů svařovanou kovovou nádrž na palivo. Jenomže ta měla tendenci se při srážce nebo nehodě protrhnout, následkem toho docházelo k úniku paliva a neštěstí mohlo být na světě. Také se tak stalo, právě tragická smrt Glenna Roberste zapříčinila, že od toho roku byl řešením palivový článek vyztužený gumou a pěnou. V případě nehody je palivový článek je navržen tak, aby omezil potenciál pro zapálení paliva a samotný úniku paliva. V roce 1966 přišly na řadu protipožární obleky. Předtím měli totiž jezdci normální džíny a trička. Vývoj protipožárního materiálu si vzala na paškál značka DuPont. Výsledný materiál Nomex musel následně projít testováním. Zavedení téměř všech bezpečnostních prvků přitom následovaly po tragických nehodách. Pozdě, ale přece.

Vzhledem k tomu, že samotné závodění bylo teprve na svém počátku, závodilo se (dalo by se říci) s tím, kdo měl zrovna co v garáži, nebo co komu půjčil ten nebo ten soused či známý. Auta se také dost často pronajímala. Někteří měli svá auta upravená více, někteří méně, pestrost značek bylo tedy to, čím se dávné dny NASCAR vyznačují a první generace je bohatá nepřeberným množstvím značek.

I když se vozy první generace datují oficiálně od roku 1948, dovolte mi do této generace zařadit „otce NASCAR vozů“ FORD (BUSSINES) COUPÉ (orientační rok výroby (dále o.r.v.) 1936 - 1941), pro závodění byl většinou používán starší model z roku 1939. Právě tento Ford byl tehdy jedním z velmi obvyklých vozů, na silnicích jich jezdily desítky. Není se proto čemu divit, že si pašeráci alkoholu vybrali právě tento, naprosto nenápadný vůz a začali jej upravovat, aby v něm mohli nenápadně pašovat nelegální alkohol. Úpravy byly z počátku ryze prostorové, vše proto, aby se do něj vešlo co nejvíce zboží. Potom přišly úpravy takové, aby auto bylo co nejrychlejší. A právě někde tam začala ta pravá evoluce NASCAR vozů.

Zesilovala se zavěšení kol, přidávaly se karburátory, aby auta mohla spalovat více benzínu. Byla přidávána nová sací potrubí, která vyráběly firmy Edelbrock nebo Offenhauser. Přidávány a vyměňovány byly i kompresory a turbodmychadla. Další modifikace byly pro zvýšení výkonu motoru a později byly vyměňovány celé motory. Dnes tedy můžete ve sbírkách a muzeích vidět nejeden model Fordu Coupé poháněný například plochým motorem FORD V8 nebo i původním V8 Flathead. Ford Coupé byl velmi oblíbený i pro své jízdní vlastnosti (ovládání, atp.), důkazem může být například fakt, že se s ním závodilo ještě v roce 1950. Ford tedy stál už u zrodu NASCAR a drží se v něm dodnes.

V sezóně 1951 se závodilo i s vozy automobilky Nash, závodil například vůz NASH AMBASSADOR. Tato automobilka byla vůbec první, začala aktivně podporovat NASCAR a bylo s ní sepsáno tovární sponzorství v letech 1950 a 1951. V Nashi závodil například Curtis Turner. Automobilka Nash přitom kladla důraz na aerodynamiku vozů. V roce 1954 se výroba Nash spojila s Hudson Motor Car Company. Spojení těchto podniků vedlo k vytvoření americké Motors Corporation (AMC), dodnes používají ve výrobě název Ambassador.

Jistým nástupcem velikána Ford Coupé by mohl být HUDSON HORNET (o.r.v.1952). První generace tohoto modelu se vyráběla v letech 1951 až 1954. Do roku 1953 poskytoval šestiválec výkon 107 kW. Poté došlo ke zvýšení výkonu na 126 kW. Nabízel se jako sedan, kupé i kabriolet. Důležitý je fakt, že se jednalo o první automobilku, která oficiálně poskytovala podporu NASCAR týmům.

Velikánem byl rozhodně PLYMOUTH BELVEDERE, s předchůdci (PLYMOUTH COUPÉ) se již závodilo v roce 1949, ale belvedere byl uveden na americký trh až v roce 1950. Oficiální výroba potom byla zahájena v roce 1951 a sériově byl vůz vyráběn v letech 1954 - 1970.

Důležitým vozem v historii NASCAR je určitě i OLDSMOBILE ROCKET 88 (o.r.v. 1953), vyráběn povětšinou GM. Automobilka Oldsmobile byla přitom založena už v roce 1897 jistým Ransom E. Oldsem. A přesto, že model Rocket 88 byl představen už v roce 1949, na poli závodním našel využití později.

FORD CONVERTIBLE (o.r.v. 1956) byl další v řadě vozů, které prošly bojištěm závodní dráhy a také kabriolet. Většinou se tyto vozy účastnily odnože NASCARu, tehdejší NASCAR Convertible Division, takže soutěže přímo určené pro typ těchto vozů. Celkem se ale tato (poněkud nesmyslná série - no považte, závody v kabrioletu?) série dočkala pouhých čtyř sezón.

Další z rodiny Fordu byl FORD GALAXIE (o.r.v. 1959-1974). Postupným vývojem a zlepšováním tento Ford dosahoval výborných výsledků a začalo se mluvit o tom, že tento vůz by měl na závodní dráze konkurovat vozům z Chevrolettu. V NASCARu se se stoprocentností objevovaly modely z roku 1959 a 1965. V roce 1963 se potom objevil vylepšený model FORD GALAXY FASTBACK.

Dalším velikánem je beze sporu FORD THUNDERBIRD, neboli T-BIRD (o.r.v. 1958 - 1972). Většina dnešních moderních automobilů, a to i těch závodních, jsou založeny na unibody konstrukci, ale v roce 1958 to byla ještě velká neznámá, nebo známá, ale málo kdo tuto technologii ovládal. Vozy měly pevnou zadní nápravu s vinutými pružinami a nezávislé přední zavěšení. Rozvor nápravy byl až 113 palců. Motory V8 produkovaly kolem 300 koní. Tak luxusní vůz, jako byl tehdy Ford Thunderbird, navíc s dvojitým výfukem se samozřejmě dočkal i verze v kabrioletu, a rok co rok jistých vylepšení, které Fordu jako takovému zaručovaly vysoké tržby na trhu. A samozřejmě, když se na scéně objevil Thunderbird, spousty týmů, které do té doby měly ve svých garážích Ford Galaxy, přesedlaly do Thunderbirdu. Jedním z nejúspěšnějších Ford týmů té doby byl Holman a Moody, kteří ve své garáži neměli nic jiného než T-Birdy.

Jedním z největších krasavců v historii NASCAR byl, je a bude DODGE CHARGER (r.v. 1966-1978). Díky vlastnostem byla idea taková, že Charger bude velmi dobrý na více klopených tratích. Jenomže nic nefungovalo, tak jak všichni zamýšleli. Všechno zlé je pro něco dobré a tak konstruktéři instalovali na „kufr“ spoiler a výsledkem byla mnohem lepší trakce při vyšších rychlostech. A tak se Dodge Charger 1966 stal prvním americkým vozidlem, které bylo vyráběno a nabízeno se spoilerem. Dodge Charger strávil na okruzích NASCAR celkem jedenáct let. Za tu dobu dokázal ukořistit sto dvacet čtyři výher. Richard Petty v něm vyhrál tři ze svých sedmi titulů a možná právě proto jej nejvíce proslavil právě on. Kdo by neznal oranžovo-modrou čtyřicet trojku.

Do naší první generace NASCAR vozů se ještě vejde CHEVROLET IMPALA se svými prvními dvěma generacemi (r.v. 1958-1960). Chevrolet se dnes může pyšnit celkem deseti generacemi Impaly, a pokud si chcete udělat chuť, rozhodně stojí za to, vygooglit si poslední model z roku 2014. Dnes je nejslavnějším řidičem Impaly bezesporu Jimmie Johnson. 

Tímto končí přehled vozů první generace. Samozřejmě že tu byly i další vozy, například Lincoln (o.r.v. 1949), Studebaker (o.r.v. 1951), 

 Buick Special (o.r.v. 1956), 

Chevrolet Fox (o.r.v. 1963) ale také Pontiac, Valiant, Chevelle a Chrysler. 

Období těchto vozů NASCARU přineslo nesčetně hvězd, jmenujme si například Lee Pettyho, Bucka Bakera, Ned Jarretta a Juniora Johnsona. Na druhou stranu s těmito vozy odešlo i několik opravdu výjmečných závodníků. Za všechny jmenujme tragicky zesnulého Glenna 'Fireball' Robertse.