Kansas Speedway

Ovál Kansas Speedway byl letošní 11. zastávkou v 36ti dílném seriálu zvaném NASCAR Sprint Cup. Při příležitosti svátku všech mamimek, babiček a prababiček se první závod nedaleko řek Kansas a Missouri tentokrát zahalil pod roušku noci. Závod se tedy jel netradičně v sobotu večer a vše se odehrálo po umělým osvětlením.

Druhou desítku závodů roku 2014 zahájil, jakožto lídr průběžného pořadí, Jeff Gordon. Ten se však z tohoto faktu nikterak neradoval. Jak známo, letos se hlavně počítají vítězství. Pánové Kevin Harvick a Joey Logano jsou zatím jediní,kteří si z letošních prvenství mohou připsat dvě čárky. Pro Kevina to bodově jinak moc růžové není. Jeho 19. příčka v průběžném pořadí je však zatím nejlepší, co se hvězdného Stewart-Haas týmu týče. Kansas měl vše změnit.

Tolik zmiňovaný Kevin Harvick si během pátečního odpoledne dojel pro své osmé pole-position. Nálada se mu jistě zvedla i po zjištění, že právě minulý rok oba závody v Kansasu vyhráli vítězové kvalifikace - ve světě NASCAR se jedná o menší raritku.

Trať Kansas Speedway se nachází necelých 15 mil od středu města Kansas City. Město je mimojiné známé i tím, že leží na hranicích států Kansas a Missouri. Město vzniklo v roce 1853 a co se závodění týče, NASCAR si udělalo na “kansasany” čas až v roce 2001, kdy se na Kansas Speedway startovalo poprvé. Sousední Missouri se nejvyšší souteže do dnešních dnů nedočkalo. Heartland Park Topeka je jediná trať (klasický road course), která v minulosti hostila závody NASCAR Camping World Truck Series.

Samotný start byl o několik málo desítek minut odložen. V pozadí se objevily dešťové mraky a vše spíše nasvědčovalo tomu, že se první noční závod v Kansasu přesune na nedělní odpoledne. Radar však napovídal, že by se přecijenom mohlo začít závodit. A taky závodilo.

Z první řady vyrazil Kevin Harvick a Joey Logano, který se letos do závodu z první řady vydal už po čtvrté. Druhou řadu pak tvořilo duo Brad Keselowski a Carl Edwards. Pátým místem v kvalifikaci na sebe upozornil nováček Kyle Larson, který se zatím tváří, že se po čtyřech letech stane dalším nováčkem, kterému se podaří navštívit Victory Lane. Vedle Larsona se na start postavil Kurt Busch.

Jednotlivé zastávky v boxech byly odhadovány na 46. až 50. kolo. První návštěvníci však na pit-lane zavítal už okolo 40.kola. Jakýsi rekord mezi jednotlivými zastávkami v boxech před lety vytvořil Brad Keselowski, který dokázal na trati vydržet 59 kol. Mimojiné tento výkon ten den zpečetil i vítězstvím (červen 2011). Po prvních zelených zastávkách se na prvním místě stále držel Kevin Harvick. Druhý kroužil Joey Logano a třetí Carl Edwards.

První vzrušení dne zařídil Clint Bowyer. Výjezd na studených pneumatikách se mu pomstil na protilehlé rovince, kde skončil v divokem smyku. Pochvalu si jistě zaslouží mladičký Ryan Blaney, který se roztočenému Bowyerovi tak tak vyhnul. Pro Blaneyho to byl rovněž první start v rámci Sprint Cupu. Jeho angažmá v týmu s číslem 12, tedy Penske Racing, by mohlo být znamení na lepší zítřky. Otec Ryana, Dave, se bohužel do závodu nekvalifikoval. Stát se jinak, bylo by to od roku 2005 poprvé, co by v jednom závodě Sprint Cupu startoval otec i syn. Tehdy se v Atlantě ukázali Bobby Hamilton a mladší Bobby Hamilton Jr.

První žlutá fáze rovněž naznačila jakým směrem se dnešní závod nejspíše vydá. V momentě kdy se zamávalo žlutou vlajkou, se jako jediný ve vedoucím kole nacházel Brad Keselowski. Díky pravidlům Lucky Dog a Wave’round se nakonec k Bradovi dostali i ostatní. Ovšem mezi vedoucím číslem 2 a zbytkem pole, byl velký počet opozdilců.

Pomalejší vozy však nebyly ničím, s čím by si Kevin Harvick neporadil. Pár kol po restartu se Kevin opět pral o vedení. Harvick se toho dne na prvním místě prohnal celkem ve 119 kolech, tedy nejvíce ze všech.

Velká nehoda se stala v 60. kole, kdy si k sobě našli cestu Michael Annett, David Gilliland, Landon Cassill a Ryan Truex. Následovaly pit-stopy. Po restartu se dopředu opět vydal Kevin Harvick, který si po čase vypěstoval téměř pěti-sekundový náskok. Druhý kroužil Jeff Gordon a třetí Carl Edwards.

Ve 110. kole došlo k dalšímu přerušení. Po travnaté ploše se projel Marcos Ambrose. Žlutá fáze a předčasné boxové zastávky tentokrát nenechaly v pořadí kámen na kameni. Dale Earnhardt Jr. a Jimmie Johnson si např. nechali poručit pouze výměnu dvou pneumatik. Našli se i jezdci, kteří do boxů vůbec nezajeli. Po restartu vyniknul Joey Logano, který tvrdí muziku po celou letošní sezónu. Za ním se vynořil Jimmie Johnson, Kyle Busch nebo i Jamie McMurray či Brian Vickers. Toho času vedoucí Kevin Harvick a jeho stín Jeff Gordon se propadli na 19. resp 20. příčku.





Kromě Ambroseho se do problémů dostal i Denny Hamlin, vítěz z Talladegy. Kurt Busch i Jamie McMurray rovněž předvedli smyk. Kurt dokonce dvakrát. Největší ránu dne, ale zařídil A.J. Allmendinger. Při výjezdu ze čtvrté zatáčky se opřel o vůz Justina Allgaiera. Tomu se následně nedokázal vyhnout David Gilliland. Velká kolize byla zakončena ohnivou show. Všichni zúčastnění naštěstí nezraneni.





Skvělý závod předvedla i jediná žena startovního pole. Danica Patrick se svého času vyšplhala až na třetí místo - poté co v jedné zatáčce předjela Tonyho Stewarta i Dale Earnhardta Jr. Perfektní den nejúspešnější ženy amerického motorsportu byl zakončem krásným sedmým místem. Její nejlepší výsledek (osmé místo z Daytona 500 z roku 2013) byl rázem pokořen.

V 204. kole se do problémů dostal (opět) Kurt Busch. Vedoucí skupinka jezdců zajela ke svým mechanikům. Jisté bylo, že to není poslední zastávka. Do konce zbývalo necelých sto mil. Na předním místě se tentokrát vozil Dale Earnhardt Jr., navrátilec Denny Hamlin, Kyle Larson či Jimmie Johnson. Velký comeback zaznamenal i Matt Kenseth, který se celý den potácel okolo 20. místa. Návrat do Top10 se považoval za velký úspěch.

Na trati se jezdci rozdělili dle pit-stopů. Mezi jednotlivými vozy byl rozdíl 10-15 kol paliva. Hrozba žlutého praporku tedy strašila nejednoho zájemce o vítězství. I když se duo Harvick/Gordon propadlo do druhé desítky startovního pole, jejich snažení se záhy mohlo vyplatit právě díky dobře načasovaným pit-stopům. Rozhodovat se začalo cca 30 kol před koncem. Jako první do boxů zajel Kasey Kahne. Následoval Kevin Harvick a Jeff Gordon. I když se na boxové uličce neustále něco dělo, všichni vždy sledovali právě vedoucího jezdce. Nejdéla to na trati vydržel tolik známý Jimmie Johnson. I on však musel zajet pro palivo. Do konce zbývalo deset kol.





Do šachovnicové vlajky se už divácí žádných kolizí nedočkali. Co však mohlo uniknout všem přihlížejícím, byl závod přímo na pit-lane. Poslední zastávku v boxech totiž lépe zvladli pánové Ricka Hendricka. Jeff Gordon se rázem ocitl před Kevinem Harvickem. Ačkoliv se po výjezdcu z boxů nacházeli ve druhé desítce závodního pole, šlo ve skutečnosti o souboj o první místo - tedy za předpokladu, že ke slovu nepřijde žlutá fáze.

Gordon se před Harvickem nacházel necelou jednu sekundu. Hlavním strašákem byli pomalejší jezdci. Jednou na situaci vydělal Harvick, podruhé Gordon. V posledním kole Gordon jakoby naschvál zpomalil. Dojezd do cíle se tímto zdánlivě zdramatizoval. Ať už ve zpomalení byl Gordonův záměr či nikoliv, tento čtyřnásobný šampión si dojel pro své letošní první vítězství. Do Chase se tímto Gordon kvalifikoval jak bodově tak i s důležitým vítězstvím. Číslo 89, to je pak celkový počet vítězství Jeffa Gordona v kariéře jezdce Sprint Cupu.

Připomeňme, že David Pearson má na svém kontě 105 vítězství. Druhá příčka v historických tabulkách není až tak nedosažitelná.

VÝSLEDKY ZÁVODU
POŘADÍ po 11.startech