Charlotte Motor Speedway

Měsíc květen je za Atlantikem považován za velký svátek. Vše se pochopitelně točí okolo uctívání památek všech padlých v bojích za svobodu. Květen je však znám i jiným svátkem. Motorsport za velkou louží zažívá vrchol sezóny v podobě nejslavnějšího závodu světa - Indianapolis 500. Ve světě NASCAR se ovšem jedná o jinou podívanou. Nejdelší závod sezóny si nemohl najít lepší termín, než den kdy se jede slavná pětistovka. To vše s předkrmem zvaným GP Monaco.

Letošních 200 kol ve staré cihelně, potažmo 400 kol na okruhu Charlotte Motor Speedway bylo opepřeno Kurtem Buschem, který napodobil svého šéfa, Tonyho Stewarta. Kurt se zapsal na start obou závodů. Tony Stewart tak učinil v roce 1999 a 2001. Příčemž druhý pokus vyšel nad očekávání dobře. Šestá příčka z Indy a třetí místo z Charlotte - to byla rovněž meta Kurta Busche.

Netřeba déle popisovat závod v Indianapolis - více, jak jinak, Víťa Boch. Za zmínku stojí velmi překvapivé šesté místo Kurta Busche. Následovala cesta do Charlotte.

Kvalifikaci na 12. závod sezóny vyhrál Jimmie Johnson, který se letos ještě nepodíval na Victory Lane. Kulatá 33. pole-position pro šestinásobného šampióna mohla znamenat jakousi vzrpuhu do lepších zítřků. Vedle Johnsona se na start postavil člen týmu Penske Racing (netradičně), Brad Keselowski. Velké až větší, čí spíše největší překvapení dne - to bylo čtvrté místo Danici Patrick. Kasey Kahne, Denny Hamlin ani Clint Bowyer na jedinou ženu startovního pole nestačili. Neoválový specialista Marcos Ambrose rovněž zaznamenal rychlou kvalifikaci v podobě devátého nejrychlejšího času.

Po startu trvalo dvě kola, než se ve vedení usadil Jimmie Johnson. Ve čtvrtém kole se Danica bez větších problémů dostává na druhou příčku. Brad Keselowski bohužel nabral špatný směr. Johnson má na svém kontě tři vítězství z nejdelšího závodu sezóny. Ovšem všechny tři úspěchy příšly před neslavně známou výměnou povrchu v roce 2005. Tehdy na jaře i na podzim v Charlotte padly rekordy, co se počtu žlutých fází týče.

V 25. kole se žlutá vlajka mírně zavlnila, to když Brian Scott otřel svůj závoďák o lemující zeď. Žlutá fáze se nekonala celou první čtvrtinu závodu. Boxové zastávky tedy ve dvou případech proběhly pod vlajkou zelenou. Na přdních místech se po prvních 100 kolech držel Kevin Harvick, Jimmie Johnson, Clint Bowyer a Dale Earnhardt Jr. V první desítce se držel i Matt Kenseth, který stejně jako Jimmie, letos ještě nevyhrál. Danica se toho času ocitala na 14. pozici. Vzpomínaný Kurt Busch se poroučel do jednokolové ztráty.

První přerušení příšlo na řadu v 108. kole. Ačkoliv pár kol před výjezdem zpomalovacího vozu byli jezdci na pit-lane, opět se zajelo k mechanikům. První restart dne poslal do vedení Kevina Harvicka. Pořadí za ním se téměř neměnilo. Následoval Johnson, Bowyer, Gordon, Earnhardt Jr., Keselowski, Vickers, Truex Jr. a Logano. Kurt Busch se vrátil zpět do vedoucího kola, tentokrát na 18. příčku.

Druhá žlutá fáze byla opět zapříčiněna předměntem na trati. I když v tomto případě šlo spíše o škrabání prstíčkem po další reklamní pauze. Vyhozená plastová láhev ocitající se pár metrů od vnitřní zdi na protilehlé rovince, pádný důvod proč být ostražitý. Přerušení, ale také slouží jezdcům k návratu do vedoucího kola. Tentokrát jich bylo 12. Zdánlivě nepodstatný fakt, však v konečném zúčtování může zamotat s celkovým pořadím. Jezdci využívající tzv. wave’round se rázem ocitnou nejen ve stejném kole jako vedoucí muž, ale také v jiném tankovacím okně. (Pravda, díky častému přerušování se nabízená taktika boxových zastávek rázem maže, tedy může a nemusí).

První náraz do zdi zaznamenal David Gilliland. a to v 165. kole. Největší či spíše nejhromadnější karambol odstartoval Marcos Ambrose, který se v 235. kole roztočil ve čtvrté zatáčce. Ačkoliv nešlo o demoliční derby, do situace se zapletlo celkem pět vozů - včetně Danici Patrick. Ještě před tímto karambolem se do boxů poroučel Clint Bowyer, který měl podezření na prázdnou pneumatiku. Problémy však měli i jiní.




Kurt Busch zakončil svůj “doubleheader” ve 271. kole. Zradil jej motor. Stejně dopadla i Danica Patrick - stejný tým, stejný problém. Ryan Truex a Reed Sorenson se rovněž ocitli mimo hru díky poruše hnací jednotky. Žlutou vlajkou se ten den mávalo “pouze” osmkrát. Otevřela se tedy možnost šetření paliva. Ta se týkala zejména Brada Keselowskiho a Carla Edwardse. Díky častému přerušení mezi 200. a 300. kolem se jednotlivé týmy rozhodly k výměně dvou nebo čtyř pneumatik. V případě Keselowskiho či vedoucího trojice Harvick/Johnson/Gordon se týmy rozhodly dokonce zastávky v boxech vynechat. Žlutá vlajka však veškeré boxové taktizování záhy zhatila.

Z vedoucí skupinky se v 311. kole do boxů poroučel Dale Earnhardt Jr. Opět podezření na špatnou pneumatiku. Mechanici však neváhali a šli zkontrolovat útroby pod kapotu. Náznak vážnějších problémů se nepotvrdil. I tak, velmi rychlý vůz s číslem 88 se do cíle dostal až na 19. příčce. Mezitím se na trati odehrávala skvělá bitva o vedení. V hlavní roli Matt Kenseth a Jimmie Johnson. Oba jezdci minulý rok excelovali, co se vítězství týče. Letos ani jeden z nich zatím nevyhrál.

Poslední kolo boxových zastávek přišlo na řadu mezi 325. a 345. kole. Nejdéle na trati vydržel Brad Keselowski, jehož taktika byla jasná - šetřit palivo. Jeff Gordon tentokrát zvolil výměnu pouze dvou pneumatik. Po výjezdu z boxové komunikace se dostal před Johnsona i Kensetha. Kevin Harvick, který byl svého času o jedno kolo zpět, se rovněž nebezpečně blížil. Poslední žlutá fáze přišla poté, co se Alex Bowman popral s prasklou pneumatikou.

Pit-stopy tentokrát vynechal Johnson, Gordon, Kenseth a Martin Truex Jr.




Restart nejlépe vyšel Mattu Kensethovi, který se po vnější straně přehnal před vedoucího Gordona. Ten se v zápětí začal propadat směrem vzad. Do cíle dojel na 7. místě. Ačkoliv Kenseth poodjel na téměř dvojsekundový rozdíl, Johnson se rychle blížil. Blížil se i Kevin Harvick, který na rozdíl od prvních dvou jezdců letos už dvakrát vyhrál.

Devět kol před koncem se Matt a Jimmie potkali v těsném souboji na protilehlé rovince. Matt se snažil blokovat co mu dráha stačila. Rozum mu nakonec nedovolil Johnsona vytlačit úplně z dráhy. Johnson se dostal na první místo a do zpětných zrcátek se už nepodíval. Naopak Kenseth měl ještě plné ruce práce s Harvickem. Kevin se na druhé místo dostal pár kol před koncem. Na stíhací jízdu Jimmieho Johnsona už nezbyl čas.

Johnson si v Charlotte dojel pro své 67. vítězsví kariéry a zajistil si tak účast v letošním Chase for the Cup.

Další závod se jede příští neděli na okruhu Dover International Raceway.

VÝSLEDKY závodu.
POŘADÍ po 12. odjetých závodech.