Shell & Pennzoil Grand Prix of Houston – před závodem

Po dvou volných víkendech se v sobotu a v neděli vrátí vozy IndyCar na závodní okruh. Kolotoč seriálu se znovu roztočí tam, kde se 7. června zastavil, ve státě Texas, ale z dallaské aglomerace se posune na jih k pobřeží Mexického zálivu do Houstonu, čtvrtého největšího amerického města a rodiště legendárního A.J. Foyta. Z přesunu podniku ze začátku října na konec června neměli fanoušci radost. Sice se tak závod vyhnul termínové kolizi se zápasy amerického fotbalu, ale v červnu nejsou v Houstonu výjimkou ani čtyřicetistupňová vedra. Nicméně předpověď počasí je zatím k jezdcům a fanouškům mnohem milostivější, meteorologové předpokládají polojasno a teploty „jen“ kolem 33° C. Páteční tréninky by mohl ovlivnit i déšť.

Ačkoliv jej v 90. letech díky Texas Motor Speedway zastínila aglomerace měst Dallas a Fort Worth a v posledních letech také texaské hlavní město Austin těšící se z nového okruhu Circuit of the Americas, byl Houston prvním významným centrem motorsportu v Texasu. Jen hodinu a půl jízdy autem od centra Houstonu leží pozapomenutý ovál Texas World Speedway. Dráha otevřená v roce 1969 měří 2 míle a je jednou ze sedmi amerických „superspeedways“, tedy oválů delších než dvě míle.

Šampionát USAC na TWS zamířil celkem devětkrát. Není překvapením, že se v Texasu nejvíce dařilo „Super Texovi“ A.J. Foytovi, který vyhrál čtyři závody. Ale texaský ovál nebyl mezi jezdci oblíbený, nevynikal zrovna bezpečností a v průběhu let ani technickým stavem. CART na něj nikdy nezavítal a s koncem šampionátu pořádaného USACem skončily i formulové závody na Texas World Speedway. NASCAR texaský ovál opustil v následujícím roce a od té doby je ovál využívaná jen pro klubové závody a testování.

Fanoušci v jižním Texasu museli na další závod čekat až do roku 1998, kdy CART poprvé zavítal přímo do Houstonu, na 1,6 míle dlouhý okruh vybudovaný kolem výstaviště. Závod finančně podporovala ropná společnost Texaco, ale v kalendáři vydržel jen čtyři sezóny. Stavební práce v centru Houstonu znemožnily jeho pokračování. Čtyři roky hledal CART, respektive Champ Cars, promotér a město Houston náhradní variantu, až ji našlo na pozemcích kolem legendárního fotbalového stadionu Astrodome a jeho moderního nástupce Reliant Stadium, podle místní energetické společnosti známé jako Reliant Park (od letoška NRG Park).

Houston - virtuální kolo:

Závod na trati prakticky shodné s tím, kam IndyCar zamíří i letos, měl ale vzhledem k zániku Champ Cars jen krátkou historii, stihly se odjet jen dva ročníky. Oba závody vyhrál Sebastien Bourdais. Promotér závodu Mike Lanigan se od spojení obou sérií snažil přivést IndyCar „zpět“ do Houstonu a uspěl až vloni. Dosavadní lídr šampionátu Hélio Castroneves zažil katastrofální víkend. Ačkoliv si mohl v Houstonu už zajistit titul, selhání techniky jej vyřadily z obou závodů a Scott Dixon díky vítězství a druhému místu převzal vedení v šampionátu. Druhý závod poznamenala těžká havárie Daria Franchittiho v poslední kole, po níž musel skotský jezdec ukončit kariéru.

Will Power, který jeden z loňských závodů vyhrál, míří do Houstonu jako lídr šampionátu. Při posledním víkendu, kdy IndyCar závodila v oba dny, se na městském okruhu v Detroitu radoval z vítězství a druhého místa. Jeho stájový kolega Hélio Castroneves byl ale v Detroitu tím nejrychlejším jezdcem a o vítězství v prvním závodě jej připravila jen horší strategie, než jakou tým Penske naordinoval Powerovi. Castroneves dostane tento víkend vůz v barvách přezdívaných „žlutá ponorka“, protože jeho sponzorem je společnost Pennzoil, titulární sponzor závodu.

Na třetím místě v šampionátu najdeme vítěze Indy500 Ryana Hunter-Reaye, který by asi nejraději na poslední tři závody rychle zapomněl, protože z vedení v šampionátu se po nehodě v posledním kole prvního detroitského závodu a dvou odstoupení v závodech následujících stala šedesátibodová ztráta na Powera. Loňský šampion Scott Dixon zatím na větší úspěch čeká, na Powera ztrácí už 156 bodů, ale svojí cestu za titulem vloni také odstartoval až při jedenáctém závodu sezóny, když se v Poconu dočkal prvního vítězství. Pocono je na programu hned příští týden, oproti loňsku je závod sice o 100 mil delší, nicméně se za něj udělují dvojnásobné body.

INDYCAR si pro fanoušky připravila jednu „novinku“. Počínaje tímto víkendem začíná opět zdarma přenášet na webu indycar.com videopřenosy všech volných tréninků. Vedle dvou 45 minutových je v pátek na programu i nácvik pevných startů, protože ten poslední na okruhu v Indianapolisu skončil ošklivou kolizí. Pevným startem začne sobotní závod, v neděli se startuje letmo.

Vedle Castronevese si speciální barvy připravili i další jezdci. Bourdais se vrací do bělozeleného zbarvení elektronických cigaret Mistic. Závod je domácím pro spolumajitele týmu Rahal Letterman Lanigan Racing Mikea Lanigana a tak jeho stáj přidá na startovní rošt druhý vůz. Červenočerný vůz bude řídit Luca Filippi a stejně jako druhý vůz jej sponzoruje Národní garda. Simon Pagenaud se vrací k oranžovým barvám, které měl na voze v Dallasu. A Charlie Kimball vymění tradiční kombinaci modré a oranžové za novou šedozelenou.

NRG Park
Délka trati: 1,634 míle
Počet zatáček: 10
Délka závodů: 90 kol, 147 mil
Loňské pole position: Takuma Sató (A.J. Foyt Enterprise) a Hélio Castroneves (Team Penske – kvalifikace pro 2. závod byla zrušena a startovalo se na základě bodů)
Loňští vítězové: Scott Dixon (Target Chip Ganassi Racing) a Will Power (Team Penske)
Rekord okruhu: Will Power, Team Australia, 0:57.405 (2007, Champ Cars)

Časový harmonogram (SELČ)
Pátek 26. 6.
17:00 – 17:45 – 1. trénink
21:00 – 21:45 – 2. trénink
21:45 – 21:55 – Trénink pevného startu
Sobota 27. 6.
17:00 – 18:10 – Kvalifikace na 1. závod
21:45 – Start 1. závodu
Neděle 28. 6.
17:00 – 17:30 – Kvalifikace na 2. závod
21:45 – Start 2. závodu