ABC Supply Wisconsin 250 – před závodem

Tři závody zbývají do konce letošního ročníku Verizon IndyCar Series. Matematicky má na titul šanci ještě více jezdců, ale reálně se souboj smrsknul na první šestici. Poslední závod je, stejně jako ostatní pětistovky, dvojnásobně bodován, takže zbývá během posledních tří srpnových víkendů rozdělit ještě 200 bodů. Kdo tedy bojuje o to, aby na párty v Kalifornii pozvedl nad hlavu trofej pro vítěze, Astor Cup? Šampionát vede s 548 body Will Power, čtyři body ztrácí jeho stájový kolega Castroneves. Třetí příčka s 485 body patří Hunter-Reayovi, o jeden bod méně má čtvrtý Pagenaud. Na páté příčce najdeme se 447 body třetího pilota týmu Penske, Juana Pabla Montoyu. Sedm bodů ztrácí vítěz posledního závodu IndyCar v Ohiu a obhájce titulu Scott Dixon.

Tento víkend čeká na jezdce IndyCar mílový ovál ve wisconsinském městě West Allis. Milwaukee Mile je vůbec nejstarším závodištěm na světě. Než se na trati, samozřejmě ještě nezpevněné, začaly v roce 1903 prohánět závodní vozy, téměř tři desítky let sloužilo závodiště dostihům. V historii amerického formulového sportu se Milwaukee těšilo výsadnímu postavení. Od roku 1947 patřilo Milwaukee právo hostit první závod následující po pětistovce v Indianapolisu. Vedle toho se v Milwaukee většinou závodilo i na konci srpna. Srpnový závod vypadl z kalendáře až v roce 1982, to už ale závody pořádal CART.

„Míle“ o svůj závod přišla až v roce 2010, ale podařilo se jej vzkřísit hned napřesrok. Nicméně to už závod připadal na polovinu června, nový promotér Michael Andretti jej chtěl spojit se Dnem otců. Závodu se ale komerčně příliš nedařilo, tak letos přišla změna, přesun na polovinu srpna. Uvidíme, jestli si u fanoušků povede lépe.

Milwaukee Mile - virtuální kolo:

Zpět k boji o titul. Ačkoliv mu v průběžném pořadí patří až třetí příčka, jako největší favorit míří do Milwaukee Ryan Hunter-Reay. Američan vyhrál na krátkém oválu poslední dva závody. Vedle toho nesmíme zapomenout na dominantní vítězství v roce 2004, ještě v éře CART. V Hunter-Reayův prospěch by mohla mluvit i psychika, na rozdíl od Powera, Castronevese či Pagenauda, Hunter-Reay již titul získal. Navíc finále se jede na dlouhém oválu ve Fontaně a Hunter-Reayovi se už na jedné superspeedway letos podařilo zvítězit, takže kromě boje o titul pojede ve Fontaně i o čtvrt milionovou prémii, pokud by ke svému vítězství v Indianapolisu přidal i triumf ve Fontaně.

Lídr šampionátu Will Power si vloni prožil hroznou sezónu. Až v jejím závěru, na okruhu v Sonomě, kam se seriál IndyCar přesune příští víkend, se mu podařilo prolomit více než rok a půl dlouhé čekání na vítězství. Powerovi se v Sonomě opravdu daří, jako Dixonovi v Ohiu či Hunter-Reayovi v Milwaukee. Z pěti závodů zde třikrát vyhrál a jednou dojel na druhém místě. Ale také se zde v roce 2009 vážně zranil, čímž pro něj sezóna skončila. Vedle Sonomy dokázal Power vloni zvítězit i ve Fontaně. Právě u něj je ale největším otazníkem psychika. Pokud si Power do Fontany přiveze těsný náskok, dokáže jej tentokrát udržet, nebo bude zase sledovat z boxové zídky, jak mu titul někdo vyfoukne?

Jeho stájový kolega Castroneves přišel o loňský titul v samém závěru sezóny, když jej několikrát zklamala technika. Podobné potíže si Brazilec vybral i během posledního závodního víkendu v Ohiu, kde vypověděl službu plynový pedál ještě před startem závodu, díky čemuž se do čela šampionátu dostal Power. Castroneves letos zvítězil v Detroitu a dvakrát skončil druhý v obou pětisetmílových závodech. Ve Fontaně by mohl udeřit. Z tratí zbývajících v kalendáři Castroneves zvítězil na jediné – v Sonomě, kde je tým Penske tradičně silný. Nicméně ze Sonomy i Milwaukee má na svém kontě druhá místa. A zatímco Power prohlašuje, že jde závod od závodu a na šampionát se snaží nemyslet, konzistentní výkony a dojíždění na dobře bodovaných pozicích jsou Castronevesovou devízou.

Za nejkratší konec zřejmě z celé šestky tahá Simon Pagenaud. Ačkoliv tým Sama Schmidta si v posledních dvou letech vedl výborně, chybí mu zkušenosti jejich rivalů od Penskeho, Andrettiho či Ganassiho. Pagenaud v Milwaukee, Sonomě a Fontaně nikdy nedojel lépe než pátý a na oválu nejenže nevyhrál, ale nikdy ani nevystoupal na stupně vítězů.

Ačkoliv se více než ztráta více než sta bodů zdá být diskvalifikační, pokud jde o šance na titul, nesmíme zatím lámat hůl ani nad zkušenými veterány Juanem Pablem Montoyou a Scottem Dixonem. Montoya ví, jaké to je vyhrát ve Fontaně titul a navíc letos jeho silnou stránkou byly právě dlouhé ovály. V Indianapolisu dojel pátý a v Poconu se radoval ze svého zatím jediného letošního vítězství. Takže, stejně jako Hunter-Reay, bude ve Fontaně bojovat o čtvrt milionu dolarů pro vítěze dvou pětisetmílových závodů. Na rozdíl od svých stájových kolegů hraje v jeho prospěch psychika. Už jeden titul má a navíc od něj letos další nikdo nečekal, není pod takovým tlakem, může jen získat. Zbývající závody se jedou na okruzích, které alespoň trochu zná, v Milwaukee závodil a vítězil v CART, závodil i ve Fontaně, kromě CART samozřejmě i v NASCAR. V Sonomě, byť na jiné konfiguraci, získal své jediné vítězství ve Sprint Cupu a před sezónou tu s týmem Penske testoval.

Scott Dixon už vloni dokázal v závěru sezóny smazat masivní ztrátu, polila ho v Ohiu živá voda nebo to byl jen náhodný výkřik v jinak nepovedené sezóně? Těžko říct. Ale Dixon může ještě překvapit. Zkušenosti má na rozdávání, vítězil v Milwaukee i Sonomě. Ačkoliv titul obhajuje, není pod tlakem, protože už může jen překvapit. Šampionem se stal už třikrát, sice by čtvrtým titulem vyrovnal bývalého stájového kolegu Franchittiho, ale na rozdíl třeba od Castronevese se nemusí obávat, že když to nevyjde letos, nemusí to vyjít už nikdy, protože je o pět let mladší.

Někteří jezdci míří do Milwaukee s vozy zbarvenými jinak, než tomu bylo v předchozích závodech. Montoya se vrací k barvám PPG (modrobílá kombinace). Tony Kanaan by se měl cítit pěkně v suchu, jeho vůz sponzoruje výrobce plen Huggies. Tým Rahal Letterman Lanigan připravil pro Grahama Rahala vůz v khaki barvách, aby se důstojně rozloučil s Národní gardou, která se rozhodla po sezóně z motorsportu odejít. Jiného sponzora dostal na tento víkend Josef Newgarden.

Milwaukee Mile
Délka trati: 1 míle
Délka závodu: 250mil/250 kol
Klopení: 2,5° - 9,25°
První závod 1903 (IRL/IndyCar 2004)
Loňský vítěz: Ryan Hunter-Reay (Andretti Autosport)
Loňské pole position: Marco Andretti (Andretti Autosport) – 0:42.8584 (2 kola)
Rekord okruhu: Hélio Castroneves, Team Penske, 2006 – 0:21.1854
Neoficiální rekord okruhu: Patrick Carpentier, Forsythe Racing (CART), 1998 – 00:20.028

Časový harmonogram (SELČ)
Sobota 16. 8.
17:00 – 18:00 – 1. trénink
20:30 – 21:30 – 2. trénink
Neděle 17. 8.
00:00 – 1:15 – Kvalifikace
21:45 – Start závodu ABC Supply Wisconsin 250