Přehled výrobců a jejich modelů – McLaren, Mercedes-Benz, Mercedes-AMG.

Ve Formuli 1 anebo při vývoji špičkového gétéčka spolupracující výrobci vstoupili do GT3 takřka ve stejné době. Po stránce prodejů i sportovních úspěchů je na tom lépe německý výrobce, i když britský rival se nenechává zahanbit.

16. McLaren

Další z řady ostrovních tvůrců sportovních vozů si na vstup do GT3 musel počkat až na oživení produkce po představení typu MP4-12C. Vozy z Wokingu již v civilním provedení dokáží svými výkony převyšovat potřeby kategorie GT3. Tomu odpovídaly také vyšší ceny, které převyšují běžnou cenovou hladinu.

Britský výrobce upřednostňuje poskytnutí kvalitní podpory vyrobením omezených sérií vozů. Naopak neváhá poskytnout k dobré reprezentaci značky své tovární jezdce soukromým týmům.

Specialitou britských modelů jsou motýlí dveře s vyklápěním šikmo vzhůru.

MP4-12C (031)

150007

Foto: Roman Klemm

K vývoji GT3 verze přizvali technici z Wokingu pod vedením šéfa testovacích jezdců Chrise Goodwina tým CRS. Vedoucím projektu vozu McLaren GT byl ustanoven jeho vedoucí Andrew Kirkaldy. Britská stáj zakrátko po završení vývoje v roce 2011 ohlásila ukončení svých závodních aktivit, aby se plně mohla věnovat nové roli při podpoře zákazníků.

Základ skvostu britských techniků, jednodílný monokok z uhlíkových vláken s hmotností pouze 75 kilogramů, byl použit beze změn. To se netýkalo přeplňovaného osmiválce o objemu 3,8 litru, jehož šestisethlavé stádo bylo zredukováno o sto koní. Zvláštností v konstrukci motoru je použití ploché klikové hřídele, jíž mají z konkurentů ještě vozy Ferrari.

O změnu převodových stupňů se stará výrobek od firmy Ricardo. Méně obvyklé dodavatele použil McLaren i u brzdového systému, když zvolil Akebono.

Výstupy výpočtů dynamiky kapalin (CFD) byly ještě ověřeny v aerodynamickém tunelu společnosti MIRA. Následovaly změny difuzoru, spliteru anebo rozšířených předních blatníků.

Přestože ve Wokingu požadovali v přepočtu nemalých 356 tisíc euro, po první sérii 25 vozů se jen zaprášilo.

Na základě zkušeností zákazníků z premiérové sezóny byla v roce 2013 představena vylepšená verze, u níž se podařilo dosáhnout lepší účinnosti a snížení opotřebení pneumatik. Změny se týkaly zadního křídla se sníženou nedotáčivostí, možnosti výběru jiných tlumičů a nové elektroinstalace doplněné změnami kontrolní jednotky motoru. Zvětšené průduchy v kapotě zajistily lepší chlazení motoru. Cena vozu vzrostla na 388 tisíc euro.

V době uvedení nástupce (650S) se výrobce z Wokingu pochlubil docílením 51 vítězství prostřednictvím čtyř desítek exemplářů. K titulům dopomohl vůz ve třech případech, mj. v International GT Open v roce 2013 Giorgiovi Pantanovi i jeho týmu Bhai Tech.

650S (037)

173058

Foto: Tomáš Krejčík

Pouhé tři sezóny v akci měl za sebou MP4-12C, když se jeho místo chystal zaujmout od roku 2015 nástupce. Nové označení a z čelního pohledu odlišný vzhled dokázaly zastřít rozsáhlou modernizaci výše zmíněného modelu. Poznatky z jeho provozu však byly využity při návrhu.

Výtky na ovladatelnost měly zlepšit širší přední pneumatiky, větší rozchod anebo přepracované zavěšení. Navzdory omezenému okruhu movitějších zájemců byly brány v potaz také provozní náklady při návrhu dílů s delší životností.

K zajištění účinnějšího chlazení byly zvětšeny vstupy k chladiči a brzdám anebo výdechy na kapotě. Větší boční vstupy také přispěly k chlazení motoru, ale především nového převodového ústrojí. Vystouplé vyústění na krytu motoru bylo po přesunutí chladiče převodovky do bočnic nahrazeno decentnější mřížkou.

Zvenčí podtrhla změny příď ve stylu supersportovního typu P1. Ostatních částí se týkaly jen menší retuše, mj. kvůli větším chladícím otvorům.

Přestože se cena v porovnání s verzí předchůdce z roku 2013 (325 000 liber) zvýšila pouze o pět tisíc, přepočet na evropskou měnu vycházel již na 414 600 euro. Vzhledem k příbuznosti s předchůdcem MP4-12C nebyla překvapením nabídka modernizace pro majitele tohoto modelu. V první vlně chtěl McLaren uspokojit patnáct zákazníků, dalších patnáct vozů předchůdce mohlo být upraveno podle novinky.

Směřování správným směrem stvrdily úspěšnější výsledky během pouhých dvou sezon. Po titulu v roce 2015 v International GT Open pro dvojici Parente/Ramos a jejich tým Teo Martín následoval mimořádně úspěšný rok 2016.

Nejcennějším triumfem byly tituly ve vytrvalostním díle prestižního Blancpain GT Series pro Bella a Ledogara a tým Garage 59. Parente uspěl v zámoří v Pirelli World Challenge, McLaren triumfoval v hodnocení výrobců. V GT mistrovství u protinožců se radoval z titulu Klark Quinn.

17. Mercedes

Přestože jméno výrobce s trojcípou hvězdou ve znaku je součástí názvu obou dosud představených modelů, hlavní podíl patří společnosti AMG. Názvy vozů budou výjimečně úplné, neboť i ve jménu výrobce jsou rozdíly.

Mercedes-Benz SLS AMG GT3 (028)

156966

Foto: Tomáš Krejčík

V roce 2010 představil Mercedes-Benz nástupce špičkového SLR vyvíjeného a vyráběného ve spolupráci se společností McLaren. Německý výrobce při návrhu silniční předlohy modelu SLS čerpal z odkazu slavného typu 300 SL. Třídu GT3 tím mohl o rok později obohatit o karoserii se vzhůru se vyklápějícími dveřmi.

Při vývoji civilní verze spolupracovali specialisté z AMG, která byla pověřena vývojem, s britskými techniky z McLarenu. S návrhem závodní varianty jim pomohla jejich závodní odnož HWA AG.

Do původního skeletu karoserie je usazena pohonná jednotka s novým sáním, upraveným ventilovým rozvodem, hlavou motoru a výfukovým systémem. Tím se podařilo zvýšit výkon motoru o objemu lehce přesahujícím 6,2 litru. Na jeho vývoji se nepodílel ve skutečnosti Mercedes-Benz, ale jedná se o první samostatný počin specialistů z AMG

Vydařené dílo techniků z Affalterbachu šlo od prvních chvil dobře na odbyt. Zájemci si museli připravit minimálně 334 000 euro. Po zhotovení prvních tří desítek vozů v roce 2011 následovalo každý rok okolo patnácti objednávek. Ještě v dubnu 2016, měsíc po představení nástupce Mercedes-AMG GT3, pracovali v Affalterbachu na tuctu nedokončených vozů. Přesná bilance typu SLS není k dispozici, nejspíše se jednalo o devět desítek upravených exemplářů.

Vůz byl úspěšný nejen v počtu vyrobených kusů, ale se svými triumfy se stal nejúspěšnější GT3 s motorem vpředu. Nejprve se v roce 2011 v ME GT3 stal Heico Motorsport nejlepší stájí.

O rok později Němci v projektu s Belgičany a Čechy (Heico Gravity-Charouz Team) titul v evropském mistrovství obhájili. Vycházející hvězdy GT scény, Maxmilian Buhk a Dominik Baumann, zároveň dobyly první z řady svých titulů v hodnocení jezdců.

Ve stejném roce se Winkelhock a Basseng stali posledními světovými šampiony v MS GT1. Jejich zaměstnavatel, Műnnich Motorsport, si přišel na své v hodnocení stájí. Výčet úspěchů v roce 2012 ještě doplňují tituly v Brazílii pro dvojici Rosa/Faria a v Německu pro Götze, Asche a jejich tým MS Racing.

O rok později souvisel s vítězstvím v 24 hodin ve Spa titul v celém šampionátu Blancpain Endurance Series pro Buhka. Belgický úspěch byl navíc jedním ze čtyř dílků k završení Grand Slamu, nejdůležitějších vytrvalostních podniků zahrnujících ještě 24 hodin v Dubaji a na Nordschleife a 12 hodin v Bathurstu.

Sezóna v roce 2014 přinesla titul pro Maximiliana Götze v Blancpain Sprint Series. V Austrálii triumfoval Richard Muscat. Poslední úspěch následoval o rok později titulem pro Sebastiana Asche a Lucu Ludwiga v německém ADAC GT Masters.

78471

Foto: BPA

Dva vozy provozoval tým Antonína Charouze, který ve společném projektu s belgickou stájí Gravity působil v roce 2011 v ME GT3. V roce 2012 se přidal ještě německý tým Heico. Po skončení ME GT3 se trojice týmů pod společným názvem HTP Gravity Charouz přesunula do FIA GT Series, kde nasazovala celkem tři vozy.

V roce 2015 si jeden exemplář pořídil MP Sports, jenž se s ním účastní mj. šampionátu vytrvalostních závodu 24H Series. Na Slovensku si tento typ vybral v roce 2013 tým Auto Centrum Bratislava. Působil s ním v středoevropských sériích FIA CEZ a ESET V4 Cup.

Mercedes-AMG GT3 (042)

173063

Foto: Tomáš Krejčík

Na kladně hodnocenou novinku čekala nelehká pozice vystoupat do výšin úspěchů racka SLS. Součástí vývoje byl i důkladný testovací program s třiceti tisíci kilometry včetně vytrvalostního testu v délce 30 hodin.

Místo upraveného sériového přeplňovaného motoru o objemu 4 litry vsadili v Affalterbachu na osvědčenou pohonnou jednotku z typu SLS. Důvodem je udržení pořizovacích i provozních nákladů na přijatelné úrovni.

Jednodušší konstrukce atmosférické jednotky umožnila doporučit interval generální opravy až po ujetí 20 000 kilometrů. Řadě týmů tato vzdálenost stačí na dvě sezóny. Převodovka vyvinutá ve spolupráci s firmou Hewland vyžaduje podobnou pozornost již po absolvování poloviční vzdálenosti.

Také AMG GT čerpá z odkazu legendárního modelu 300 SL. Nyní se jedná o prostorově tvarovanou mříž chladiče, pojmenovanou dle triumfu tohoto modelu v roce 1952 ve vytrvalostním závodě Carrera Panamericana v Mexiku. Svislé chromované vzpěry při pohledu z boku zaujmou nepravidelně vypouklým profilem připomínajícím žraločí nos.

Cena vozu začíná na částce 372 tisíc euro. Prozatím byly upraveny více jak dva tucty vozů. Na svém kontě má vůz prozatím cenný triumf z desetidílného seriálu Blancpain GT Series. V roce 2016 dobyli tuto trofej Maximilian Buhk a Dominik Baumann, v hodnocení týmů jejich HTP Motorsport.

Zdroj: SRO, Ultimate Car Page, Racing Sports Cars, Daily Sportscar, Top Speed, Car and Driver, McLaren, Mercedes-Benz, AMG, Wikipedia, Formule