V hlavní roli: třída GT3 – 13. díl
Přehled výrobců a jejich modelů – Porsche, Venturi.
Dnes představené značky mohly stát na startovní čáře GT3 zároveň. Zatímco německý výrobce je součástí GT3 stále, francouzský vůz představuje nejméně úspěšný počin vozu schváleného dle pravidel nejoblíbenější kategorie.
Německá značka patří mezi jediného reprezentanta sportovního oddělení výrobce, který je přímo spjat s GT3 od počátku. Ve třídě, kde si konkurenční divize automobilek brzy uvědomili její možnosti, si zpočátku vystačila s upravenými pohárovými verzemi legendární 911.
Samostatnou variantu připravili ve Weissachu až v roce 2010. Úsilí se vyplatilo, protože zákazníci z řad týmů se rázem začali výrazněji prosazovat. I když byl výsledkem působivý výčet úspěchů, ty nejcennější triumfy chybí. Příčinou byl zpravidla vlažný přístup při poskytnutí továrních jezdců v mezinárodních mistrovstvích. V poslední době navíc ve Weissachu otáleli s vývojem dle aktuální nabídky, což se projevilo na postupném úbytku týmů hýčkaných konkurencí.
Ojedinělé nejen v GT3 je uložení motoru za zadní nápravou. Podobné to je i s jeho koncepcí v podobě šestiválcového boxeru, motoru s protiběžným umístěním pístů na jedné klikové hřídeli.
Foto: DPPI
Pohárové verze Porsche vyhovovala pravidlům GT3, takže pro její vlastníky se rozšířila možnost jejího uplatnění. Kromě závodů v Porsche Carrera Cupu se tak desítky vozů mohly zúčastnit hrstky sérií, které umožňovaly účast rodící se třídy.
Poháněn motorem o objemu 3,6 litru, nedostatek výkonu (asi 400 koní) částečně doháněl nižší hmotností pouhých 1 150 kg. Vůz byl vybaven na GT3 nezvykle úzkými předními pneumatikami (9 palců, místo minimálně 10), což bylo patrné i z původních blatníků. Užší a níže posazené zadní křídlo patřilo mezi další odlišení od později představené vyspělejší verze.
I když vůz výkonnostně nevynikal, podařilo se jeho prostřednictvím vybojovat Seanu Edwardsovi a stáji Tech 9 historicky první tituly v ME GT3.
DPPI/Francois Flamand
V roce 2008 byl spolu s modernizovanou variantou pohárového vozu představen model pod názvem GT3 Cup S. Přestože byl základem typ GT3 RS se širším rozchodem (pohárové z typu GT3), motor a většina dalších částí byla stejná.
K docílení většího přítlaku sloužil vpředu nastavitelný spliter, vzadu výše posazené širší křídlo. Drobnou změnou oproti jednodušší variantě byly kotouče zadních brzd s průměrem navýšením o pět milimetrů na 355 mm.
Vůz byl dostupný za čtvrt milionu euro. V této úpravě existují více jak dvě desítky vozidel.
Větší pozornost německých techniků se projevila na zisku titulů v národních sériích. V roce 2008 se radoval v německém ADAC GT Masters Tim Bergmeister. David Wall triumfoval v letech 2009 a 2010 v Austrálii.
Foto: Tomáš Krejčík
Teprve v roce 2010 s představením další modernizace pohárových vozů ve Weissachu uspokojili poptávku po modelu, který byl vyvinut pouze pro potřeby GT3. Zákazníci získali za 279 tisíc euro vůz s výkonnějším motorem, širšími koly anebo upravenou aerodynamikou.
Rozšíření blatníků zakrývalo vpředu 11 palcová a vzadu 13 palcová kola. Objem pohonné jednotky vzrostl na 4 litry, což se příznivě projevilo na větším výkonu. Přepracována byla kontrola prokluzu, ABS a ovládání plynu. Menší změnou bylo použití LED v koncových světlech místo žárovek.
O dva roky později se vůz kromě dalšího navýšení výkonu díky vylepšení sání dočkal řazení pádly pod volantem. Kromě následného zjednodušení a zrychlení změny převodů bylo zapracováno také na elektronice, aby nedocházelo k přetočení motoru při chybě pilota během řazení. Na podvozku byly změkčeny přední stabilizátory kvůli omezení nedotáčivosti. Cena vzrostla na 304 500 euro, stávající majitelé mohli za doplatek 43 100 euro vylepšit svůj vůz.
Další vylepšení z roku 2013 se zaměřilo především na aerodynamiku. Více přítlaku umožnilo průjezd zatáčkami vyšší rychlostí. Na základě měření v aerodynamickém tunelu byl upraven přední nárazník, blatníky anebo prahy. Pozornost byla věnována také proudění vzduchu pod vozem včetně úprav difuzoru. Na míru upravené aerodynamice bylo přizpůsobeno širší zadní křídlo. O pět centimetrů širší rozchod zlepšil trakci, vpředu byla použita širší 12 palcová kola. Rozvor byl zvětšen o jeden centimetr.
Již výsledky první sezóny v roce 2010 zhodnotily vynaložené úsilí. Kromě tří titulů pilotů v národních sériích (Francie, Velká Británie, Itálie) se podařilo Prospeedu docílit triumf v hodnocení stájí v ME GT3.
Především francouzské mistrovství se následně stalo doménou produktů z Weissachu. Dvakrát se radovali Anthony Beltoise i jeho tým PRO GT (2011 s Pasqualim, 2012 s Hassidem) anebo Raymond Narac a IMSA Performance (2014 s Armindem, 2015 s Pernautem a Dumezem).
V Evropě se podařilo přidat ještě druhý titul v britském mistrovství (2012 Caine/Perfetti) anebo Itálii (2013 Postiglione/Luchini). Mimo starý kontinent byl nejúspěšnější Klark Quinn v Austrálii (2012 a 2013). Piloti a týmy vybavené porsche se prosadili i v Asii, když v Japonsku vyhráli Mineo/Yokomizo z týmu Taisan (2012) anebo v asijském mistrovství Cong a Asia Racing Team (2013).
Foto: Petr Frýba
Informace o počtu zhotovených vozů nejsou dostupné, pravděpodobně bylo upraveno okolo šesti desítek vozů. První exemplář tohoto typu si pořídil slovenský tým ARC Bratislava v roce 2010, jenž s ním startoval mj. v Blancpain Endurance Series. Novější z vozů bratislavské stáje je v provedení ročníku 2013.
Foto: Tomáš Krejčík
Verze 991 typu 911 byla na trhu již od roku 2011, úprava pro GT3 proběhla až po retuších v roce 2015. Dlouho očekávaný vůz byl představen více jak dva roky po premiéře varianty pro třídu GTE, u níž schylovalo k modernizaci. Zanedbávání zákazníků se projevilo přesuny týmů k modernější konkurenci, která byla lépe připravena na blížící se generační obměnu v GT3.
Důvody zdržení spočívaly jednak v laxním přístupu výrobce, ale také nejasnostem okolo jednotných GT anebo rozhodnutí zvolit jinou pohonnou jednotku. Ve Weissachu se koncem roku 2014 rozhodli zvolit novější provedení motoru, jenž mělo být představeno spolu s modernizací typu 991 na podzim 2015.
Díky této volbě se mohli pochlubit nižšími nároky na množství paliva u pohonné jednotky s nezměněným objemem 4 litry. Za nižší spotřebou je vysokotlaké přímé vstřikování (až 200 barů) a proměnné časování ventilů plochého šestiválce.
V porovnání s předchůdci Porsche upustilo u tohoto modelu od bočních chladičů a stejně jako u vyspělejší verze 911 RSR (GTE) používá jediný ve středu. Navenek jsou patrné menší vstupy v předním nárazníku. Naopak dříve nezvykle hladká kapota je nyní vprostřed opatřena otvory účinněji odvádějícími horký vzduch od chladiče. Zároveň se podařilo zlepšit také rozložení hmotnosti a zmírnit možné poškození při kolizích.
Přestože technici věnovali pozornost hmotnosti použitých součástí, váha vozu vzrostla o 20 kilogramů z hodnoty 1,2 tuny u předchůdce.
Výrobce vyzdvihuje snížené provozní náklady, mj. díky dostupnějším náhradním dílům a servisu. Méně již potěšily pořizovací náklady ve výši 429 000 euro, které jsou nad běžnou cenovou hladinou nové generace GT3. Během prvního roku brázdily okruhy minimálně dvě desítky vozů.
Seznam uzavírá francouzský výrobce, s nímž mohla mít země galského své zastoupení v rodící se kategorii. Schvalovací proces se nakonec podařilo završit, k rozšíření vozidla však nepřispěl.
Foto: DPPI
V nabídce Francouzů, kteří se po bankrotu v roce 2000 posléze věnovali elektromobilům, by jste model Heritage hledali marně. Označení vozu bylo připomínkou doby, kdy se společnost zabývala výrobou sportovních vozů. Vzhledem odkazoval na modely 400 anebo 600, základem však byl Atlantique vyráběný v letech 1994 – 2000.
Přestože se Venturi s třílitrovým šestiválcem z produkce PSA pyšnilo titulem nejvýkonnějšího francouzského vozu, pro potřeby GT3 byl použit výrobek Audi. Vidlicový osmiválec o objemu 4,2 litru v úpravě společnosti Motoren Technik Mayer byl dodatečně vybaven kompresorem.
Problémy s homologací se navzdory přítomnosti prototypu na testech v roce 2006 projevily na nezvykle pozdním schválení až o dva roky později. Ani homologace však nezměnila nic na neúčasti na okruzích.
Touto dvojicí značek představení výrobců a jejich schválených modelů končí, seriál však čekají ještě další díly. Srovnání vybraných parametrů bude tématem příštího článku.
Zdroj: SRO, Ultimate Car Page, Supercars, Caradisiac, Racecar Engineering, Racing Sports Cars, Porsche, ARC Bratislava, Wikipedia, Formule