Na rozpáleném Nürburgringu zvítězili Caracciola a Werner

Přesně před devadesáti lety se uskutečnil debut slavného závodního vozu Mercedes-Benz SS (Super-Sport). Jeho svědkem byla třetí Velká cena Německa na Nürburgringu.

Premiéra to sice byla oficiální, nicméně faktem je, že tovární jezdec Rudolf Caracciola ho utajeně vyzkoušel už čtrnáct dní předtím v závodě do vrchu Bühler Hohe. Ve startovní listině se ale jeho vůz uváděl jako předchozí model S. Nikdo si ničeho nevšiml, vnějškově si obě auta byla hodně podobná.

K nejdůležitějším změnám totiž došlo pod kapotou. Vrtání bylo zvětšeno o dva milimetry a zlepšilo se chlazení. Šestiválec o objemu 7,1 litru dával 118 kW (160 koní), s využitím kompresoru 147 kW (200 koní) při 3300 otáčkách za minutu. Na první pohled to ale žádný ostrý závoďák nebyl. I do velké ceny nastoupily speciály ve čtyřsedadlovém provedení, jen se zakrytou zadní řadou.

Do závodu bylo přihlášeno 41 automobilů, z toho šest zbrusu nových Mercedesů SS. Jejich největším soupeřem měla být lehká a výkonná francouzská bugatti. Podle tehdejších zvyklostí seděl vedle jezdce mechanik. 

192731

Mercedesy SS na startu VC Německa 1928 

V onu památnou neděli se udělalo pořádné vedro. Rtuť na teploměru vyšplhala na 35 stupňů ve stínu. Caracciola měl o svůj mercedes, nejtěžší auto v celém poli, za těchto podmínek dost velký strach. Před ním bylo plných osmnáct kol, každé o délce 28,27 kilometru. Okruh totiž sestával nejen z dodnes zachované Severní smyčky, ale i z jejího již dávno zaniklého jižního protějšku.

Sedmadvacetiletý Caracciola (dle tehdejších měřítek závodnický zelenáč) šlapal na plyn, co to šlo, a brzy si vytvořil slušný náskok. V pátém kole ustavil nový absolutní rekord, když ho zvládl rychlostním průměrem 111,6 km/h.

Jeho kolegům se dařilo o poznání méně. Willy Walb záhy skončil v příkopu. Nezraněn vylezl a vydal se na osmikilometrový pochod zpět do depa. V devátém kole havaroval Christian Werner a poranil si rameno. Přesto dotáhl kupodivu téměř netknutý vůz zpět do boxů, kde ho převzal mezitím se vrátivší Walb. Pravidla takovou výměnu umožňovala.

192725

Zastávka v boxech ve stylu dvacátých let. Právě přezouvá Otto Merz. 

O tři kola později se naplnily Caracciolovy obavy. Pedály se tak přehřály, že utrpěl popáleniny chodidel. Současně trpěl nevolností, způsobenou patrně úžehem. „Tropy, oslněný, spálený sluníčkem, žíznivý, vysílený – a k tomu těžké auto, které jsi musel v každém kole protáhnout 180 zatáčkami,“ líčil podstoupenou kalvárii ve svých slavných pamětech.

Dál prostě už nemohl. V té chvíli se obětoval Werner. Navzdory bolesti usedl do kokpitu, zvládl další dvě kola, jenže vedení neudržel. Do něj se dostal další Mercedes SS, pilotovaný Ottou Merzem. Pak se za volant vrátil zmátořený Caracciola a dojezd do cíle po pěti hodinách boje připadl znovu na Wernera.

Ten byl za svůj heroický výkon nakonec odměněn. Merze potkal těsně před šachovnicí defekt, čehož Werner stihl využít a vyhrál! Jako třetí byl odmávnut Walb. Trojcípá hvězda tak slavila trojnásobný triumf. Teprve po čtvrthodině se objevilo v cílové rovince nejlepší bugatti Louise Chirona. 

192733

Šťastní vítězové z Nürburgringu 1928 - vlevo Caracciola, vpravo Werner 

Dalším vývojovým stupněm se stal typ SSK, slavící velké úspěchy na závodních drahách počátkem třicátých let. Model SS se ale vyráběl dále, navíc přibyly karosářské verze kabriolet a roadster. Byl i obchodně úspěšný, hlavně u zámožné a sportovně orientované klientely.