Zákaz telemetrie a návrat přísavného efektu?
F1 hledá inspiraci ve vlastní minulosti.
F1 se neustále mění a nebude tomu jinak ani v příštích dvou letech. V sezóně 2016 by se sice neměli moc změnit vozy ani motory, ale FIA připravuje sadu pravidel zakazujících elektronické pomocníky i pomáhání jezdci z boxů. První malý krok již učinila a ve Spa budou muset jezdci odstartovat bez rad svých závodních inženýrů.
Na tento krok má od začátku příští sezony navázat další v podobě rozsáhlejšího omezení radiokomunikace mezi jezdcem a týmem. Podobné omezení mělo být zavedeno již na konci minulé sezóny, ale bylo z větší části zrušeno kvůli obavám o bezpečnost. FIA si tedy dopřála téměř rok času a nyní má připravený zákaz s 31 výjimkami, přičemž myslela na všechno od informací o počasí přes selhání systému DRS až po informaci o směsi pneumatik na soupeřově voze.
A teď FIA týmům oznamuje, že se začala zabývat i myšlenkou omezení získávaní telemetrických dat. Zákaz by se týkal pouze té části telemetrických údajů, které slouží ke zlepšování rychlosti a jejich odesílání do boxů v reálném čase. Tyto údaje by se tedy nadále ukládaly do paměti a v garáži by se daly stáhnout, ale během závodu by tým dostával pouze informace týkající se správného fungování jednotlivých částí vozu. Přání vrátit se do dob, kdy vůz poznával jezdec a ne tým inženýrů skrz množství senzorů, před pár dny vyslovil Jenson Button.
Před Velkou cenou Belgie se zároveň setkali techničtí ředitelé týmů a diskutovali o podobě vozů od roku 2017. F1 chce přijít s rychlejšími, hezčími a zábavnějšími vozy, ale ještě přesně neví, jak to dosáhne. Nejlepším inženýrským mozkům F1 se však hodně líbí myšlenka návratu k přísavného efektu.
Přísavný efekt byl využíván v F1 na přelomu 70. a 80. let, ale musel být zakázán, protože vozy začaly být v zatáčkách tak rychlé, že pilotům hrozila ztráta vědomí a ani okruhy nebyly připraveny na takto rychlé vozy. Aby se zabránilo opakování tohoto scénáře, měla by být podlaha standardizována. Vozy by díky tomu měly být rychlejší, ale ne nebezpečně rychlé.
Největší výhodou tohoto řešení je, že by mohlo zásadně pomoci předjíždění. Současné problémy s předjížděním plynou z toho, že se vozy spoléhají na aerodynamický přítlak poskytovaný velkým a složitým předním křídlem, které je však při jízdě za jiným monopostem neefektivní. Vozu spoléhajícímu se na přísavný efekt by tohle hrozit nemělo.
Jak by tedy mohly vypadat vozy F1 v roku 2017? Vlastně podobně vozům ze začátku 80. let. Přední křídlo může být opět velmi jednoduché, ztrátu přítlaku částečně vynahradí podlaha s přísavným efektem a částečně široké a nízké zadní křídlo. Zároveň se mají rozšířit zadní pneumatiky, díky čemuž budou mít vozy i víc mechanické přilnavosti.