Jak se testovalo před 40 lety?
Dernie vzpomíná na práci pro Hesketh a Williams.
Zbývá přibližně měsíc do prvního dne první ze dvou čtyřdenních sérií předsezónních testů. Týmy čeká náročný úkol seznámit se s úplně novými vozy a připravit je na mimoevropský začátek sezóny. Loni otázka testů rozdělila F1 na dva tábory, jeden spokojený s naplánovanými testy na okruhu Barcelona-Catalunya, druhý toužící po testování v teplejším Bahrajnu. Nakonec vyhrál španělský okruh, přičemž hlavním argumentem bylo zvýšení již tak dost vysokých nákladů na testování v případě, že by se letělo na Arabský poloostrov. Frank Dernie, bývalý technický ředitel a konzultant týmů Williams, Lotus, Ligier, Benetton a Toyota, který svou kariéru začínal v roce 1976 v týmu Hesketh, vzpomíná, jak zimní testy probíhaly před 40 lety. Bylo to levnější, ale pro lidi náročnější a letělo se až do Jižní Ameriky.
"Hesketh Racing měl celkem 18 lidí, ale tým cestující na závody vezla na letiště dvě auta. Bylo nás 8," cituje Dernieho Motorsport. "Důvodem byly peníze, ty jsou palivem motorsportu. Vzpomínám si, jak jsme 3. nebo 4. ledna jeli na letiště a letěli do Argentiny, abychom mohli týden testovat. Potom následovala VC Argentiny, cesta do Brazílie, týden testování, příprava vozu na okruhu, VC Brazílie a návrat domů někdy uprostřed února. Nyní je to mnohem snazší. Tehdy všichni mechanici cestující na závody museli být s týmem i během testů. Měli jsme mnohem více pracovních dnů než současní zaměstnanci závodních týmů."
U Williamsu to nebylo o nic lepší.
"Dobře si pamatuji jeden test v Riu. Allan Challis (šéfmechanik Williamsu) ani jednou nespal v posteli svého hotelového pokoje. Pracovalo se celé noci, takže v hotelu možná stihl jeden drink, usnul v křesle, po probuzení si dal sprchu, oblékl si čistou týmovou uniformu a jel zpět na okruh! Tehdy to bylo opravdu mnohem náročnější než dnes."
Williams si v 80. letech prošel podobně těžkým obdobím s prvními motory Hondy, jaké nyní zažívá McLaren. Tehdy se ale týmu o "těsné spolupráci" a "partnerství" ani nesnilo.
"Měli jsme za sebou otřesný rok 1984. Ve Williamsu nebyl nikdo, kdo by předtím navrhl vůz s turbomotorem a naši jezdci (Keke Rosberg a Jacques Laffite) nikdy nejezdili ve voze s turbem. Pak, v roce 1985, jsme letěli do Ria s upraveným starým FW09, abychom otestovali motor. Po pár kolech jsme si uvědomili, že všechny problémy s řízením z předchozího roku jsou pryč, protože všechny souvisely se zpožděním turba. Hlavní problém byl spojen s tím, jak a kdy vůz dostával plný výkon motoru. Takže jsme celý rok 1984 strávili upravováním jízdních vlastností vozu a najednou všechny problémy zmizely, když jsme do něj dali nový motor."
Týmy tehdy neměly větrné tunely, počítače s CFD ani simulátory a různé testovací stolice a testování na trati bylo o to důležitější.
"Tehdy jsme neměli větrný tunel ani počítačové analýzy, takže jsme museli potřebu chlazení odhadnout na základě předchozích zkušeností. Většina věcí se dělala podle odhadu, což nevyhnutelně vedlo k problémům každého nového vozu. Pokud se zadní brzdy přehřívaly, museli jsme přes noc vyrobit nové brzdové kanálky. Pokud jsme potřebovali lepší chlazení vody nebo oleje, udělali jsme do karoserie díry. Ty dny jsou už pryč, teď se vše udělá v továrně. Tehdy byl test v Brazílii velmi užitečný, protože tam bývalo horko. Když se nyní v březnu testuje v Barceloně, týmy se tam téměř nic nedozvědí."
"Hesketh Racing měl celkem 18 lidí, ale tým cestující na závody vezla na letiště dvě auta. Bylo nás 8," cituje Dernieho Motorsport. "Důvodem byly peníze, ty jsou palivem motorsportu. Vzpomínám si, jak jsme 3. nebo 4. ledna jeli na letiště a letěli do Argentiny, abychom mohli týden testovat. Potom následovala VC Argentiny, cesta do Brazílie, týden testování, příprava vozu na okruhu, VC Brazílie a návrat domů někdy uprostřed února. Nyní je to mnohem snazší. Tehdy všichni mechanici cestující na závody museli být s týmem i během testů. Měli jsme mnohem více pracovních dnů než současní zaměstnanci závodních týmů."
U Williamsu to nebylo o nic lepší.
"Dobře si pamatuji jeden test v Riu. Allan Challis (šéfmechanik Williamsu) ani jednou nespal v posteli svého hotelového pokoje. Pracovalo se celé noci, takže v hotelu možná stihl jeden drink, usnul v křesle, po probuzení si dal sprchu, oblékl si čistou týmovou uniformu a jel zpět na okruh! Tehdy to bylo opravdu mnohem náročnější než dnes."
Williams si v 80. letech prošel podobně těžkým obdobím s prvními motory Hondy, jaké nyní zažívá McLaren. Tehdy se ale týmu o "těsné spolupráci" a "partnerství" ani nesnilo.
"Měli jsme za sebou otřesný rok 1984. Ve Williamsu nebyl nikdo, kdo by předtím navrhl vůz s turbomotorem a naši jezdci (Keke Rosberg a Jacques Laffite) nikdy nejezdili ve voze s turbem. Pak, v roce 1985, jsme letěli do Ria s upraveným starým FW09, abychom otestovali motor. Po pár kolech jsme si uvědomili, že všechny problémy s řízením z předchozího roku jsou pryč, protože všechny souvisely se zpožděním turba. Hlavní problém byl spojen s tím, jak a kdy vůz dostával plný výkon motoru. Takže jsme celý rok 1984 strávili upravováním jízdních vlastností vozu a najednou všechny problémy zmizely, když jsme do něj dali nový motor."
Týmy tehdy neměly větrné tunely, počítače s CFD ani simulátory a různé testovací stolice a testování na trati bylo o to důležitější.
"Tehdy jsme neměli větrný tunel ani počítačové analýzy, takže jsme museli potřebu chlazení odhadnout na základě předchozích zkušeností. Většina věcí se dělala podle odhadu, což nevyhnutelně vedlo k problémům každého nového vozu. Pokud se zadní brzdy přehřívaly, museli jsme přes noc vyrobit nové brzdové kanálky. Pokud jsme potřebovali lepší chlazení vody nebo oleje, udělali jsme do karoserie díry. Ty dny jsou už pryč, teď se vše udělá v továrně. Tehdy byl test v Brazílii velmi užitečný, protože tam bývalo horko. Když se nyní v březnu testuje v Barceloně, týmy se tam téměř nic nedozvědí."