Spodní hranice bude od roku 2019 80 kilogramů

F1 konečně přistoupí k oddělení hmotnosti vozu od váhy jezdce, tedy dovažování lehkých pilotů závažími. Mnoho let trvající významné znevýhodnění vyšších, a tedy přirozeně i těžších jezdců, bude minulostí od začátku roku 2019, ačkoli jedna nebo dvě mušky ještě v pravidlech zůstanou.

Znevýhodnění vyšších jezdců bylo velké téma sezony 2014, kdy se do vozů poprvé nainstalovaly velké a těžké hybridní pohonné jednotky s turbem. Nahoru tehdy šla i minimální hmotnost vozu F1, zakotvená v jejích technických pravidlech, jenže ne dostatečně. Přitom problémem pro tým není pouze skutečná nadváha, ale desetiny sekundy se dají ztratit i tím, že jsou vůz a jezdec na limitu, zatímco konkurence má podváhu, kterou si pak dorovná rozmístěním závaží na místa, kde to nejvíce prospěje vyvážení auta. Problém se částečně vrátil loni, když se na trať dostala současná generace širokých vozů.

Letos to tu máme znovu. Týmy téměř svorně hlásí, že Halo a hlavně posílení konstrukce vozu v místech jeho uchycení jsou těžší, než se očekávalo. Téměř svorně, protože pro týmy, které mají na letošní sezonu podepsané nejmenší jezdce, je to důvod k úsměvu. Asi i z tohoto důvodu se Strategické skupině F1 podařilo dohodnout pouze na změně od roku 2019.

Současná minimální hmotnost vozu (bez paliva) s jezdcem je 734 kilogramů a od příštího roku bude na závodníka z toho připadat 80 kg. Pokud bude jezdec lehčí než 80 kg, zbylé kilogramy se do vozu beztak dostanou pomocí závaží.

Dokud tedy jezdec (s přilbou a vší výbavou) neváží více než 80 kg, nehrozí, že by vozu přidal na hmotnosti. Jednou ze zmíněných mušek je, že pro opravdu vysoké jezdce je 80 kg nízký limit a těžko říct, proč to vlastně rovnou nemohlo být 85 nebo 90 kg. Také není jasné, zda se závaží dovažující jezdce budou ukládat na místo určené technickými pravidly nebo je budou týmy samy rozmisťovat podle potřeby. To by je ovšem nadále motivovalo k upřednostňování malých závodníků.